Sovětský svaz

Zemřel Isaak Chalatnikov (†101), jeden z tvůrců sovětské jaderné bomby

Jak v Rusku povolovali a zakazovali stromečky. Komunisti načas Vánoce i zakázali

Před 85 lety Stalinovým příkazem v Sovětském svazu povolili strojit stromečky. Předtím jen ve 20. století dvakrát stačili stromečky zakázat, píše ruský list Kommersant.

Rusínský Mnichov. ČSR před 75 lety přišla o Podkarpatskou Rus, na nátlak Stalina

Zakarpatská oblast na dnešní Ukrajině je lákavou destinací pro české turisty. Svoji roli v tom hraje, kromě přírodních krás, i fakt, že bývala součástí někdejšího Československa. Před 75 lety, 29. června 1945, byla podepsána smlouva mezi ČSR a Sovětským svazem (SSSR) o odstoupení Podkarpatské Rusi sovětské Ukrajině. Stalo se tak bez účasti zástupců oblasti, událost tak bývá označována za "rusínský Mnichov".

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

V USA zemřel Sergej Chruščov (†84), syn bývalého sovětského vůdce

Syn někdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova Sergej zemřel ve čtvrtek ve Spojených státech ve věku 84 let, uvedla dnes agentura TASS s odvoláním na vnučku někdejšího vůdce sovětských komunistů Ninu Chruščovovou. Ohledně příčiny smrti či pohřbu se nevyjádřila.

Čechoslováci v gulagu. Nový web přináší výsledky bádání o represích v SSSR

Nový web Čechoslováci v gulagu spustil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Přináší výsledky bádání historiků o politických represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu (SSSR). Na webu jsou odborné i popularizační články, knihy, výstavy a videozáznamy besed. Za ÚSTR o tom v dnešní tiskové zprávě informovala Darja Čablová.

Sestřelení U-2 ukončilo špionážní lety USA nad SSSR, dodnes se pohřešuje 130 letců

Během studené války podnikly USA několik tisíc špionážních letů nad území Sovětského svazu či k jeho hranicím. Kolem 20 letounů bylo sestřeleno a na 130 letců se dodnes "pohřešuje".

ÚSTR má doklady o vyšetřování československých občanů v SSSR

Digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). První část dokumentů byla v březnu digitalizována na Ukrajině.

Rodiny neznají osud dvou milionů sovětských vojáků, píše list Kommnersant

Dokonce i 75 let po válce zůstává neznámý osud dvou milionů sovětských zajatců, upozornil ruský list Kommersant. "Nepátrají po nich ani vdovy, ani děti, ale vnuci a pravnuci. Je to bolest, kterou je stále cítit," řekl listu Kommersant Viktor Tumarkin z nevládní organizace Memorial, která svého času spustila první databázi s údaji o zajatých vojácích.

Katyňský masakr: Sověti přiznali odpovědnost až po 50 letech

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za "nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty" a svým rozkazem je nechal zlikvidovat.

Historik: Sověti v Brně za války bombardovali přesněji než USA

Sovětští vojáci za druhé světové války cíle v Brně bombardovali přesněji než Američané. Armáda Spojených států využívala plošné, kobercové bombardování, řekl ČTK Petr Vachůt z Muzea města Brna. Vachůt je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. V tomto týdnu uplyne 75. let od zahájení sovětského bombardování Brna.

Sovětskými gulagy prošlo podle historiků až 18 milionů lidí

Jednou z nejtragičtějších kapitol režimu sovětského diktátora Josifa Stalina, který měl na svědomí desítky milionů obětí, byly pracovní tábory, pro které se vžil název gulag. Nápravně-pracovní tábory, ve kterých byla využívána za nelidských podmínek otrocká práce vězňů na těžbu dřeva, práci v dolech či na různých gigantických stavbách, se začaly budovat již za vlády bolševického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina, oficiálně byly zřízeny za Stalinovy hrůzovlády. O zřízení systému nápravně-pracovních táborů rozhodla Rada Lidových komisařů před 90 lety, 7. dubna 1930. Odhady historiků uvádějí celkový počet vězňů gulagů na 15 až 18 milionů, z nichž nejméně 1,5 milionu pobyt v táborech nepřežilo.

