Historik: Sověti v Brně za války bombardovali přesněji než USA

Sověti za druhé světové války začali cíle v Brně bombardovat 8. dubna, nálety pokračovaly víc než dva týdny. Do 26. dubna, kdy bylo město osvobozeno, si vyžádaly celkem 274 mrtvých a 333 zraněných.

Už v srpnu 1944 a později do konce roku však Brno bombardovali Američané. "Mezi nálety Američanů a Sovětů je ale podstatný rozdíl. Američané bombardovali plošně, a to z výšky čtyř až šesti kilometrů. Šlo o klasické kobercové bombardování. Sověti těžké bombardéry k tomuto určené k dispozici neměli, bombardovali tak lehčími letouny i bombami, za to přesněji," uvedl Vachůt.

Po bombardování Američany tak v Brně podle něj vznikly i větší materiální škody. "Bomby Američanů byly těžké, schopné rozbíjet budovy. Bomby Sovětů měly jiné, takzvané živé cíle. Tanky, vlaky, auta, pěchotu," uvedl Vachůt. I přes to se však podle něj někdy stalo, že vojenské cíle byly zaměněny a bomby dopadly na civilisty.

Rozdílné je podle něj i zmapování jednotlivých událostí. V roce 1944 ještě podle Vachůta fungovala policie i hasiči a jednotlivé události, i třeba co do počtu obětí, jsou relativně přesně zaznamenány. V dubnu 1945 byl v ale Brně podle něj už zmatek. "Lidé byly v podstatě čtrnáct dní zavření ve sklepích či v krytech. Už nikdo nic nepočítal, jsou to jen odhady. Navíc šlo už těžko odlišit, co byl výbuch letecké bomby a co kaťuše nebo dělostřelectva," uvedl Vachůt.

Vachůt je spoluautorem internetové aplikace zobrazující na mapě dopady bomb. Spustil ji k 70. výročí bombardování Brna. Podle něj aplikace zaznamenala velký ohlas a zpočátku mu denně přicházelo až pět e-mailů, kdy některé z nich zpřesňovaly zveřejněná data.

Nálety na Brno jako významné průmyslové centrum trvaly od srpna 1944 až do osvobození v dubnu 1945. K hlavním cílům Američanů a později Sovětů patřilo nádraží, letiště, z továren pak Zbrojovka a Zetor. Pumy poničily tisíce domů a zabily stovky Brňanů.