Spokojenost s pádem komunismu? Ruský analytik ukazuje na paradox a zmiňuje Česko

Měsíc před pádem berlínské zdi sovětský vůdce Michail Gorbačov navštívil Východní Německo a tehdejší dění zachytil deník jeho poradce Anatolije Černajeva, připomíná analytik. „Davy skandovaly ‚Gorby! Gorby!‘ a nikdo nevěnoval pozornost (východoněmeckému vůdci) Erichovi (Honeckerovi). Lidé na shromážděních drželi plakáty v ruštině, na kterých stálo: ‚Gorbačove, jsi naše naděje‘,“ cituje z deníku.

Černajev přiznal, že v té době spolu s Gorbačovem nechápali hrůzu, s jakou Evropa nazírala na sovětskou sílu, intervenci v Československu či válku v Afghánistánu, ani šok, který vyvolalo rozmístění sovětských jaderných střel SS-20, zaměřovali se pouze na ukazování síly socialismu, avšak Gorbačov onu hrůzu nakonec odstranil, uvádí Kolesnikov.

Vnitřní zdi

Třicet let po pádu berlínské zdi je běžné zastávat pesimistické názory, konstatuje odborník. Poukazuje, že Evropa je rozdělená, populisté jsou na vzestupu, probíhá příliv migrantů, evropský projekt dostává trhliny, vztahy Evropy s USA jsou špatné a s Ruskem ještě horší, ve východoněmeckých regionech sílí nostalgie po komunismu a lidé volí krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD).

„Konec dějin není v dohledu,“ připouští Kolesnikov. Zdůrazňuje, že taková generalizace ovšem zjednodušuje skutečnost, protože sjednocení Německa přineslo zemi dramatický nárůst prosperity, zachycený tvrdými čísly i průzkumy veřejného mínění - před pádem zdi dosahovala výše východoněmeckých mezd 37 % západoněmeckých a východoněmecký HDP zhruba třetiny západoněmeckého.

Proces sjednocení byl zajisté obtížný a nákladný, ale pokud jde o změny ve spokojenosti s životem, Německo překonává většinu dalších zemí, především těch ve východní Evropě, upozorňuje analytik. Odkazuje na srpnový průzkum společnosti Pew Research Center, podle kterého bylo se svou životní situací spokojeno 64 % obyvatel západního Německa a 59 % obyvatel východního Německa, zatímco v roce 1991 to bylo 52 %, resp. pouhých 15 %.

Tento trend existuje i v dalších oblastech, například v postojích k demokracii, lidským právům a pluralitnímu politickému systému, uvádí expert. Dodává, že tomu tak je navzdory nedávnému nárůstu vlivu socialistické minulosti, který se projevuje v tom, že AfD má dvojnásobnou podporu ve východoněmeckých regionech.

Podobně rekordní spokojenost s životní situací panuje v Polsku a České republice, připomíná analytik. Dodává, že pokud necháme stranou Rusko a Ukrajinu, pak je v rámci bývalých zemí východního bloku „koncem historie“ po roce 1991 nejvíce zklamáno Bulharsko.

 „Evropa je jediný úspěšný kolektivní projekt Západu – především díky novému vnímání reality, která se formovala po roce 1989 a atraktivitě zakotvujících projektů jako EU, NATO a OECD,“ píše Kolesnikov. Tvrdí, že maďarský premiér Viktor Orbán se může před kamerami objímat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale nemůže sejít z evropské cesty, aniž by to pro jeho zemi mělo katastrofální dopady.

Ruská duše plná protikladů

Rusko však zůstává na okraji Evropy a postavilo okolo sebe imaginární zeď, která nahradila tu fyzickou, tvrdí odborník. Poukazuje, že zatímco v Německu je 65 % obyvatel spokojeno s demokracií, v Rusku to je pouze 30 %, a ještě o 2 % méně Rusů je spokojeno se svou životní situací, což je druhý nejhorší výsledek v Evropě, hned po Ukrajině.

Postoj Rusů k pádu berlínské zdi je přesto převážně pozitivní, tedy alespoň mezi těmi, kteří vědí, co berlínská zeď byla, uvádí analytik s odkazem na průzkumy veřejného mínění z let 2009 a 2014. Dodává, že historické znalosti v Rusku slábnou a nahrazují je různé mýty.

Pád berlínské zdi, který Kolesnikov označuje za jednu z největších událostí v historii lidstva, tak připadá Rusům stále více vzdálený a mají problém odpovědět, pokud jsou dotázáni na jeho význam. Pouze 5 % Rusů je také hrdých na perestrojku a začátek tržních reforem, zatímco 24 % jejich spoluobčanů se cítí zahanbeno chronickým zaostáváním v rozvoji za Západem, odkazuje odborník na výsledky loňských průzkumů.

„Ruská duše je plná protikladů a ukrývá se v ní nikoliv jedna, ale mnoho zdí, které si sama postavila,“ uzavírá analytik.