Sovětský svaz

Historik: Sověti v Brně za války bombardovali přesněji než USA

Sovětskými gulagy prošlo podle historiků až 18 milionů lidí

Jednou z nejtragičtějších kapitol režimu sovětského diktátora Josifa Stalina, který měl na svědomí desítky milionů obětí, byly pracovní tábory, pro které se vžil název gulag. Nápravně-pracovní tábory, ve kterých byla využívána za nelidských podmínek otrocká práce vězňů na těžbu dřeva, práci v dolech či na různých gigantických stavbách, se začaly budovat již za vlády bolševického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina, oficiálně byly zřízeny za Stalinovy hrůzovlády. O zřízení systému nápravně-pracovních táborů rozhodla Rada Lidových komisařů před 90 lety, 7. dubna 1930. Odhady historiků uvádějí celkový počet vězňů gulagů na 15 až 18 milionů, z nichž nejméně 1,5 milionu pobyt v táborech nepřežilo.

Tank T-34: Cesta legendárního obrněnce do výroby nebyla jednoduchá

Sovětský střední tank T-34 se stal jedním ze symbolů druhé světové války, jen málokterý jiný obrněnec se mu vyrovnal. Továrny, po napadení SSSR přesunuté na Ural, navíc během války vychrlily na 35.000 kusů T-34; cesta tohoto typu do výroby ale nebyla jednoduchá. Od začátku 30. let totiž Rudá armáda používala rychlé stroje schopné jezdit také bez pásů a chtěla je i nadále. Nakonec ale 31. března 1940 dostal pásový T-34 od ministra obrany šanci.

Putin o bolševické revoluci: Byl to počátek státní tragédie

Ruský prezident Vladimir Putin dnes označil bolševickou revoluci v Rusku z roku 1917 za úvod "nesmírné státní tragédie", jejíž následky je třeba překonat. Informovala o tom agentura TASS, podle níž šéf Kremlu tento názor na "Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR)" vyslovil v Sevastopolu na anektovaném Krymu.

Polský ministr Czaputowicz připustil hlavní roli Sovětů v porážce Německa

Šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz v ruském listu RBK uvedl, že Sovětský svaz sehrál hlavní roli ve vítězství nad nacistickým Německem, které nese hlavní vinu za rozpoutání druhé světové války. Varšava se ale nadále neshoduje s Moskvou v hodnocení paktu Molotov-Ribbentrop, tedy tajným ujednáním, podle kterého se sovětští vojáci přidali 17. září 1939 k německému útoku na Polsko.

Zimní válka: Sovětský svaz napadl Finsko. Ztratilo část území, suverenitu ale uhájilo

Před 80 lety, 12. března 1940, skončila po třech měsících rusko-finská válka, která byla jedním z důsledků tajného dodatku k paktu Molotov - Ribbentrop, v němž si v srpnu 1939 nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz rozdělily východní Evropu a další území. Sovětský svaz požadoval na Finsku bezprecedentní územní ústupky, což vláda prezidenta Kyöstiho Kallia odmítla, a v listopadu 1939 sovětské jednotky vpadly do Finska. Pro Finsko válka znamenal územní ztráty, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však zůstalo suverénním státem.

Rusko přepisuje dějiny. 2. světová válka byla následkem paktu Ribbentrop-Molotov, usnesl se estonský parlament

Ve sporu o události předcházející začátku druhé světové války estonský parlament ve středu vyzval Rusko, aby uznalo roli Sovětského svazu coby "jednoho z hlavních iniciátorů" světového konfliktu. Podle agentury DPA proti tomuto usnesení hlasoval jediný poslanec. Estonští zákonodárci v něm také odsoudili "snahy úřadů Ruské federace o přepisování dějin".

Jako za Stalina? Analytik mluví o návratu politických procesů v Rusku

NÁZOR - Ruský soud v pondělí poslal členy antifašistické skupiny Síť až na 18 let do vězení za údajný terorismus, poukazuje Andrej Kolesnikov v komentáři pro server Moscow Times. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center mluví o návratu stalinských politických procesů.

Rusko se opět snaží o jednostranný výklad dějin? Čeští historici se zlobí

Rusko se pokouší jednostranně vykládat historii podobně, jako činil v minulosti Sovětský svaz. Vyplývá to z odpovědí českých historiků, které oslovila ČTK v souvislosti s polsko-ruským sporem o výklad některých dějinných epizod spojených s druhou světovou válkou. Tento trend v Rusku odborníci vidí i ve vztahu k České republice.

Před 40 lety vpadla vojska SSSR do Afghánistánu, následky války pociťuje svět dodnes

Před 40 lety, 27. prosince 1979, vpadla do Afghánistánu sovětská armáda, aby sesadila samozvaného revolucionáře Háfizulláha Amína a nastolila Moskvě poplatnější komunistický režim. Středoasijská země se tak stala dalším kolbištěm studené války, kde na straně jedné bojovaly sovětské okupační jednotky spolu s afghánským vládním vojskem proti mudžáhidům, tajně podporovanými zejména Pákistánem, USA a Íránem. Klid zbraní po stažení sovětských vojsk v roce 1989 nenastal. Konflikt, který si vyžádal milion obětí, přerostl ve válku občanskou.

Putin opět odsoudil kritiku paktu Ribbentrop-Molotov, tentokrát se zaměřil na Polsko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes znovu odmítl kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, kterou v září vyjádřil Evropský parlament. Na rozšířeném zasedání armádních špiček v Moskvě řekl, že to byly západní mocnosti, které jako první uzavíraly s Adolfem Hitlerem dohody. Jako příklad uvedl mnichovskou dohodu. V projevu dnes Putin ostře zaútočil i na Polsko, informovala agentura TASS.

Přirovnávat SSSR k nacistickému Německu? Vrchol cynismu, soptí Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes jako "absolutně nepřijatelné a nekorektní" odmítl snahy stavět na stejnou úroveň někdejší Sovětský svaz a nacistické Německo. Učinil tak v souvislosti se zářijovou rezolucí Evropského parlamentu, podle které druhá světová válka začala v důsledku smlouvy mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem o neútočení.

2. světovou válku rozpoutal i Sovětský svaz? KSČM rozhořčilo usnesení Evropského parlamentu

KSČM odsoudila usnesení Evropského parlamentu o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy. Jde o zamlčování pravdy o příčinách rozpoutání druhé světové války a o podílu Rudé armády na porážce nacismu a jejím podílu na osvobození Československa, uvedli komunisté ve stanovisku, které ústřední výbor strany přijal na dnešním zasedání. Žádají vládu a ministerstvo zahraničí, aby usnesení odmítly.

USA se mění v Sovětský svaz? Politolog důrazně varuje

NÁZOR - Republikáni se šikují na obranu amerického prezidenta Donalda Trumpa s takovou energií a zuřivostí, která možná překvapuje i samotného šéfa Bílého domu, konstatuje politolog Fareed Zakaria. V komentáři pro server Washington Post připomíná, že mnoho z nich ještě před pár lety tvrdilo, že Trump není skutečný republikán a určitě není konzervativec.

Jak rok 1989 změnil svět?

Je tomu už 30 let, co se zhroutila berlínská zeď, betonové monstrum, které rozdělilo německou metropoli na západ a východ. Její výstavba se v srpnu 1961 stala se jedním ze symbolů studené války rozdělujícím nejen svět, ale i celé město. Britská rozhlasová stanice BBC připomněla vývoj následující po jejím pádu.

Spokojenost s pádem komunismu? Ruský analytik ukazuje na paradox a zmiňuje Česko

NÁZOR – Z dnešního pohledu je těžké představit si bezprecedentní rozsah „Gorby-mánie“ z roku 1989 a situaci, kdy je vůdce jedné země populárnější v zahraničí než doma, poukazuje Andrej Kolesnikov v komentáři pro server Moscow Times. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center rozebral současné vnímání tehdejších změn.

Zemřel disident Vladimir Bukovskij, upozornil na zneužívání blázinců v SSSR

Ve věku 76 let zemřel někdejší sovětský disident Vladimir Bukovskij, který začátkem sedmdesátých let upozornil na zneužívání psychiatrických léčeben v Sovětském svazu k věznění disidentů. Oznámila to dnes organizace Bukovského centrum. Podle její stručné informace Bukovskij skonal v neděli ve 22:30 SEČ v anglickém městě Cambridge.

Karel Gott urážel Sověty, jejich tanky mu vadily, prozradily archivy StB

Na roli Karla Gotta v dobách komunistického režimu se dá nahlížet z mnoha úhlů, teď už dokonce i pohledem tehdejších bezpečnostních složek. Jaká tajemství Mistra odhalili lidé, kteří nahlédli do archivů StB?

Švédsko otevře kauzu Wallenberga, po zatčení sovětskými vojáky záhadně zmizel

Švédské úřady se rozhodly znovu otevřít případ Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před koncentračními tábory a po zatčení sovětskými vojáky v roce 1945 beze stopy zmizel. Švédové hodlají znovu oslovit ruské ministerstvo zahraničí "s přesvědčivým doprovodným dopisem".

Spojenectví Moskvy s Pekingem? Rusko z něj nevychází dobře, naznačuje historik

NÁZOR - Obraz Číny v Rusku se dramaticky změnil oproti době před sedmdesáti lety, kdy byla Čínská lidová republika založena, upozorňuje historik Alexander Gubajev v komentáři pro server Moscow Times. Expert na asijský region působící v think tanku Carnegie Moscow Center v něm rozebral proces, v jehož rámci se Peking postupně stal nejdůležitějším partnerem Moskvy.