Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská exkluzivně pro EuroZprávy.cz řekla, jak vnímá pád režimu syrského diktátora Bašára Asada a jeho možný vliv na režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Rovněž do detailu popsala, v jakých podmínkách dnes musí opozice v zemi fungovat.
Pád Asada podle Cichanouské ukazuje na křehkost diktatur. „Takové režimy jsou založeny na strachu, a když strach zmizí, režim padne. Jsem šťastná za syrský lid: nyní má šanci vybudovat zemi, kterou chce a kterou si zaslouží,“ nastínila lídryně běloruské opozice.
Rozpad diktátorského režimu považuje také za ránu pro vliv ruského prezidenta Vladimira Putina v regionu. „Rusko do podpory Asada investovalo velké prostředky, stejně jako do podpory Lukašenka v Bělorusku. Pád Asada ukazuje zranitelnost autoritářských režimů, které se spoléhají na podporu Moskvy,“ přiblížila.
Situaci v Bělorusku označila za jedinečnou. „Zatímco v jiných autoritářských režimech vidíme trhliny, víme, že změna v Bělorusku může přijít pouze zevnitř – od běloruského lidu. Naše země je pod obrovskou represí; režim umlčel všechny hlasy nesouhlasu a jakýkoli protest se setkává s brutální silou,“ shrnula Cichanouská.
Diktatury podle ní vypadají stabilně až do okamžiku, kdy se zhroutí. „Bělorusové se nevzdali. Odpor přešel do podzemí a my se připravujeme na příležitost, která přijde. Jak jsme viděli na jiných místech, změna může přijít nečekaně a rychle. Nepochybuji o tom, že Bělorusko bude svobodné, ale tento proces vyžaduje trpělivost, odhodlání a mezinárodní podporu,“ vysvětlila.
Chceme pokojnou změnu, ne krveprolití
Převrat v Sýrii přišel po dlouholeté občanské válce a ozbrojeném postupu opozice skrze největší syrská města. „Všichni chceme pokojnou změnu, ne krveprolití. Běloruský lid prokázal svou odvahu, zejména v roce 2020, kdy se miliony lidí postavily za svobodu. Režim odpověděl násilím, zatýkáním a mučením. Dnes lidé pokračují v odporu různými způsoby – podzemními hnutími, drobnými sabotážemi a šířením pravdy navzdory propagandě režimu,“ vylíčila Cichanouská.
Role protestů se v Bělorusku za současné represe změnila. „Otevřené protesty nyní nejsou možné, ale to neznamená, že se lidé vzdali. Ke změně dojde, až se naskytne vhodná příležitost – až bude režim oslaben, až se zhroutí jeho podpora nebo až vnější okolnosti vytvoří příležitost,“ míní opoziční lídryně.
Vyzvala Bělorusy k přípravě na tento okamžik. „Bělorusové se na tento den připravují. Vyzývám lid, aby zůstal jednotný a připravený na tento okamžik. Režim se naší jednoty bojí, protože ví, že jakmile začne padat, nic ho nezastaví,“ zdůraznila.
Lukašenko zemi zaprodal Rusku
Podotkla, že režim Alexandra Lukašenka není nezávislý. „Zaprodal Bělorusko kousek po kousku Rusku, aby se udržel u moci, zejména v roce 2020, kdy prohrál volby. Stal se loutkou Kremlu a spoluagresorem ve válce proti Ukrajině. Rozmístění jaderných zbraní na běloruském území není jen hrozbou pro naši suverenitu – je to hrozba pro regionální a globální bezpečnost,“ varovala Cichanouská.
Že Lukašenko mluví o jaderných zbraních podle ní poukazuje na jeho slabost, nikoliv sílu. „Lukašenko mluví o jaderných zbraních, aby vypadal silný, ale ve skutečnosti to ukazuje jeho slabost. Spoléhá se na Rusko, protože mezi běloruským lidem nemá žádnou legitimitu,“ poznamenala.
Pokud se Lukašenkův režim zhroutí, oslabí se i Putinův vliv na Bělorusko. „Svobodné Bělorusko nebude nikdy použito jako odrazový můstek pro agresi nebo jako skladiště jaderných zbraní. Budeme usilovat o obnovení naší suverenity a o to, aby Bělorusko přispívalo k regionálnímu míru a bezpečnosti, nikoli k hrozbám a válkám,“ upozornila Cichanouská.
Na závěr vyzvala mezinárodní společenství, aby tuto situaci neignorovalo. „Nejde jen o Bělorusko – jde o bezpečnost Evropy. Potřebujeme přísnější sankce, odpovědnost za Lukašenkovy zločiny a podporu běloruského demokratického hnutí,“ uzavřela.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Sýrie , Bělorusko , Svjatlana Cichanouská
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 57 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 2 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 4 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 7 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek