ANALÝZA | Putinovi slouhové v Evropě: Jména se sama nabízejí. Kdo ale stojí Moskvě nejblíž?

Pojem „proruská vláda“ se v médiích skloňuje často, avšak jeho přesný význam zůstává nejednoznačný. Znamená to pouhou náklonnost k Moskvě, nebo aktivní prosazování jejích geopolitických zájmů? Klíčovou roli hraje nejen rétorika, ale i konkrétní kroky v diplomacii, obchodu či vojenské spolupráci. 

Některé státy se k Rusku hlásí otevřeně, jiné s ním udržují pragmatické vztahy na základě vlastních strategických zájmů. EuroZprávy.cz proto přinášejí přehled zemí, které mají k Moskvě nejblíže.

Jak definovat proruskou zemi?

Definice se rozplývá v mnoha odstínech reality, kde se politika mísí s historickými vazbami, ekonomickými výhodami a strategickými rozhodnutími. „Proruskost“ tak nemusí být jen otázkou ideologie, ale také pragmatismu, kulturních kořenů či jednoduše hledání nejvýhodnější cesty v neustále proměnlivém světovém řádu.

Označit zemi za proruskou může být často ošidné, protože geopolitické vazby nejsou vždy černobílé. Příkladem mohou být státy jako Čína či Brazílie, které sice udržují s Ruskem blízké vztahy prostřednictvím aliance BRICS, avšak jejich hodnotová politika se od té ruské výrazně liší. Jejich postoj je motivován spíše vlastními velmocenskými ambicemi než ideologickou blízkostí, což znamená, že jejich spojenectví s Moskvou je často ryze pragmatické.

Severní Korea a Írán se řadí mezi nejvěrnější spojence Ruska, přičemž jejich vztahy dosahují mimořádně nadstandardní úrovně. Pchjongjang nejenže poskytuje Moskvě diplomatickou a materiální podporu, ale podle dostupných zpráv dokonce vyslal více než deset tisíc vojáků na pomoc při ruské invazi na Ukrajinu. Teherán pak poskytuje ruské armádě klíčové technologie, v čele s bezpilotními letouny.

Přestože tyto spojenectví hrají významnou roli v geopolitice, pro naše vnímání nejsou tak zásadní jako úzké vazby Ruska s jinými státy. Řeč tedy nebude ani o tradičně více proruských zemích jako jsou státy střední Asie nebo Kuba.

Nejvěrnější spojenec: Bělorusko

Jedním z nejvýraznějších příkladů proruské vlády je bezpochyby režim prezidenta Alexandra Lukašenka v Bělorusku. O jeho těsných vazbách na Moskvu EuroZprávy.cz psaly už v řadě případů. Minsk si uchovává pevné pouto s Kremlem již od rozpadu Sovětského svazu a tato aliance se s postupem let spíše prohlubuje, než aby slábla.

Naposledy v prosinci pro EuroZprávy.cz o běloruském režimu promluvila lídryně tamní opozice Tatiana Cichanouská. „Zaprodal Bělorusko kousek po kousku Rusku, aby se udržel u moci, zejména v roce 2020, kdy prohrál volby. Stal se loutkou Kremlu a spoluagresorem ve válce proti Ukrajině. Rozmístění jaderných zbraní na běloruském území není jen hrozbou pro naši suverenitu – je to hrozba pro regionální a globální bezpečnost,“ shrnula. 

Podle ní je klíčové, aby Bělorusko bylo svobodné. „Svobodné Bělorusko nebude nikdy použito jako odrazový můstek pro agresi nebo jako skladiště jaderných zbraní. Budeme usilovat o obnovení naší suverenity a o to, aby Bělorusko přispívalo k regionálnímu míru a bezpečnosti, nikoli k hrozbám a válkám,“ upozornila Cichanouská. 

Srbsko: Nezdárný syn Ruska

Srbsko je v Evropě dlouhodobě vnímáno jako spojenec Ruska a hlasitý obhájce jeho zájmů. Dynamika tohoto vztahu se však začala měnit, zejména po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022. Symbolickým momentem byl říjen téhož roku, kdy se Bělehrad připojil k 143 zemím světa a podpořil rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí Ruskou federací.

Proč si jsou ale obě země tradičně blízké? Odpověď leží v historii. Srbsko a Rusko pojí kulturní i politické vazby, které sahají hluboko do minulosti. Společné pravoslavné kořeny, jazyková blízkost i sdílené geopolitické zájmy vytvářejí pevný základ jejich vztahů. Důležitou roli hraje také ruská podpora Srbska v klíčových otázkách, zejména v postoji k nezávislosti Kosova, kterou Moskva neuznává. Ekonomická spolupráce, především v oblasti energetiky, tuto provázanost dále posiluje.

Tato západobalkánská země je velice činným zájemcem o členství v Evropské unii. „Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko na mezinárodních fórech (včetně Valného shromáždění OSN) připojilo k některým postojům EU. Srbsko nadále spolupracovalo s EU při obcházení sankcí a poskytování finanční a humanitární podpory Ukrajině,“ píše Evropská komise v hodnotící zprávě za rok 2024.

Slováci táhnou za jeden provaz s Maďary

Slovensko a Maďarsko patří mezi státy Evropské unie, které jsou často vnímány jako vstřícnější vůči Rusku. Tento trend je v poslední době obzvlášť patrný na Slovensku, kde s příchodem Roberta Fica k moci proruské postoje výrazně zesílily. Bratislava tak v evropském kontextu stále častěji vystupuje s rétorikou, která rezonuje s narativy Kremlu.

Fico navíc těsně před koncem loňského roku zamířil do Moskvy, kde se setkal s ruským lídrem Vladimirem Putinem. Kromě krize týkající se zemního plynu slovenský předseda vlády navrhl, aby se jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou konala právě na Slovensku. Tuto nabídku Putin neodmítl a označil ji za jednu z možností. 

Ani Maďarsko v tomto ohledu nezaostává. Premiér Viktor Orbán se stal prvním unijním lídrem, který po začátku války na Ukrajině zavítal do Moskvy, a to v rámci své takzvané mírové cesty. Během krátké doby navštívil Kyjev, poté Moskvu, načež zamířil do Pekingu a do Spojených států, kde se na Floridě setkal s Donaldem Trumpem.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó měl loni na podzim jednoznačnou odpověď na to, proč Budapešť s Moskvou zachovává tak blízké vztahy. „(Šéf ruské diplomacie Sergej) Lavrov vždy vyhověl požadavkům maďarské vlády a je otevřený jednání o důležitých otázkách pro obě země. Rusko bude vždy součástí středoevropské reality, a proto si Maďarsko nemůže dovolit přerušit tyto vztahy,“ vylíčil.

Spojenci v Latinské Americe

Rusko si své nejvěrnější spojence neudržuje pouze v Evropě, ale i daleko za jejími hranicemi. Jedním z nejloajálnějších partnerů Moskvy je Nikaragua, která svou podporu nejvýrazněji demonstruje během hlasování v OSN. Společně s bývalou baasistickou Sýrií, Severní Koreou a Běloruskem se opakovaně staví na stranu Ruské federace a odmítá rezoluce odsuzující její kroky.

Trend podpory ruské geopolitické strategie může během vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa ještě posílit, jeho nekompromisní přístup k nelegální migraci ho přivedl do ostrého střetu s klíčovými latinskoamerickými státy, jako jsou Kolumbie, Mexiko či Brazílie.

Venezuela představuje zcela specifický případ spojenectví s Ruskem, které je poháněno především sdílenou opozicí vůči americké hegemonii. Pod vedením prezidenta Nicoláse Madura udržuje Caracas s Moskvou úzké vztahy, zejména v oblasti vojenské spolupráce a energetiky. Ruská podpora pomohla režimu přežít mezinárodní sankce a politickou izolaci, zatímco Venezuela na oplátku poskytuje Moskvě strategického partnera v Latinské Americe, čímž Kremlu umožňuje udržovat svůj vliv i na západní polokouli.

Související

Vladimir Putin

Putin: Evropa se podřídí Trumpovi. Lídři mu budou poslušně sedět u nohou a mávat ocasy

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru pro novináře ruské státní televize VGTRK, Pavla Zarubina, vyjádřil své názory na vztah mezi evropskými lídry a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Putin prohlásil, že evropské politické elity budou brzy „sladce mávat svými ocasy“ před Trumpem. Podle něj Trumpova osobnost a vytrvalost zajistí, že se „všechny rychle podřídí“ a budou „sedět poslušně u nohou svého pána“, což je pro něj ukázka vnitřního rozporu v evropské politice, uvedl server Meduza.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Robert Fico Slovensko Alexandr Lukašenko Bělorusko Aleksandr Vučič (srbský prezident) Srbsko Viktor Orbán Maďarsko

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Donald Trump

Trump uvalil sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC)

Americký exprezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým uvalil sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC). Obvinil jej z „nelegitimních a nepodložených kroků“, které podle něj směřují proti Spojeným státům a jejich spojenci Izraeli. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 

včera

včera

Policie ČR

Od nehody u Benešova utekl řidič. Cizince hledal i vrtulník

Policie se středeční nehodou trojice vozidel u středočeského Benešova, která uzavřela frekventovanou spojnici mezi Prahou a jihem Čech, zabývají nejen kvůli vyšetřování příčin. Ihned po havárii totiž museli pátrat po jednom z řidičů, který se dal na útěk. 

včera

včera

Claudia Sheinbaumová

Exkluzivně: Mexická prezidentka pro EZ popsala, jaký byl hovor s Trumpem

EuroZprávy.cz získaly exkluzivní vyjádření mexické prezidentky Claudie Sheinbaumové k jejímu nedělnímu telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní nešlo o jednostranný diktát ze strany šéfa Bílého domu, ale naopak o „dobrý a uctivý hovor“, během něhož Trump v řadě otázek projevil ochotu ke spolupráci a Mexiku přislíbil pomoc.

včera

včera

Sídlo Evropského parlamentu

EU najímá lobbistickou firmu spojenou s Trumpem, aby přežila obchodní válku

Evropská unie se snaží připravit na možné hospodářské otřesy v souvislosti s druhým funkčním obdobím Donalda Trumpa. Podle dokumentů, které získal server Politico, unijní diplomaté v USA najali vlivnou lobbistickou společnost DCI Group, která má úzké vazby na Republikánskou stranu a bývalou Trumpovu administrativu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Izraelská armáda chystá plán na odchod Palestinců. Gaza bude předána Spojeným státům, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump na své platformě Truth Social prohlásil, že „Gaza bude po skončení bojů předána Spojeným státům Izraelem“. Izraelský ministr obrany Joav Galant mezi tím podle The Guardian uvedl, že armáda dostala pokyn připravit plán na „dobrovolný odchod“ obyvatel Pásma Gazy. Podle izraelských médií má plán zahrnovat možnosti odchodu po souši i speciální uspořádání pro evakuaci po moři a letecky.

včera

včera

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

včera

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

včera

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

včera

včera

5. února 2025 21:45

Bílý dům: Trump nepotvrdil vyslání armády do Pásma Gazy. Jeho obnovu ale platit nebudeme

Americký prezident Donald Trump se dosud nezavázal k vyslání vojenských jednotek do Gazy, uvedla ve středu mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Její prohlášení přišlo den poté, co Trump během tiskové konference s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem naznačil, že Spojené státy by mohly Gazu „převzít pod svou kontrolu“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy