Smyčka okolo Ruska se utahuje. Arménie chce do EU, doplní množství zemí Balkánu a východní Evropy

Arménie se stala dalším státem, který bude usilovat o členství v Evropské unii. Doplní tak téměř desítku dalších zemí východní Evropy a západního Balkánu, které jsou v různých fázích přístupového procesu. Ten v sobě nese významnou českou stopu – angažmá české diplomacie z roku 2009 umožnilo vznik Východního partnerství.

Nejnovějším vážným zájemcem o členství je Arménie, jihokavkazská země, která se nachází přímo mezi mocenských vlivem Ruska, Íránu a Turecka. Tamní vláda minulý čtvrtek schválila zákon, který zahajuje proces vstupu do Evropské unie. Informoval o tom server Euronews.

Rusko arménský krok překvapivě uznalo. „Toto je rozhodně svrchovaným právem země,“ nastínil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že členství Arménie v EU by se vylučovalo s jejím členstvím v Eurasijské ekonomické unii (EAEU). „Jsme si jisti, že členství Arménie v EAEU jim přináší mnoho dobrého,“ podoktl.

Podle šéfa arménské diplomacie Ararata Mirzojana mohou brzy čekat změny i Evropané. „Země by mohla v nadcházejících měsících podepsat nové partnerství s Bruselem, jehož součástí by mohla být i liberalizace vízového režimu,“ uvedl.

Premiér země Nikol Pašinjan ale upozornil před přílišným nadšením. „Veřejnost by neměla očekávat rychlý vstup do EU. Bude jej nejprve třeba schválit v referendu,“ upřesnil.

Východní partnerství s českou stopou

Česká diplomacie už od roku 2009 v Evropské unii udělala velký kus práce. Významně se podílela na vzniku projektu Východního partnerství, které umožňuje postsovětským zemím projít přístupovým procesem do EU efektivněji. Partnerství původně zahrnovalo Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Moldavsko, Ukrajinu a Bělorusko. Poslední jmenovaná země se ale partnerství na vládní úrovni aktuálně neúčastní.

Vytvoření ucelené politiky vůči vybraným státům východní Evropy patřilo k prioritám českého předsednictví v Radě EU roku 2009, jak uvádí resort diplomacie na webu. Zakládající summit Východního partnerství se uskutečnil dne 7. května 2009 v Praze.

Iniciativa má coby součást Evropské politiky sousedství za cíl podporovat politickou spolupráci, hospodářskou integraci a posilovat stabilitu, demokracii a prosperitu v regionu. EU v těchto ohledech podporuje politické a institucionální reformy v partnerských zemích, zejména v oblastech právního státu, demokracie, lidských práv a dobrého vládnutí.

Východní partnerství se snaží posilovat obchodní vztahy a hospodářskou integraci mezi EU a partnerskými zeměmi. Některé země, jako Ukrajina, Gruzie a Moldavsko, podepsaly Asociační dohody a dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA), které umožňují snazší přístup na jednotný trh EU.

Jedním z cílů je usnadnit mezilidské kontakty, například prostřednictvím liberalizace vízového režimu pro občany partnerských zemí – což již platí pro některé země, jako je Ukrajina, Gruzie a Moldavsko (známé také jako asociační trio) – a v dohledné době by se měla zapojit výše zmíněná Arménie.

EU se ohledně Balkánu shoduje

Velký zájem o vstup do EU projevily všechny země západního Balkánu, včetně Srbska, které je sice obecně vnímáno jako proruské, do evropské integrace se však zapojuje velice aktivně. Vypovídají o tom výroční zprávy Evropské komise.

„Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko na mezinárodních fórech (včetně Valného shromáždění OSN) připojilo k některým postojům EU. Srbsko nadále spolupracovalo s EU při obcházení sankcí a poskytování finanční a humanitární podpory Ukrajině,“ píše komise ve zprávě za rok 2024.

Rok 2025 bude významný také pro Bosnu a Hercegovinu, která podle serveru Sarajevo Times má v dohledné době zahájit přístupová jednání. Evropská unie už na ně oficiálně kývla a Evropská rada, složená z lídrů členských zemí, jejich spuštění doporučila. Letošek bude symbolický také kvůli tomu, že uplyne třicet let od podpisu Daytonské mírové smlouvy, která roku 1995 ukončila brutální a krvavou válku v Bosně.

„Rozhodný přechod od Daytonu k Bruselu znamená posílení demokratických institucí, zlepšení hospodářství a zajištění stability a prosperity pro všechny občany. Na cestě z Daytonu do Bruselu jde o víc než jen o splnění technických kritérií. Jde o vytvoření společnosti, v níž má každý občan podíl na její budoucnosti, v níž je dodržován právní stát a v níž je plně využit potenciál této země,“ shrnul zmocněnec EU v Bosně Luigi Soreca.

Koncem loňského roku se na summitu v Bruselu sešli zástupci Bosny, Severní Makedonie, Kosova, Albánie a Srbska s vedoucími představiteli EU, aby projednali budoucnost rozšiřovacího procesu. „Pro nás všechny je rozšíření prioritou. K tomuto rozšíření jsme se již zavázali a všichni – věříme, že toto rozšíření je nejdůležitější geopolitickou investicí do míru, bezpečnosti a prosperity,“ zdůraznil předseda Rady EU Antonio Costa podle maltského serveru TVM News.

Důležitost západobalkánského regionu pro EU potvrdila také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Tento balkánský region je pro EU důležitý,“ řekl s tím, že si přeje, aby se „vztahy v následujících pěti letech posunuly a prohloubily“.

Související

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) arménie

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí. 

před 1 hodinou

Počasí

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy