Reuters: NATO se po ruské agresi soustředí na svůj nejslabší článek

Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.

Je tu ale rozdíl. Čína, která se za studené války odvrátila od Sovětského svazu, odmítla nyní odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. A nefungují také staré studenoválečné strategické plány, jelikož se NATO od 90. let 20. století rozšiřuje a přijalo bývalé sovětské satelity i země, které byly součástí Sovětského svazu, včetně pobaltských států Lotyšska, Litvy a Estonska.

"Dosáhli jsme bodu zlomu," řekl německý generál ve výsluze Hans-Lothar Domröse, který do roku 2016 vedl jedno z nejvyšších velicích středisek NATO v nizozemském městě Brunssum. "Čína a Rusko nyní jednají v součinnosti, směle vyzývají Spojené státy v souboji o světové vůdcovství. V minulosti jsme říkávali, že odstrašování funguje. Nyní se musíme sami sebe zeptat: Bude odstrašování stačit?" dodal.

Jen hodiny po prvních úderech ruských raket na ukrajinská města z 24. února dostal německý námořní velitel Terje Schmitt-Eliassen rozkaz plavit pět lodí pod jeho velením do Lotyšska, aby tam chránil nejzranitelnější část východního křídla NATO. Hlavní otázkou je tam především přístup. Před rozpadem Sovětského svazu se NATO mohlo rozhodnout k zadržení Sovětského svazu zablokováním západního vstupu do Baltského moře. Tím by odřízlo sovětskou baltskou flotilu a zabránilo jí v přístupu do Severního moře, kde by mohla útočit na americké zásobovací konvoje.

Dnes se však role NATO a Ruska obrátily. Moskva by mohla obklíčit pobaltské členy NATO a odříznout je od zbytku aliance. Pokud by padla nová železná opona, NATO se musí ujistit, že někteří její členové neskončí za ní.

Cílem velitele Schmitta-Eliassena je proto udržet vstup do Baltského moře průchodný, jelikož slouží rovněž jako zásobovací cesta pro nečleny NATO Finsko a Švédsko. To komplikuje rovněž fakt, že na dně mělkého Baltského moře podle odhadů leží miliony tun starých min, munice a chemických zbraní, které jsou odkazem dvou světových válek.

Miny, ať už staré a nevybuchlé nebo čerstvě položené, mohou mít i jiné než ničivé dopady, tvrdí Schmitt-Eliassen. Pokud někdo minu najde, nebo se mluví o tom, že se nalezla, přístavy v okolí mohou přerušit provoz i na několik dní, dokud se oblast dostatečně neprohledá. Pokud by se něco takového stalo v Baltském moři, hrozí, že "regály v supermarketech zůstanou prázdné", řekl německý velitel.

Tři malé pobaltské státy, v nichž žije dohromady asi šest milionů obyvatel, mají rovněž jediné pozemní spojení s hlavním území Severoatlantické aliance. Je jím asi 65 kilometrů široký koridor nazývaný podle polského města Suwalki mezi těžce vyzbrojenou ruskou enklávou Kaliningradem na západě a Běloruskem na východě. Pokud by se jej Rusko zmocnilo, odřízlo by pobaltské státy. "Putin by se mohl koridoru Suwalki rychle zmocnit," řekl generál Domröse. Nestane se to podle něj dnes nebo zítra, "ale mohlo by k tomu dojít za pár let".

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 NATO vytvořilo malé mezinárodní bojové jednotky v Polsku a třech pobaltských státech, které slouží jako předsunutá posádka k odstrašení Moskvy. Ale počty jednotek jsou navrženy tak, aby neporušovaly takzvaný Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997, který omezil schopnost aliance vyslat jednotky do Polska a Pobaltí natrvalo.

"Všichni jsme si mysleli, že už nebudeme mít žádného nepřítele," řekl předseda vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer. "Nyní jsme konfrontováni státem, který se ukazuje být agresivní a má síly, které jsme mysleli, že už nebude používat," dodal.

Největším posunem NATO do "nové normality" po ruském útoku na Ukrajinu je podle diplomatů, bývalých činitelů a expertů obrat Německa co se týče jeho desítky let vyznávané politiky nízkých výdajů na obranu. Německo dlouho čelilo tlaku Spojených států na zvýšení svých výdajů na zbrojení na dvě procenta svého HDP. Ačkoliv Francie a Británie tento cíl splňují, Německo utratilo loni na obranu jen 1,5 procent svého HDP.

Kancléř Olaf Scholz ale 27. února oznámil, že Berlín začne dvouprocentní požadavek plnit a slíbil také injekci v hodnotě 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) pro německou armádu.

