Reuters: NATO se po ruské agresi soustředí na svůj nejslabší článek

Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.

Je tu ale rozdíl. Čína, která se za studené války odvrátila od Sovětského svazu, odmítla nyní odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. A nefungují také staré studenoválečné strategické plány, jelikož se NATO od 90. let 20. století rozšiřuje a přijalo bývalé sovětské satelity i země, které byly součástí Sovětského svazu, včetně pobaltských států Lotyšska, Litvy a Estonska.

"Dosáhli jsme bodu zlomu," řekl německý generál ve výsluze Hans-Lothar Domröse, který do roku 2016 vedl jedno z nejvyšších velicích středisek NATO v nizozemském městě Brunssum. "Čína a Rusko nyní jednají v součinnosti, směle vyzývají Spojené státy v souboji o světové vůdcovství. V minulosti jsme říkávali, že odstrašování funguje. Nyní se musíme sami sebe zeptat: Bude odstrašování stačit?" dodal.

Jen hodiny po prvních úderech ruských raket na ukrajinská města z 24. února dostal německý námořní velitel Terje Schmitt-Eliassen rozkaz plavit pět lodí pod jeho velením do Lotyšska, aby tam chránil nejzranitelnější část východního křídla NATO. Hlavní otázkou je tam především přístup. Před rozpadem Sovětského svazu se NATO mohlo rozhodnout k zadržení Sovětského svazu zablokováním západního vstupu do Baltského moře. Tím by odřízlo sovětskou baltskou flotilu a zabránilo jí v přístupu do Severního moře, kde by mohla útočit na americké zásobovací konvoje.

Dnes se však role NATO a Ruska obrátily. Moskva by mohla obklíčit pobaltské členy NATO a odříznout je od zbytku aliance. Pokud by padla nová železná opona, NATO se musí ujistit, že někteří její členové neskončí za ní.

Cílem velitele Schmitta-Eliassena je proto udržet vstup do Baltského moře průchodný, jelikož slouží rovněž jako zásobovací cesta pro nečleny NATO Finsko a Švédsko. To komplikuje rovněž fakt, že na dně mělkého Baltského moře podle odhadů leží miliony tun starých min, munice a chemických zbraní, které jsou odkazem dvou světových válek.

Miny, ať už staré a nevybuchlé nebo čerstvě položené, mohou mít i jiné než ničivé dopady, tvrdí Schmitt-Eliassen. Pokud někdo minu najde, nebo se mluví o tom, že se nalezla, přístavy v okolí mohou přerušit provoz i na několik dní, dokud se oblast dostatečně neprohledá. Pokud by se něco takového stalo v Baltském moři, hrozí, že "regály v supermarketech zůstanou prázdné", řekl německý velitel.

Tři malé pobaltské státy, v nichž žije dohromady asi šest milionů obyvatel, mají rovněž jediné pozemní spojení s hlavním území Severoatlantické aliance. Je jím asi 65 kilometrů široký koridor nazývaný podle polského města Suwalki mezi těžce vyzbrojenou ruskou enklávou Kaliningradem na západě a Běloruskem na východě. Pokud by se jej Rusko zmocnilo, odřízlo by pobaltské státy. "Putin by se mohl koridoru Suwalki rychle zmocnit," řekl generál Domröse. Nestane se to podle něj dnes nebo zítra, "ale mohlo by k tomu dojít za pár let".

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 NATO vytvořilo malé mezinárodní bojové jednotky v Polsku a třech pobaltských státech, které slouží jako předsunutá posádka k odstrašení Moskvy. Ale počty jednotek jsou navrženy tak, aby neporušovaly takzvaný Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997, který omezil schopnost aliance vyslat jednotky do Polska a Pobaltí natrvalo.

"Všichni jsme si mysleli, že už nebudeme mít žádného nepřítele," řekl předseda vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer. "Nyní jsme konfrontováni státem, který se ukazuje být agresivní a má síly, které jsme mysleli, že už nebude používat," dodal.

Největším posunem NATO do "nové normality" po ruském útoku na Ukrajinu je podle diplomatů, bývalých činitelů a expertů obrat Německa co se týče jeho desítky let vyznávané politiky nízkých výdajů na obranu. Německo dlouho čelilo tlaku Spojených států na zvýšení svých výdajů na zbrojení na dvě procenta svého HDP. Ačkoliv Francie a Británie tento cíl splňují, Německo utratilo loni na obranu jen 1,5 procent svého HDP.

Kancléř Olaf Scholz ale 27. února oznámil, že Berlín začne dvouprocentní požadavek plnit a slíbil také injekci v hodnotě 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) pro německou armádu.

"Museli jsme jednoduše vzít v potaz skutečnost - ať už se nám to líbí, nebo ne - že jsme největším zápasníkem v ringu," řekl šéf německého námořnictva viceadmirál Jan Christian Kaack. "Způsob, jakým my vzhlížíme ke Spojeným státům jako menší partner, je stejný, jakým naši partneři pohlíží na nás," dodal.

Spojené státy rovněž přesouvají více vybavení do Evropy, včetně vozidel a zbraní mířících do Belgie, Nizozemska, Německa a Polska, které budou moci okamžitě využít nově přicházející američtí vojáci namísto toho, aby museli čekat týdny na to, až tanky a nákladní auta dorazí z amerických základen.

Bývalý velvyslanec USA při NATO Douglas Lute se domnívá, že "novým normálem" aliance by mělo být další posílení toho, co NATO udělalo po anexi Krymu. Nový přístup bude zřejmě pevně stanoven v novém hlavním strategickém dokumentu NATO, který členské státy přijmou v červnu na summitu v Madridu.

"Budeme svědky tlaku na navýšení bojových schopností, jednak abychom ujistili východní spojence a také abychom vyslali ještě výraznější odstrašující zprávu Rusku," řekl Lute. Mezinárodní bojové jednotky v Pobaltí a Polsku - které nyní čítají dohromady asi 5000 vojáků - by podle něj měly být výrazně posíleny. Očekává rovněž "předsunutí sofistikovanějších protivzdušných systémů", včetně systému Patriot a dalších v Polsku a Pobaltí. A v Evropě bude asi také připraveno více amerických zbraní a vojenského vybavení. Více jednotek NATO bude pobývat v Rumunsku, Bulharsku, na Slovensku a v Maďarsku.

NATO však stejně jako za studené války bude muset nadále komunikovat s Ruskem, aby se vyhnulo riziku nehod s potenciálně ničivými následky. "NATO má určitou zodpovědnost dělat něco víc, než jen držet Rusko v odstupu," řekl Adam Thompson, bývalý velvyslanec Británie při NATO. "Jde o uřízení nevyhnutelné strategické nestability," dodal.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize NATO Rusko Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Německá fotbalová liga - Bundesliga

Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane

Když bylo minulý týden oznámeno, že na post trenéra Unionu Berlín usedne jako historicky první žena-trenérka v mužské fotbalové bundeslize místo odvolaného Steffana Baumgarta Marie-Louise Etaová, strhla se mezi fanoušky značná vlna nevole. Přestože klub za svým rozhodnutím stojí a trenérku před kritickými hlasy chrání, jeho vedení už se nechalo slyšet, že stálou trenérkou se Etaová nestane. A to i v případě, kdyby se Etaové po zbytek této sezóny dařilo. Úvodní zápas v této roli už má Etaová za sebou. V zápase s Wolfsburgem však její Union Berlín prohrál 1:2.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Péter Magyar

Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar v pondělí oznámil zásadní změnu postoje své země vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu. Uvedl, že pokud by na maďarské území vstoupil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, bude muset být zatčen. Na Netanjahua vydal tento mezinárodní soud zatykač kvůli obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

před 7 hodinami

Miloš Vystrčil

Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice

Vláda premiéra Andreje Babiše odmítla poskytnout vládní letoun předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi pro jeho plánovanou pracovní cestu na Tchaj-wan. Předseda horní komory parlamentu měl v úmyslu vycestovat na přelomu května a června v doprovodu podnikatelské delegace. Podle vyjádření premiéra však vláda tento požadavek na využití armádního speciálu neschválila.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem

Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC kategoricky odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem. Uvedl, že Spojené státy mají omezený časový prostor a nacházejí se ve velmi silné vyjednávací pozici. Podle jeho slov je cílem Washingtonu dosáhnout výhodné dohody, která by konflikt definitivně uzavřela.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop

Ministerstvo financí zvýšilo pro středu cenové stropy pohonných hmot. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,07 koruny za litr a naftu za 41,34 koruny za litr. V úterý přitom platily limity 40,64 koruny pro benzin a 40,86 koruny pro naftu.

před 9 hodinami

Evropská unie

EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se připravují na středeční schůzi, během níž by mohli schválit finanční půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Tento klíčový krok je však podmíněn obnovením dodávek ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena

Evropská unie představila novou mobilní aplikaci určenou k ověřování věku uživatelů online, která se však krátce po uvedení setkala s ostrou kritikou. Bezpečnostní experti okamžitě odhalili závažné nedostatky v zabezpečení kódu této aplikace. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom nástroj prezentovala jako technicky připravený a otevřený veřejné kontrole.

před 12 hodinami

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku

Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi

Vysoký kubánský diplomat v pondělí podle France24 potvrdil, že se v Havaně nedávno uskutečnila jednání mezi delegacemi Kuby a Spojených států. Ostrovní stát se aktuálně potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolal nátlak administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Alejandro Garcia, zástupce ředitele odboru pro kubánsko-americké vztahy na ministerstvu zahraničí, tuto informaci sdělil stranickému deníku Granma.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj

Spojené státy a Írán byly o víkendu blízko dohodě, která by ukončila sedmitýdenní konflikt. Situaci však podle CNN zkomplikoval prezident USA Donald Trump, který začal o vyjednávání veřejně psát na sociálních sítích. Navzdory varováním svého týmu tak zahájil komunikaci prostřednictvím médií, zatímco jej pákistánští prostředníci informovali o probíhajících rozhovorech v Teheránu.

před 16 hodinami

Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí

Příští víkend přinese v České republice proměnlivé počasí, které se bude postupně ochlazovat. Zatímco sobota nabídne relativně příjemné teploty a převážně polojasnou oblohu, od neděle se ráz počasí změní a přinese oblačné až zatažené nebe s přeháňkami, které budou ve vyšších polohách sněhové.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy