Reuters: NATO se po ruské agresi soustředí na svůj nejslabší článek

Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.

Je tu ale rozdíl. Čína, která se za studené války odvrátila od Sovětského svazu, odmítla nyní odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. A nefungují také staré studenoválečné strategické plány, jelikož se NATO od 90. let 20. století rozšiřuje a přijalo bývalé sovětské satelity i země, které byly součástí Sovětského svazu, včetně pobaltských států Lotyšska, Litvy a Estonska.

"Dosáhli jsme bodu zlomu," řekl německý generál ve výsluze Hans-Lothar Domröse, který do roku 2016 vedl jedno z nejvyšších velicích středisek NATO v nizozemském městě Brunssum. "Čína a Rusko nyní jednají v součinnosti, směle vyzývají Spojené státy v souboji o světové vůdcovství. V minulosti jsme říkávali, že odstrašování funguje. Nyní se musíme sami sebe zeptat: Bude odstrašování stačit?" dodal.

Jen hodiny po prvních úderech ruských raket na ukrajinská města z 24. února dostal německý námořní velitel Terje Schmitt-Eliassen rozkaz plavit pět lodí pod jeho velením do Lotyšska, aby tam chránil nejzranitelnější část východního křídla NATO. Hlavní otázkou je tam především přístup. Před rozpadem Sovětského svazu se NATO mohlo rozhodnout k zadržení Sovětského svazu zablokováním západního vstupu do Baltského moře. Tím by odřízlo sovětskou baltskou flotilu a zabránilo jí v přístupu do Severního moře, kde by mohla útočit na americké zásobovací konvoje.

Dnes se však role NATO a Ruska obrátily. Moskva by mohla obklíčit pobaltské členy NATO a odříznout je od zbytku aliance. Pokud by padla nová železná opona, NATO se musí ujistit, že někteří její členové neskončí za ní.

Cílem velitele Schmitta-Eliassena je proto udržet vstup do Baltského moře průchodný, jelikož slouží rovněž jako zásobovací cesta pro nečleny NATO Finsko a Švédsko. To komplikuje rovněž fakt, že na dně mělkého Baltského moře podle odhadů leží miliony tun starých min, munice a chemických zbraní, které jsou odkazem dvou světových válek.

Miny, ať už staré a nevybuchlé nebo čerstvě položené, mohou mít i jiné než ničivé dopady, tvrdí Schmitt-Eliassen. Pokud někdo minu najde, nebo se mluví o tom, že se nalezla, přístavy v okolí mohou přerušit provoz i na několik dní, dokud se oblast dostatečně neprohledá. Pokud by se něco takového stalo v Baltském moři, hrozí, že "regály v supermarketech zůstanou prázdné", řekl německý velitel.

Tři malé pobaltské státy, v nichž žije dohromady asi šest milionů obyvatel, mají rovněž jediné pozemní spojení s hlavním území Severoatlantické aliance. Je jím asi 65 kilometrů široký koridor nazývaný podle polského města Suwalki mezi těžce vyzbrojenou ruskou enklávou Kaliningradem na západě a Běloruskem na východě. Pokud by se jej Rusko zmocnilo, odřízlo by pobaltské státy. "Putin by se mohl koridoru Suwalki rychle zmocnit," řekl generál Domröse. Nestane se to podle něj dnes nebo zítra, "ale mohlo by k tomu dojít za pár let".

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 NATO vytvořilo malé mezinárodní bojové jednotky v Polsku a třech pobaltských státech, které slouží jako předsunutá posádka k odstrašení Moskvy. Ale počty jednotek jsou navrženy tak, aby neporušovaly takzvaný Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997, který omezil schopnost aliance vyslat jednotky do Polska a Pobaltí natrvalo.

"Všichni jsme si mysleli, že už nebudeme mít žádného nepřítele," řekl předseda vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer. "Nyní jsme konfrontováni státem, který se ukazuje být agresivní a má síly, které jsme mysleli, že už nebude používat," dodal.

Největším posunem NATO do "nové normality" po ruském útoku na Ukrajinu je podle diplomatů, bývalých činitelů a expertů obrat Německa co se týče jeho desítky let vyznávané politiky nízkých výdajů na obranu. Německo dlouho čelilo tlaku Spojených států na zvýšení svých výdajů na zbrojení na dvě procenta svého HDP. Ačkoliv Francie a Británie tento cíl splňují, Německo utratilo loni na obranu jen 1,5 procent svého HDP.

Kancléř Olaf Scholz ale 27. února oznámil, že Berlín začne dvouprocentní požadavek plnit a slíbil také injekci v hodnotě 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) pro německou armádu.

"Museli jsme jednoduše vzít v potaz skutečnost - ať už se nám to líbí, nebo ne - že jsme největším zápasníkem v ringu," řekl šéf německého námořnictva viceadmirál Jan Christian Kaack. "Způsob, jakým my vzhlížíme ke Spojeným státům jako menší partner, je stejný, jakým naši partneři pohlíží na nás," dodal.

Spojené státy rovněž přesouvají více vybavení do Evropy, včetně vozidel a zbraní mířících do Belgie, Nizozemska, Německa a Polska, které budou moci okamžitě využít nově přicházející američtí vojáci namísto toho, aby museli čekat týdny na to, až tanky a nákladní auta dorazí z amerických základen.

Bývalý velvyslanec USA při NATO Douglas Lute se domnívá, že "novým normálem" aliance by mělo být další posílení toho, co NATO udělalo po anexi Krymu. Nový přístup bude zřejmě pevně stanoven v novém hlavním strategickém dokumentu NATO, který členské státy přijmou v červnu na summitu v Madridu.

"Budeme svědky tlaku na navýšení bojových schopností, jednak abychom ujistili východní spojence a také abychom vyslali ještě výraznější odstrašující zprávu Rusku," řekl Lute. Mezinárodní bojové jednotky v Pobaltí a Polsku - které nyní čítají dohromady asi 5000 vojáků - by podle něj měly být výrazně posíleny. Očekává rovněž "předsunutí sofistikovanějších protivzdušných systémů", včetně systému Patriot a dalších v Polsku a Pobaltí. A v Evropě bude asi také připraveno více amerických zbraní a vojenského vybavení. Více jednotek NATO bude pobývat v Rumunsku, Bulharsku, na Slovensku a v Maďarsku.

NATO však stejně jako za studené války bude muset nadále komunikovat s Ruskem, aby se vyhnulo riziku nehod s potenciálně ničivými následky. "NATO má určitou zodpovědnost dělat něco víc, než jen držet Rusko v odstupu," řekl Adam Thompson, bývalý velvyslanec Británie při NATO. "Jde o uřízení nevyhnutelné strategické nestability," dodal.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize NATO Rusko Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

před 56 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 8 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy