Reuters: NATO se po ruské agresi soustředí na svůj nejslabší článek

Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.

Je tu ale rozdíl. Čína, která se za studené války odvrátila od Sovětského svazu, odmítla nyní odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. A nefungují také staré studenoválečné strategické plány, jelikož se NATO od 90. let 20. století rozšiřuje a přijalo bývalé sovětské satelity i země, které byly součástí Sovětského svazu, včetně pobaltských států Lotyšska, Litvy a Estonska.

"Dosáhli jsme bodu zlomu," řekl německý generál ve výsluze Hans-Lothar Domröse, který do roku 2016 vedl jedno z nejvyšších velicích středisek NATO v nizozemském městě Brunssum. "Čína a Rusko nyní jednají v součinnosti, směle vyzývají Spojené státy v souboji o světové vůdcovství. V minulosti jsme říkávali, že odstrašování funguje. Nyní se musíme sami sebe zeptat: Bude odstrašování stačit?" dodal.

Jen hodiny po prvních úderech ruských raket na ukrajinská města z 24. února dostal německý námořní velitel Terje Schmitt-Eliassen rozkaz plavit pět lodí pod jeho velením do Lotyšska, aby tam chránil nejzranitelnější část východního křídla NATO. Hlavní otázkou je tam především přístup. Před rozpadem Sovětského svazu se NATO mohlo rozhodnout k zadržení Sovětského svazu zablokováním západního vstupu do Baltského moře. Tím by odřízlo sovětskou baltskou flotilu a zabránilo jí v přístupu do Severního moře, kde by mohla útočit na americké zásobovací konvoje.

Dnes se však role NATO a Ruska obrátily. Moskva by mohla obklíčit pobaltské členy NATO a odříznout je od zbytku aliance. Pokud by padla nová železná opona, NATO se musí ujistit, že někteří její členové neskončí za ní.

Cílem velitele Schmitta-Eliassena je proto udržet vstup do Baltského moře průchodný, jelikož slouží rovněž jako zásobovací cesta pro nečleny NATO Finsko a Švédsko. To komplikuje rovněž fakt, že na dně mělkého Baltského moře podle odhadů leží miliony tun starých min, munice a chemických zbraní, které jsou odkazem dvou světových válek.

Miny, ať už staré a nevybuchlé nebo čerstvě položené, mohou mít i jiné než ničivé dopady, tvrdí Schmitt-Eliassen. Pokud někdo minu najde, nebo se mluví o tom, že se nalezla, přístavy v okolí mohou přerušit provoz i na několik dní, dokud se oblast dostatečně neprohledá. Pokud by se něco takového stalo v Baltském moři, hrozí, že "regály v supermarketech zůstanou prázdné", řekl německý velitel.

Tři malé pobaltské státy, v nichž žije dohromady asi šest milionů obyvatel, mají rovněž jediné pozemní spojení s hlavním území Severoatlantické aliance. Je jím asi 65 kilometrů široký koridor nazývaný podle polského města Suwalki mezi těžce vyzbrojenou ruskou enklávou Kaliningradem na západě a Běloruskem na východě. Pokud by se jej Rusko zmocnilo, odřízlo by pobaltské státy. "Putin by se mohl koridoru Suwalki rychle zmocnit," řekl generál Domröse. Nestane se to podle něj dnes nebo zítra, "ale mohlo by k tomu dojít za pár let".

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 NATO vytvořilo malé mezinárodní bojové jednotky v Polsku a třech pobaltských státech, které slouží jako předsunutá posádka k odstrašení Moskvy. Ale počty jednotek jsou navrženy tak, aby neporušovaly takzvaný Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997, který omezil schopnost aliance vyslat jednotky do Polska a Pobaltí natrvalo.

"Všichni jsme si mysleli, že už nebudeme mít žádného nepřítele," řekl předseda vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer. "Nyní jsme konfrontováni státem, který se ukazuje být agresivní a má síly, které jsme mysleli, že už nebude používat," dodal.

Největším posunem NATO do "nové normality" po ruském útoku na Ukrajinu je podle diplomatů, bývalých činitelů a expertů obrat Německa co se týče jeho desítky let vyznávané politiky nízkých výdajů na obranu. Německo dlouho čelilo tlaku Spojených států na zvýšení svých výdajů na zbrojení na dvě procenta svého HDP. Ačkoliv Francie a Británie tento cíl splňují, Německo utratilo loni na obranu jen 1,5 procent svého HDP.

Kancléř Olaf Scholz ale 27. února oznámil, že Berlín začne dvouprocentní požadavek plnit a slíbil také injekci v hodnotě 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) pro německou armádu.

"Museli jsme jednoduše vzít v potaz skutečnost - ať už se nám to líbí, nebo ne - že jsme největším zápasníkem v ringu," řekl šéf německého námořnictva viceadmirál Jan Christian Kaack. "Způsob, jakým my vzhlížíme ke Spojeným státům jako menší partner, je stejný, jakým naši partneři pohlíží na nás," dodal.

Spojené státy rovněž přesouvají více vybavení do Evropy, včetně vozidel a zbraní mířících do Belgie, Nizozemska, Německa a Polska, které budou moci okamžitě využít nově přicházející američtí vojáci namísto toho, aby museli čekat týdny na to, až tanky a nákladní auta dorazí z amerických základen.

Bývalý velvyslanec USA při NATO Douglas Lute se domnívá, že "novým normálem" aliance by mělo být další posílení toho, co NATO udělalo po anexi Krymu. Nový přístup bude zřejmě pevně stanoven v novém hlavním strategickém dokumentu NATO, který členské státy přijmou v červnu na summitu v Madridu.

"Budeme svědky tlaku na navýšení bojových schopností, jednak abychom ujistili východní spojence a také abychom vyslali ještě výraznější odstrašující zprávu Rusku," řekl Lute. Mezinárodní bojové jednotky v Pobaltí a Polsku - které nyní čítají dohromady asi 5000 vojáků - by podle něj měly být výrazně posíleny. Očekává rovněž "předsunutí sofistikovanějších protivzdušných systémů", včetně systému Patriot a dalších v Polsku a Pobaltí. A v Evropě bude asi také připraveno více amerických zbraní a vojenského vybavení. Více jednotek NATO bude pobývat v Rumunsku, Bulharsku, na Slovensku a v Maďarsku.

NATO však stejně jako za studené války bude muset nadále komunikovat s Ruskem, aby se vyhnulo riziku nehod s potenciálně ničivými následky. "NATO má určitou zodpovědnost dělat něco víc, než jen držet Rusko v odstupu," řekl Adam Thompson, bývalý velvyslanec Británie při NATO. "Jde o uřízení nevyhnutelné strategické nestability," dodal.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize NATO Rusko Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Hasiči zasahují u požáru u Velhartic na Klatovsku. (25.7.2026)

Na Klatovsku hoří les. Platí třetí stupeň poplachu

Hasiči od sobotního odpoledne zasahují u rozsáhlého požáru lesa u Velhartic na Klatovsku. Vyhlášen byl třetí stupeň poplachu, profesionálům pomáhají i dobrovolní hasiči. Událost se prozatím obešla bez zranění. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Očkování, ilustrační fotografie.

Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí

Česko dlouhodobě patří mezi země s nízkou proočkovaností proti chřipce. Očkování využije každoročně jen kolem 8 % obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje legislativní návrh, který by za jasně stanovených podmínek umožnil očkování proti chřipce také v lékárnách. Cílem je nabídnout lidem další možnost, jak se nechat očkovat, zlepšit dostupnost této osvědčené formy prevence a přispět ke zvýšení proočkovanosti. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ukončování reprezentačních kariér nebere konce. V národním týmu nebude pokračovat Zelený

V pořadí již pátý český fotbalista oznámil konec reprezentační kariéry od doby, co český fotbalový tým neslavně skončil na nedávném fotbalovém světovém šampionátu v zámoří. Po Patriku Schickovi, Tomáši Holešovi, Václavu Černém a Vladimíru Daridovi nebude dále v reprezentační kariéře pokračovat obránce Jaroslav Zelený. Jak uvedl tento třiatřicetiletý obránce pro sparťanský klubový web, nastal prý čas předat reprezentační štafetu mladším.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal v pátek v Kramářově vile předsedu vlády Černé Hory Milojka Spajiće. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a místopředsedou vlády a ministrem obrany Jaromírem Zůnou jednali o pokračování integračního procesu Černé Hory směrem k členství v Evropské unii, rozvoji obranné spolupráci a obchodních příležitostech mezi oběma zeměmi.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta se na úvod boje o Ligu mistrů utká s Lyonem, pohárové soupeře znají i další české týmy

Pokud si fotbaloví fanoušci mysleli, že si od fotbalu po nedávno ukončeném mistrovství světa odpočinou, tak nikoliv. Vzhledem k nabitému fotbalovému kalendáři už tento týden začíná pro české kluby nová sezóna 2026/27 v podobě účasti v evropských pohárech. Začátkem tohoto týdne se ve švýcarském Nyonu rozhodlo o soupeřích v dalších fázích evropských předkol.

před 12 hodinami

Donald Trump

Trump znovu pohrozil Íránu. Američané zasáhli a znehybnili tanker

Napětí na Blízkém východě nepolevuje. Údery v posledních hodinách provedli Saúdové, Hútíové i američtí vojáci, kteří znehybnili tanker pokoušející se o prolomení námořní blokády Íránu. Informovala o tom BBC. Americký prezident Donald Trump zároveň znovu varoval Teherán. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí

Ukrajinské drony opakovaně zasáhly rozsáhlý skladovací komplex online prodejce Wildberries u Moskvy, což pro řadu ruských drobných podnikatelů znamenalo okamžitou katastrofu. Prodejci, kteří v prostorách přišli o veškeré své sezónní zásoby i investované úspory, vyjadřují na sociálních sítích obrovské zoufalství. Ničivé požáry přímo zasáhly jejich obživu a zanechaly za sebou jen zmar.

včera

Evropská unie

Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU

Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.

včera

Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem

V Bílém domě se v úterý 28. července uskuteční klíčové jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Zprávu podle webu Kyiv Post v pátek oficiálně potvrdil představitel americké administrativy pod podmínkou anonymity. Schůzka se odehraje v době, kdy se Washington snaží vystupovat v roli hlavního vyjednávače a stupňuje svůj diplomacie zaměřený na ukončení ruské agrese vůči Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy