Smyčka okolo Ruska se utahuje. Arménie chce do EU, doplní množství zemí Balkánu a východní Evropy

Nejnovějším vážným zájemcem o členství je Arménie, jihokavkazská země, která se nachází přímo mezi mocenských vlivem Ruska, Íránu a Turecka. Tamní vláda minulý čtvrtek schválila zákon, který zahajuje proces vstupu do Evropské unie. Informoval o tom server Euronews.

Rusko arménský krok překvapivě uznalo. „Toto je rozhodně svrchovaným právem země,“ nastínil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že členství Arménie v EU by se vylučovalo s jejím členstvím v Eurasijské ekonomické unii (EAEU). „Jsme si jisti, že členství Arménie v EAEU jim přináší mnoho dobrého,“ podoktl.

Podle šéfa arménské diplomacie Ararata Mirzojana mohou brzy čekat změny i Evropané. „Země by mohla v nadcházejících měsících podepsat nové partnerství s Bruselem, jehož součástí by mohla být i liberalizace vízového režimu,“ uvedl.

Premiér země Nikol Pašinjan ale upozornil před přílišným nadšením. „Veřejnost by neměla očekávat rychlý vstup do EU. Bude jej nejprve třeba schválit v referendu,“ upřesnil.

Východní partnerství s českou stopou

Česká diplomacie už od roku 2009 v Evropské unii udělala velký kus práce. Významně se podílela na vzniku projektu Východního partnerství, které umožňuje postsovětským zemím projít přístupovým procesem do EU efektivněji. Partnerství původně zahrnovalo Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Moldavsko, Ukrajinu a Bělorusko. Poslední jmenovaná země se ale partnerství na vládní úrovni aktuálně neúčastní.

Vytvoření ucelené politiky vůči vybraným státům východní Evropy patřilo k prioritám českého předsednictví v Radě EU roku 2009, jak uvádí resort diplomacie na webu. Zakládající summit Východního partnerství se uskutečnil dne 7. května 2009 v Praze.

Iniciativa má coby součást Evropské politiky sousedství za cíl podporovat politickou spolupráci, hospodářskou integraci a posilovat stabilitu, demokracii a prosperitu v regionu. EU v těchto ohledech podporuje politické a institucionální reformy v partnerských zemích, zejména v oblastech právního státu, demokracie, lidských práv a dobrého vládnutí.

Východní partnerství se snaží posilovat obchodní vztahy a hospodářskou integraci mezi EU a partnerskými zeměmi. Některé země, jako Ukrajina, Gruzie a Moldavsko, podepsaly Asociační dohody a dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA), které umožňují snazší přístup na jednotný trh EU.

Jedním z cílů je usnadnit mezilidské kontakty, například prostřednictvím liberalizace vízového režimu pro občany partnerských zemí – což již platí pro některé země, jako je Ukrajina, Gruzie a Moldavsko (známé také jako asociační trio) – a v dohledné době by se měla zapojit výše zmíněná Arménie.

EU se ohledně Balkánu shoduje

Velký zájem o vstup do EU projevily všechny země západního Balkánu, včetně Srbska, které je sice obecně vnímáno jako proruské, do evropské integrace se však zapojuje velice aktivně. Vypovídají o tom výroční zprávy Evropské komise.

„Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko na mezinárodních fórech (včetně Valného shromáždění OSN) připojilo k některým postojům EU. Srbsko nadále spolupracovalo s EU při obcházení sankcí a poskytování finanční a humanitární podpory Ukrajině,“ píše komise ve zprávě za rok 2024.

Rok 2025 bude významný také pro Bosnu a Hercegovinu, která podle serveru Sarajevo Times má v dohledné době zahájit přístupová jednání. Evropská unie už na ně oficiálně kývla a Evropská rada, složená z lídrů členských zemí, jejich spuštění doporučila. Letošek bude symbolický také kvůli tomu, že uplyne třicet let od podpisu Daytonské mírové smlouvy, která roku 1995 ukončila brutální a krvavou válku v Bosně.

„Rozhodný přechod od Daytonu k Bruselu znamená posílení demokratických institucí, zlepšení hospodářství a zajištění stability a prosperity pro všechny občany. Na cestě z Daytonu do Bruselu jde o víc než jen o splnění technických kritérií. Jde o vytvoření společnosti, v níž má každý občan podíl na její budoucnosti, v níž je dodržován právní stát a v níž je plně využit potenciál této země,“ shrnul zmocněnec EU v Bosně Luigi Soreca.

Koncem loňského roku se na summitu v Bruselu sešli zástupci Bosny, Severní Makedonie, Kosova, Albánie a Srbska s vedoucími představiteli EU, aby projednali budoucnost rozšiřovacího procesu. „Pro nás všechny je rozšíření prioritou. K tomuto rozšíření jsme se již zavázali a všichni – věříme, že toto rozšíření je nejdůležitější geopolitickou investicí do míru, bezpečnosti a prosperity,“ zdůraznil předseda Rady EU Antonio Costa podle maltského serveru TVM News.

Důležitost západobalkánského regionu pro EU potvrdila také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Tento balkánský region je pro EU důležitý,“ řekl s tím, že si přeje, aby se „vztahy v následujících pěti letech posunuly a prohloubily“.