Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Protesty probíhaly od listopadu 2013 a původně byly mírné. Vše rozpoutalo rozhodnutí ukrajinského prezidenta Janukovyče nepodepsat Asociační dohodu s Evropskou unií. Bod zlomu nastal až v úterý 18. února 2014, tedy přesně před deseti lety. Janukovyč na popud ruského prezidenta Vladimira Putina proti protestujícím vyslal ozbrojené síly. Kreml snahy demonstrantů o svržení prezidenta označil za „fašistický převrat“.

Jak ale potvrzuje například britský deník Guardian, účastníci byli především otráveni Janukovyčem a zapojily se všechny vrstvy ukrajinské společnosti. Kdo se mezi protestujícími našel? Byli to liberálové, socialisté, křesťané, ateisté, dělníci, IT pracovníci a vedle všech těchto ohromně početných společenských vrstev také řádově méně početní ukrajinští nacionalisté.

Protesty až do řečeného 18. února probíhaly poměrně poklidně, násilných protestů s obětmi na životech do toho dne bylo pouze málo. Toho dne vtrhla pořádková policie do hlavního protivládního tábora v centru Kyjeva. Demonstranti schytávali rány obušky. Zemřelo přes deset lidí. Během jediného dne ale zemřelo na sedm desítek demonstrantů. Jen víkend předtím se objevovaly určité náznaky kompromisu, kdy protestující souhlasili s vyklizením obsazených vládních budov. Boje v ulicích se vyznačovaly vysokou brutalitou ze strany ozbrojených sil i demonstrantů – nejenže zahynuly desítky protestujících, ale i řada policistů.

Dne 21. února došlo k podpisu dohody mezi Janukovyčem a parlamentní opozicí, jejími mediátory byla Evropská unie a Rusko. Janukovyč měl zůstat prezidentem až do předčasných voleb, nicméně hned další den uprchl do Ruska. Z následujících prezidentských voleb vzešel jako vítěz Petro Porošenko, který Asociační dohodu už podepsal.

Měl Janukovyč strach z ruské asertivity?

Právě Janukovyč se dostal k nejvyššímu úřadu v zemi značně neobvyklým způsobem. Když se roku 2004 po Oranžové revoluci chtěl ucházet o tento post, selhal. A to i přesto, že získával finanční podporu ukrajinských oligarchů, konkrétně od nejbohatšího muže Ukrajiny Rinata Akhmetova. Několik let se zdálo, že Janukovyč od svého snu být ukrajinským prezidentem upustil. Roku 2010 ho už ale při kandidatuře podpořil americký republikánský politik, hliníkový magnár a lobbista Paul John Manafort.

Doporučené články

Manafort nejenže podporoval Janukovyčovu kandidaturu, ale také se aktivně účastnil politiky a podpory bývalého filipínského diktátora Ferdinanda Marcose, bývalého diktátora Zairu (dnešní Demokratické republiky Kongo) Sese Seky či angolského vůdce partyzánů Jonase Savimbiho. Manafort ale nepůsobil pouze v zahraničí, nýbrž i na domácí půdě v USA. Právě tento muž vedl první kampaň bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pro prezidentské volby 2016 proti demokratické kandidátce Hillary Clintonové. Manafort už dříve vedl kampaně prezidentských kandidátů Geralda Forda (1976) a Boba Dola (1996).

Nutno dodat, že Janukovyč se k moci dostal prostřednictvím demokratických voleb, když porazil zhruba o 3,5 % protikandidátku Julii Tymošenkovou. Zatímco Janukovyč ovládl především východní a jižní části země, Tymošenková získala Kyjev a celý západ a sever země, od Lvova až po Černihiv. Podporovatelé kandidátky na prezidentku opakovaně prohlašovali, že volby byly zmanipulované. Mezinárodní pozorovatelé ale uvedli, že volby proběhly transparentně, nezaujatě a byly působivou ukázkou demokracie.

Janukovyčův úkol se zdál jasný: Ukrajina se roku 2009 stala součástí iniciativy Evropské unie Východní partnerství, kam zamířila většina postsovětských evropských zemí. Prezident měl na tyto snahy navázat a podepsat Asociační dohodu s EU, která měla zemi zaručit budoucí členství. Během listopadu roku 2013 ji ale prezident podepsat odmítl, což nevyhnutelně vedlo k protestům ukrajinských občanů.

Důvod k prezidentovu rozhodnutí dohodu nepodepsat je docela zřejmý. V říjnu 2011 Ukrajina podepsala dohodu mezi osmi postsovětskými státy (včetně Ruské federace) o volném obchodu napříč Společenstvím nezávislých států. Mezi Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou vstoupila v platnost v září 2012. Jakmile se schylovalo k podpisu, Moskva začala „explicitně a asertivně“ odporovat a uvalila na Kyjev omezení na vývoz a varovala, že „podpis dohody o přidružení s EU by byl pro Ukrajinu sebevražedný“.

Asociační dohoda jako taková začala vznikat už v roce 2006 a zahrnovala dlouhá léta komplikovaného vyjednávání mezi Ukrajinou a členskými státy EU. Jako taková znamenala záruku, že to Evropská unie s ukrajinským členstvím do budoucna „myslí vážně“. Jde o dohodu, nikoliv nezvratný závazek. Přihlášku ke členství totiž země podala několik dní po ruské plnohodnotné invazi z února 2022, o několik měsíců později obdržela kandidátský status a teprve na konci roku 2023 započala skutečná vyjednávání o vstupu.

Každý ukrajinský krok směrem k hlubší integraci do Evropské unie tak fakticky iniciovaly akty ruské agrese. Jakmile v roce 2014 došlo na krvavé protesty na Majdanu, anexi Krymského poloostrova a válku na Donbase, novopečený prezident Petro Porošenko Asociační dohodu skutečně podepsal. Po ruském útoku z období před dvěma lety teprve současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podal oficiální přihlášku do EU a přístupový proces se rozhýbal nebývalou rychlostí.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajinská krize Viktor Janukovyč

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy