Stávající ruské vedení v čele s prezidentem Vladimirem Putinem nedokázalo nabídnout Rusům - především těm mladým - přesvědčivou vizi budoucnosti země. Proto v rámci takzvaného "vlasteneckého vzdělávání" odkazuje mladou generaci na éru Sovětského svazu, a tím si vytváří legitimitu, vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Ben Noble. Expert na autoritářství a současnou ruskou politiku z londýnské University College se mimo jiné domnívá, že obraz Putina coby vůdce, který o všem rozhoduje sám, je záměrným politickým divadlem Kremlu.
Svět si připomíná třicáté výročí rozpadu Sovětského svazu. V západních médiích je tato událost vnímána pozitivně. Jak je tomu ale v současné ruské veřejné debatě? Co je vyzdvihováno a co naopak upozaďováno?
"Největší geopolitická katastrofa dvacátého století." Tak popisuje rozpad Sovětského svazu koncept deklarace, který nyní posuzuje Státní duma, dolní komora celostátního legislativního sboru v Rusku. A podle průzkumů nezávislého Levadova centra aktuálně 63 % Rusů lituje zhroucení SSSR. Ačkoliv oba případy jasně ukazují široce negativní konotace kolapsu (SSSR) pro velkou část Rusů, lze také vypíchnout relativně malý význam tohoto výročí v Rusku. A to ukazuje, že toto výročí není Kremlem považováno za klíčový, pozitivní mobilizační moment pro současný politický systém.
Prezident Vladimir Putin v nedávno odvysílaném dokumentu Rusko. Nová historie znovu označil rozpad Sovětského svazu označil za "tragédii". Jsou tato slova určená primárně domácímu publiku, nebo i vnějšímu světu?
Zřejmě oběma. Pravděpodobným záměrem směrem k vnějšímu publiku je zachovat nejistotu ohledně toho, zda se Rusko bude chtít nadále vměšovat do záležitostí jiných postsovětských republik, včetně Ukrajiny. Kreml nejspíš soudí, že posílením této nejistoty zlepší svou pozici pro jednání se Spojenými státy a NATO o bezpečnostním uspořádání v Evropě.
U domácího publika mají Putinova slova pravděpodobně udržet představy o ruské velikosti, a jak ji poškodil rozpad Sovětského svazu. Putin ve skutečnosti ve stejném dokumentu mluvil o zhroucení SSSR jako o "rozpadu historického Ruska".
Jak vlastně rozpad Sovětského svazu vnímá ruská společnost s odstupem třiceti let? Nezřídka se mluví o jisté sovětské nostalgii v současném Rusku. Projevuje se v tomto směru neblahá vzpomínka na ekonomicky krušná devadesátá léta, nebo spíše právě dojem, že Moskva ztratila po roce 1991 své postavení ve světě?
Není překvapivé, že zhroucení SSSR nejvíce litují Rusové starší 55 let - podle Levadova centra 84% - což kontrastuje s 24 % pro ty ve věku 18 až 24 let. Pokud jde o důvody této lítosti, nejčastěji uváděným důvodem je "likvidace jednotného ekonomického systému", ze 49 %, těšně následována tím, že lidé ztratili "pocit příslušnosti k velmoci", ze 46 %. A Kreml jistě udržuje výklad, že devadesátá léta byla dobou chaosu, která je v protikladu relativní stability během sovětské doby, a co je ještě důležitější, stability v Rusku pod Putinovým vedením od jeho zvolení v roce 2000.
Lze v současném ruském veřejném prostoru zaznamenat také názor, že rozpad Sovětského svazu znamenal i velkou příležitost, jelikož země se definitivně zbavila státního socialismu, tedy systému, který minimálně od konce 70. let způsoboval stagnaci a vedl ke stále většímu zaostávání za Západem?
Takové tvrzení v hlavních debatách v Rusku prakticky absentuje.
Často se diskutuje o kontinuitě mezi Sovětským svazem a současným Ruskem. Historik Andrej Zubov například tvrdí, že některé podstatné problémy současné Ruské federace vyplývají z toho, že právně nenavazuje na Rusko před bolševickým převratem, ale právě na Sovětský svaz. Nakolik je tento argument relevantní?
Jedním z potenciálních problémů tohoto argumentu je to, že může naznačovat, že prostá změna zákonů by měla dramatický dopad na ruskou politiku a společnost. Ale za formálními zákony a pravidly jsou neformální instituce, normy a praxe, které hrají klíčovou úlohu v tom, jak vypadají každodenní život a politika v Rusku. A s ohledem na tyto neformální rysy ruského států a ruské kultury již nyní existuje velká kontinuita s předbolševickým ruským státem
Pokud se bavíme o kontinuitě ze sovětských dob, vztáhnout se dá do velké míry na současné ruské vládnoucí elity. Ty však netvoří jednolitou entitu, ale spíše více o moc soupeřících uskupení. Je mezi nimi nějaká, která není zatížena sovětskou minulostí?
Obecně řečeno, jde o generační otázku. Je očividné, že nejméně "zatížení sovětskou minulostí", mám-li použít vaše slova, jsou ti příslušníci elity, kteří nemají zkušenost s životem v Sovětském svazu. Je například patrné, že nejmladší kádry ruské diplomacie vnímají Západ méně emotivně, neboli negativně, což kontrastuje s jejich staršími kolegy. I tak vidíme, že Kreml vyzdvihuje nezbytnost "vlasteneckého vzdělávání", a také na něj vynakládá značné zdroje. Bez jasné, přesvědčivé vize budoucnosti země je politické vedení při udržování své legitimity odkázáno na minulost, což je něco, co cílí především na mladší Rusy, kteří nezažili SSSR z první ruky.
Jste znám jako kritik tvrzení, že Rusko je zemí jednoho muže, Vladimira Putina. Označujete jej za příliš zjednodušující. Jak podle Vás tento obraz vznikl? Není ozvěnou sovětských dob, nehodnotíme Putina dle zažitého vzoru sovětských diktátorů?
Jistě existuje výklad, že ruským "osudem" je mít jediného silného vůdce, ať už cara, generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu či prezidenta. Ale další zřejmý důvod, proč je vláda v Rusku často redukována na Putina coby jediného, kdo rozhoduje, spočívá v tom, že tento obraz zpravidla vytváří sám Kreml, například během "Přímé linky", každoroční televizní debaty, kdy se zdá, jakoby Putin přímo reagoval na starosti ruských občanů. A přesto to je čisté politické divadlo. Ačkoliv existují jisté případy, kdy Putin zjevně jedná sám, mnoho, mnoho důležitých rozhodnutí nelze chápat ve smyslu, že Putin rozhoduje o věcech ve vakuu. Jinými slovy, musíme brát v potaz také další aktéry a instituce.
Závěrem, loňské ústavní změny umožnily Vladimiru Putinovi kandidovat na prezidenta i v roce 2024. Vy se na volby v Rusku zaměřujete. Co lze čekat o příštího prezidentského klání, bude v něčem výrazně odlišné od toho předchozího?
Prezidentské volby v roce 2024 se zřejmě budou od předchozích voleb jasně lišit v jedné věci, kterou je rozsáhlé hlasování online. To bylo v omezeném měřítku již použito, včetně menšího počtu registrací pro volby v září 2021, ale je pravděpodobné, že v roce 2024 bude tato forma hlasování umožněna v mnoha regionech, možná i v celé zemi. Je to podstatné, jelikož se zdá, právě manipulace s online odevzdanými hlasy byla v září 2021 použita k zamezení volebnímu vítězství opozičních představitelů v Moskvě. Online hlasování tak může být Kreml využito jako jeden z mnoha nástrojů k dosažení kýženého volebních výsledku v roce 2024. Tím je vítězství Vladimira Putina, pokud se rozhodne kandidovat, což je vysoce pravděpodobné.
Související
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
Rusko , Sovětský svaz , Vladimír Putin , Ben Noble (politolog)
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák