Stávající ruské vedení v čele s prezidentem Vladimirem Putinem nedokázalo nabídnout Rusům - především těm mladým - přesvědčivou vizi budoucnosti země. Proto v rámci takzvaného "vlasteneckého vzdělávání" odkazuje mladou generaci na éru Sovětského svazu, a tím si vytváří legitimitu, vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Ben Noble. Expert na autoritářství a současnou ruskou politiku z londýnské University College se mimo jiné domnívá, že obraz Putina coby vůdce, který o všem rozhoduje sám, je záměrným politickým divadlem Kremlu.
Svět si připomíná třicáté výročí rozpadu Sovětského svazu. V západních médiích je tato událost vnímána pozitivně. Jak je tomu ale v současné ruské veřejné debatě? Co je vyzdvihováno a co naopak upozaďováno?
"Největší geopolitická katastrofa dvacátého století." Tak popisuje rozpad Sovětského svazu koncept deklarace, který nyní posuzuje Státní duma, dolní komora celostátního legislativního sboru v Rusku. A podle průzkumů nezávislého Levadova centra aktuálně 63 % Rusů lituje zhroucení SSSR. Ačkoliv oba případy jasně ukazují široce negativní konotace kolapsu (SSSR) pro velkou část Rusů, lze také vypíchnout relativně malý význam tohoto výročí v Rusku. A to ukazuje, že toto výročí není Kremlem považováno za klíčový, pozitivní mobilizační moment pro současný politický systém.
Prezident Vladimir Putin v nedávno odvysílaném dokumentu Rusko. Nová historie znovu označil rozpad Sovětského svazu označil za "tragédii". Jsou tato slova určená primárně domácímu publiku, nebo i vnějšímu světu?
Zřejmě oběma. Pravděpodobným záměrem směrem k vnějšímu publiku je zachovat nejistotu ohledně toho, zda se Rusko bude chtít nadále vměšovat do záležitostí jiných postsovětských republik, včetně Ukrajiny. Kreml nejspíš soudí, že posílením této nejistoty zlepší svou pozici pro jednání se Spojenými státy a NATO o bezpečnostním uspořádání v Evropě.
U domácího publika mají Putinova slova pravděpodobně udržet představy o ruské velikosti, a jak ji poškodil rozpad Sovětského svazu. Putin ve skutečnosti ve stejném dokumentu mluvil o zhroucení SSSR jako o "rozpadu historického Ruska".
Jak vlastně rozpad Sovětského svazu vnímá ruská společnost s odstupem třiceti let? Nezřídka se mluví o jisté sovětské nostalgii v současném Rusku. Projevuje se v tomto směru neblahá vzpomínka na ekonomicky krušná devadesátá léta, nebo spíše právě dojem, že Moskva ztratila po roce 1991 své postavení ve světě?
Není překvapivé, že zhroucení SSSR nejvíce litují Rusové starší 55 let - podle Levadova centra 84% - což kontrastuje s 24 % pro ty ve věku 18 až 24 let. Pokud jde o důvody této lítosti, nejčastěji uváděným důvodem je "likvidace jednotného ekonomického systému", ze 49 %, těšně následována tím, že lidé ztratili "pocit příslušnosti k velmoci", ze 46 %. A Kreml jistě udržuje výklad, že devadesátá léta byla dobou chaosu, která je v protikladu relativní stability během sovětské doby, a co je ještě důležitější, stability v Rusku pod Putinovým vedením od jeho zvolení v roce 2000.
Lze v současném ruském veřejném prostoru zaznamenat také názor, že rozpad Sovětského svazu znamenal i velkou příležitost, jelikož země se definitivně zbavila státního socialismu, tedy systému, který minimálně od konce 70. let způsoboval stagnaci a vedl ke stále většímu zaostávání za Západem?
Takové tvrzení v hlavních debatách v Rusku prakticky absentuje.
Často se diskutuje o kontinuitě mezi Sovětským svazem a současným Ruskem. Historik Andrej Zubov například tvrdí, že některé podstatné problémy současné Ruské federace vyplývají z toho, že právně nenavazuje na Rusko před bolševickým převratem, ale právě na Sovětský svaz. Nakolik je tento argument relevantní?
Jedním z potenciálních problémů tohoto argumentu je to, že může naznačovat, že prostá změna zákonů by měla dramatický dopad na ruskou politiku a společnost. Ale za formálními zákony a pravidly jsou neformální instituce, normy a praxe, které hrají klíčovou úlohu v tom, jak vypadají každodenní život a politika v Rusku. A s ohledem na tyto neformální rysy ruského států a ruské kultury již nyní existuje velká kontinuita s předbolševickým ruským státem
Pokud se bavíme o kontinuitě ze sovětských dob, vztáhnout se dá do velké míry na současné ruské vládnoucí elity. Ty však netvoří jednolitou entitu, ale spíše více o moc soupeřících uskupení. Je mezi nimi nějaká, která není zatížena sovětskou minulostí?
Obecně řečeno, jde o generační otázku. Je očividné, že nejméně "zatížení sovětskou minulostí", mám-li použít vaše slova, jsou ti příslušníci elity, kteří nemají zkušenost s životem v Sovětském svazu. Je například patrné, že nejmladší kádry ruské diplomacie vnímají Západ méně emotivně, neboli negativně, což kontrastuje s jejich staršími kolegy. I tak vidíme, že Kreml vyzdvihuje nezbytnost "vlasteneckého vzdělávání", a také na něj vynakládá značné zdroje. Bez jasné, přesvědčivé vize budoucnosti země je politické vedení při udržování své legitimity odkázáno na minulost, což je něco, co cílí především na mladší Rusy, kteří nezažili SSSR z první ruky.
Jste znám jako kritik tvrzení, že Rusko je zemí jednoho muže, Vladimira Putina. Označujete jej za příliš zjednodušující. Jak podle Vás tento obraz vznikl? Není ozvěnou sovětských dob, nehodnotíme Putina dle zažitého vzoru sovětských diktátorů?
Jistě existuje výklad, že ruským "osudem" je mít jediného silného vůdce, ať už cara, generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu či prezidenta. Ale další zřejmý důvod, proč je vláda v Rusku často redukována na Putina coby jediného, kdo rozhoduje, spočívá v tom, že tento obraz zpravidla vytváří sám Kreml, například během "Přímé linky", každoroční televizní debaty, kdy se zdá, jakoby Putin přímo reagoval na starosti ruských občanů. A přesto to je čisté politické divadlo. Ačkoliv existují jisté případy, kdy Putin zjevně jedná sám, mnoho, mnoho důležitých rozhodnutí nelze chápat ve smyslu, že Putin rozhoduje o věcech ve vakuu. Jinými slovy, musíme brát v potaz také další aktéry a instituce.
Závěrem, loňské ústavní změny umožnily Vladimiru Putinovi kandidovat na prezidenta i v roce 2024. Vy se na volby v Rusku zaměřujete. Co lze čekat o příštího prezidentského klání, bude v něčem výrazně odlišné od toho předchozího?
Prezidentské volby v roce 2024 se zřejmě budou od předchozích voleb jasně lišit v jedné věci, kterou je rozsáhlé hlasování online. To bylo v omezeném měřítku již použito, včetně menšího počtu registrací pro volby v září 2021, ale je pravděpodobné, že v roce 2024 bude tato forma hlasování umožněna v mnoha regionech, možná i v celé zemi. Je to podstatné, jelikož se zdá, právě manipulace s online odevzdanými hlasy byla v září 2021 použita k zamezení volebnímu vítězství opozičních představitelů v Moskvě. Online hlasování tak může být Kreml využito jako jeden z mnoha nástrojů k dosažení kýženého volebních výsledku v roce 2024. Tím je vítězství Vladimira Putina, pokud se rozhodne kandidovat, což je vysoce pravděpodobné.
Chytré hodinky ARMODD
JežÃÂÂÂÅ¡ tÄ› má rád
Související
"Putin ničí Rusko." Trump po návratu do Bílého domu vyslal vzkaz do Kremlu
Danko šel v Moskvě nakupovat. O „výhodných“ cenách nemluvil úplnou pravdu, zjistili na Slovensku
Rusko , Sovětský svaz , Vladimír Putin , Ben Noble (politolog)
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 30 minutami
Macron reaguje na Trumpův návrat do Bílého domu. Obrátil se na evropské partnery
před 52 minutami
Princ Harry ještě může couvnout ze soudní bitvy. Dnes nezačala
před 2 hodinami
Vážná nehoda v Praze. Tři zranění, jedno z aut skončilo na boku
před 3 hodinami
Izrael už možná lituje příměří. Pásmo Gazy je v chaosu a pod kontrolou Hamásu
před 4 hodinami
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové nepočítají se zásadní změnou
před 5 hodinami
Atentátník na Fica opouští psychiatrii. Soud vyhověl jeho návrhu
před 5 hodinami
Trump se v Oválné pracovně ukázal úplně jinak. Takhle ho lidé neznají
před 6 hodinami
Zemřel producent a politik Petr Hannig
před 6 hodinami
OBRAZEM: Starostové v čele s Rakušanem sbírají podpisy od občanů. Poslední setkání proběhlo v kavárně
před 7 hodinami
Hřib chce vést Piráty do voleb. Bude se radit s ekonomy a odborníky
před 7 hodinami
Panama reaguje na Trumpa. Prezident posílá jasný vzkaz do Bílého domu
před 9 hodinami
Útočníka ze školy v Rudolfově poslal soud do ústavu. Je podezřelý z pokusu o vraždu
před 9 hodinami
Trump na 90 dní zrušil americkou zahraniční pomoc. Republikáni vysvětlili, na co cílí
před 10 hodinami
Policisté s dlouhými zbraněmi zasahovali v areálu ČZU. Hledaný muž se jim přihlásil
před 11 hodinami
Nebezpečné počasí na východě Česka. Tvoří se ledovka, varoval ČHMÚ
před 11 hodinami
První noc s Trumpem změnila mnohé. USA odstupují od klíčových smluv, cílí se i na děti migrantů
před 12 hodinami
Trump začal sestavovat vládu. Rubia jako šéfa diplomacie posvětili i demokraté
Aktualizováno před 12 hodinami
"Putin ničí Rusko." Trump po návratu do Bílého domu vyslal vzkaz do Kremlu
před 13 hodinami
Trump napravuje domnělé křivdy. Útočníci na Kapitol míří zpátky na svobodu
před 14 hodinami
Chřipka se v Česku šíří celoplošně. Nemocnost roste u dětí
V Česku pokračuje celoplošné šíření chřipky. Počet nemocných s akutními respiračními infekcemi za týden vzrostl o necelých šest procent. Podle očekávání se nemocnost zvyšuje zejména u dětí. Epidemiologové předpokládají, že výskyt akutních respiračních infekcí bude nadále vysoký.
Zdroj: Jan Hrabě