"Museli jsme jednoduše vzít v potaz skutečnost - ať už se nám to líbí, nebo ne - že jsme největším zápasníkem v ringu," řekl šéf německého námořnictva viceadmirál Jan Christian Kaack. "Způsob, jakým my vzhlížíme ke Spojeným státům jako menší partner, je stejný, jakým naši partneři pohlíží na nás," dodal.

Spojené státy rovněž přesouvají více vybavení do Evropy, včetně vozidel a zbraní mířících do Belgie, Nizozemska, Německa a Polska, které budou moci okamžitě využít nově přicházející američtí vojáci namísto toho, aby museli čekat týdny na to, až tanky a nákladní auta dorazí z amerických základen.

Bývalý velvyslanec USA při NATO Douglas Lute se domnívá, že "novým normálem" aliance by mělo být další posílení toho, co NATO udělalo po anexi Krymu. Nový přístup bude zřejmě pevně stanoven v novém hlavním strategickém dokumentu NATO, který členské státy přijmou v červnu na summitu v Madridu.

"Budeme svědky tlaku na navýšení bojových schopností, jednak abychom ujistili východní spojence a také abychom vyslali ještě výraznější odstrašující zprávu Rusku," řekl Lute. Mezinárodní bojové jednotky v Pobaltí a Polsku - které nyní čítají dohromady asi 5000 vojáků - by podle něj měly být výrazně posíleny. Očekává rovněž "předsunutí sofistikovanějších protivzdušných systémů", včetně systému Patriot a dalších v Polsku a Pobaltí. A v Evropě bude asi také připraveno více amerických zbraní a vojenského vybavení. Více jednotek NATO bude pobývat v Rumunsku, Bulharsku, na Slovensku a v Maďarsku.

NATO však stejně jako za studené války bude muset nadále komunikovat s Ruskem, aby se vyhnulo riziku nehod s potenciálně ničivými následky. "NATO má určitou zodpovědnost dělat něco víc, než jen držet Rusko v odstupu," řekl Adam Thompson, bývalý velvyslanec Británie při NATO. "Jde o uřízení nevyhnutelné strategické nestability," dodal.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize NATO Rusko Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

před 1 hodinou

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

před 3 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

před 8 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

včera

Hormuzský průliv

TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv

Íránské revoluční gardy začaly podle informací z námořních kruhů blokovat jednu z nejdůležitějších námořních cest světa. Oficiální zástupce námořní mise Evropské unie Aspides uvedl, že plavidla v oblasti přijímají radiové vysílání na vlnách VHF, ve kterém íránské gardy důrazně oznamují, že „žádné lodi není dovoleno proplout Hormuzským průlivem“.

Aktualizováno včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer vystoupil s prohlášením, v němž uvedl, že existuje stále více indicií naznačujících, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, již není naživu. Netanjahu během svého projevu hovořil o úspěšném útoku na Chameneího sídlo v Teheránu a otevřeně označil íránského duchovního vůdce za diktátora, který je pravděpodobně „pryč“. Izraelský vládní činitel následně potvrdil pro média, že nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl skutečně zabit při dnešním ranním náletu v Íránu. Podle vyjádření vysoce postaveného izraelského představitele pro deník The Times of Israel tento krok konečně umožní nastolení skutečného míru a přinese prosperitu celému Blízkému východu i okolnímu světu.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že v rámci masivní vlny současně vedených úderů na Írán shodila stovky kusů munice na přibližně 500 strategických cílů. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky soustředily především na systémy protivzdušné obrany a odpalovací zařízení balistických raket ve středním a západním Íránu. Tato operace měla za cíl výrazně oslabit útočný potenciál teheránského režimu a jeho schopnost ohrožovat izraelské území.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny

Západním Teheránem otřásly v sobotu večer další silné exploze. Agentura AFP s odvoláním na své zpravodajce v místě informovala o „sérii nových výbuchů“ v íránské metropoli. Podle íránské státní tiskové agentury IRNA jsou hlášeny útoky také z jihu země, konkrétně ze dvou čtvrtí v přístavním městě Búšehr, v jehož blízkosti se nachází íránská jaderná elektrárna.

Aktualizováno včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN

Americký prezident Donald Trump ve svém prvním vyjádření k sobotním vojenským úderům proti Íránu prohlásil, že Teherán vyvíjí rakety, které by „brzy mohly zasáhnout americkou vlast“. Toto tvrzení, které zaznělo ve videu na sociálních sítích i během úterního projevu o stavu Unie, však podle zdrojů stanice CNN není podloženo aktuálními poznatky amerických zpravodajských služeb.

včera

včera

Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá

Osud íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává po sobotních úderech nejasný a stává se ústředním bodem informační války. Izraelská televizní stanice Channel 12 s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Izrael aktuálně „vyhodnocuje“ možnost, že Chameneí byl při ranním útoku zabit. Podle stanice existuje pro tuto teorii stále více indicií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy