Arménie se stala dalším státem, který bude usilovat o členství v Evropské unii. Doplní tak téměř desítku dalších zemí východní Evropy a západního Balkánu, které jsou v různých fázích přístupového procesu. Ten v sobě nese významnou českou stopu – angažmá české diplomacie z roku 2009 umožnilo vznik Východního partnerství.
Nejnovějším vážným zájemcem o členství je Arménie, jihokavkazská země, která se nachází přímo mezi mocenských vlivem Ruska, Íránu a Turecka. Tamní vláda minulý čtvrtek schválila zákon, který zahajuje proces vstupu do Evropské unie. Informoval o tom server Euronews.
Rusko arménský krok překvapivě uznalo. „Toto je rozhodně svrchovaným právem země,“ nastínil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že členství Arménie v EU by se vylučovalo s jejím členstvím v Eurasijské ekonomické unii (EAEU). „Jsme si jisti, že členství Arménie v EAEU jim přináší mnoho dobrého,“ podoktl.
Podle šéfa arménské diplomacie Ararata Mirzojana mohou brzy čekat změny i Evropané. „Země by mohla v nadcházejících měsících podepsat nové partnerství s Bruselem, jehož součástí by mohla být i liberalizace vízového režimu,“ uvedl.
Premiér země Nikol Pašinjan ale upozornil před přílišným nadšením. „Veřejnost by neměla očekávat rychlý vstup do EU. Bude jej nejprve třeba schválit v referendu,“ upřesnil.
Východní partnerství s českou stopou
Česká diplomacie už od roku 2009 v Evropské unii udělala velký kus práce. Významně se podílela na vzniku projektu Východního partnerství, které umožňuje postsovětským zemím projít přístupovým procesem do EU efektivněji. Partnerství původně zahrnovalo Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Moldavsko, Ukrajinu a Bělorusko. Poslední jmenovaná země se ale partnerství na vládní úrovni aktuálně neúčastní.
Vytvoření ucelené politiky vůči vybraným státům východní Evropy patřilo k prioritám českého předsednictví v Radě EU roku 2009, jak uvádí resort diplomacie na webu. Zakládající summit Východního partnerství se uskutečnil dne 7. května 2009 v Praze.
Iniciativa má coby součást Evropské politiky sousedství za cíl podporovat politickou spolupráci, hospodářskou integraci a posilovat stabilitu, demokracii a prosperitu v regionu. EU v těchto ohledech podporuje politické a institucionální reformy v partnerských zemích, zejména v oblastech právního státu, demokracie, lidských práv a dobrého vládnutí.
Východní partnerství se snaží posilovat obchodní vztahy a hospodářskou integraci mezi EU a partnerskými zeměmi. Některé země, jako Ukrajina, Gruzie a Moldavsko, podepsaly Asociační dohody a dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA), které umožňují snazší přístup na jednotný trh EU.
Jedním z cílů je usnadnit mezilidské kontakty, například prostřednictvím liberalizace vízového režimu pro občany partnerských zemí – což již platí pro některé země, jako je Ukrajina, Gruzie a Moldavsko (známé také jako asociační trio) – a v dohledné době by se měla zapojit výše zmíněná Arménie.
EU se ohledně Balkánu shoduje
Velký zájem o vstup do EU projevily všechny země západního Balkánu, včetně Srbska, které je sice obecně vnímáno jako proruské, do evropské integrace se však zapojuje velice aktivně. Vypovídají o tom výroční zprávy Evropské komise.
„Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko na mezinárodních fórech (včetně Valného shromáždění OSN) připojilo k některým postojům EU. Srbsko nadále spolupracovalo s EU při obcházení sankcí a poskytování finanční a humanitární podpory Ukrajině,“ píše komise ve zprávě za rok 2024.
Rok 2025 bude významný také pro Bosnu a Hercegovinu, která podle serveru Sarajevo Times má v dohledné době zahájit přístupová jednání. Evropská unie už na ně oficiálně kývla a Evropská rada, složená z lídrů členských zemí, jejich spuštění doporučila. Letošek bude symbolický také kvůli tomu, že uplyne třicet let od podpisu Daytonské mírové smlouvy, která roku 1995 ukončila brutální a krvavou válku v Bosně.
„Rozhodný přechod od Daytonu k Bruselu znamená posílení demokratických institucí, zlepšení hospodářství a zajištění stability a prosperity pro všechny občany. Na cestě z Daytonu do Bruselu jde o víc než jen o splnění technických kritérií. Jde o vytvoření společnosti, v níž má každý občan podíl na její budoucnosti, v níž je dodržován právní stát a v níž je plně využit potenciál této země,“ shrnul zmocněnec EU v Bosně Luigi Soreca.
Koncem loňského roku se na summitu v Bruselu sešli zástupci Bosny, Severní Makedonie, Kosova, Albánie a Srbska s vedoucími představiteli EU, aby projednali budoucnost rozšiřovacího procesu. „Pro nás všechny je rozšíření prioritou. K tomuto rozšíření jsme se již zavázali a všichni – věříme, že toto rozšíření je nejdůležitější geopolitickou investicí do míru, bezpečnosti a prosperity,“ zdůraznil předseda Rady EU Antonio Costa podle maltského serveru TVM News.
Důležitost západobalkánského regionu pro EU potvrdila také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Tento balkánský region je pro EU důležitý,“ řekl s tím, že si přeje, aby se „vztahy v následujících pěti letech posunuly a prohloubily“.
Související

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Uvěznění ve vzájemné závislosti: Trumpovy kroky ohrožují trhy v Číně, Evropě i USA
Aktuálně se děje
před 45 minutami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 1 hodinou

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 1 hodinou

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 3 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
včera

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně
včera

Na Ukrajině zemřel osmnáctiletý chlapec z Británie. Byl jen potravou pro děla, svěřila se jeho matka
včera

Mafiánský Černák si podmanil celé Slovensko. Film obstojí jako temný thriller
včera

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu
včera

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic
včera

Před sedmi lety vystřelil Musk do vesmíru Teslu. Až nyní vyšlo najevo, co tím vlastně způsobil
včera

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa
včera

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili
včera

Kyjev čekají rušné týdny. Zelenskyj chce získat Trumpa na svou stranu před možnými mírovými jednáními s Ruskem
včera

Hamás propustil další izraelské rukojmí
včera
Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři
Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.
Zdroj: Libor Novák