Tank T-34: Cesta legendárního obrněnce do výroby nebyla jednoduchá

Sovětský střední tank T-34 se stal jedním ze symbolů druhé světové války, jen málokterý jiný obrněnec se mu vyrovnal. Továrny, po napadení SSSR přesunuté na Ural, navíc během války vychrlily na 35.000 kusů T-34; cesta tohoto typu do výroby ale nebyla jednoduchá. Od začátku 30. let totiž Rudá armáda používala rychlé stroje schopné jezdit také bez pásů a chtěla je i nadále. Nakonec ale 31. března 1940 dostal pásový T-34 od ministra obrany šanci.

Putin o bolševické revoluci: Byl to počátek státní tragédie

Ruský prezident Vladimir Putin dnes označil bolševickou revoluci v Rusku z roku 1917 za úvod "nesmírné státní tragédie", jejíž následky je třeba překonat. Informovala o tom agentura TASS, podle níž šéf Kremlu tento názor na "Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR)" vyslovil v Sevastopolu na anektovaném Krymu.

Polský ministr Czaputowicz připustil hlavní roli Sovětů v porážce Německa

Šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz v ruském listu RBK uvedl, že Sovětský svaz sehrál hlavní roli ve vítězství nad nacistickým Německem, které nese hlavní vinu za rozpoutání druhé světové války. Varšava se ale nadále neshoduje s Moskvou v hodnocení paktu Molotov-Ribbentrop, tedy tajným ujednáním, podle kterého se sovětští vojáci přidali 17. září 1939 k německému útoku na Polsko.

Zimní válka: Sovětský svaz napadl Finsko. Ztratilo část území, suverenitu ale uhájilo

Před 80 lety, 12. března 1940, skončila po třech měsících rusko-finská válka, která byla jedním z důsledků tajného dodatku k paktu Molotov - Ribbentrop, v němž si v srpnu 1939 nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz rozdělily východní Evropu a další území. Sovětský svaz požadoval na Finsku bezprecedentní územní ústupky, což vláda prezidenta Kyöstiho Kallia odmítla, a v listopadu 1939 sovětské jednotky vpadly do Finska. Pro Finsko válka znamenal územní ztráty, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však zůstalo suverénním státem.

Rusko přepisuje dějiny. 2. světová válka byla následkem paktu Ribbentrop-Molotov, usnesl se estonský parlament

Ve sporu o události předcházející začátku druhé světové války estonský parlament ve středu vyzval Rusko, aby uznalo roli Sovětského svazu coby "jednoho z hlavních iniciátorů" světového konfliktu. Podle agentury DPA proti tomuto usnesení hlasoval jediný poslanec. Estonští zákonodárci v něm také odsoudili "snahy úřadů Ruské federace o přepisování dějin".

Jako za Stalina? Analytik mluví o návratu politických procesů v Rusku

NÁZOR - Ruský soud v pondělí poslal členy antifašistické skupiny Síť až na 18 let do vězení za údajný terorismus, poukazuje Andrej Kolesnikov v komentáři pro server Moscow Times. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center mluví o návratu stalinských politických procesů.

Rusko se opět snaží o jednostranný výklad dějin? Čeští historici se zlobí

Rusko se pokouší jednostranně vykládat historii podobně, jako činil v minulosti Sovětský svaz. Vyplývá to z odpovědí českých historiků, které oslovila ČTK v souvislosti s polsko-ruským sporem o výklad některých dějinných epizod spojených s druhou světovou válkou. Tento trend v Rusku odborníci vidí i ve vztahu k České republice.

Před 40 lety vpadla vojska SSSR do Afghánistánu, následky války pociťuje svět dodnes

Před 40 lety, 27. prosince 1979, vpadla do Afghánistánu sovětská armáda, aby sesadila samozvaného revolucionáře Háfizulláha Amína a nastolila Moskvě poplatnější komunistický režim. Středoasijská země se tak stala dalším kolbištěm studené války, kde na straně jedné bojovaly sovětské okupační jednotky spolu s afghánským vládním vojskem proti mudžáhidům, tajně podporovanými zejména Pákistánem, USA a Íránem. Klid zbraní po stažení sovětských vojsk v roce 1989 nenastal. Konflikt, který si vyžádal milion obětí, přerostl ve válku občanskou.