Sovětský střední tank T-34 se stal jedním ze symbolů druhé světové války, jen málokterý jiný obrněnec se mu vyrovnal. Továrny, po napadení SSSR přesunuté na Ural, navíc během války vychrlily na 35.000 kusů T-34; cesta tohoto typu do výroby ale nebyla jednoduchá. Od začátku 30. let totiž Rudá armáda používala rychlé stroje schopné jezdit také bez pásů a chtěla je i nadále. Nakonec ale 31. března 1940 dostal pásový T-34 od ministra obrany šanci.
V rozkaze maršála Klimenta Vorošilova - později v průběhu války odvolaného z frontového velení pro neschopnost - nicméně nechyběla podmínka, že ty A-34 (původní označení tanku) musí "projít všemi armádními testy". O dva roky dříve to přitom vypadalo, že kvůli nepřízni velení čistě pásová varianta, kterou konstruktéři vytvořili vlastně bokem, vůbec nedostane šanci. Nakonec ale zasáhl sám Stalin, který v srpnu 1938 navrhl, aby se naostro vyzkoušely oba druhy pohonu.
Na jaře 1939 tak dostala Rudá armáda ke zkouškám dva téměř identické tanky - jeden označený A-20, který mohl jezdit také na kolech, a druhý, A-32, který se neobešel bez pásů. Testy, při kterých oba tanky najezdily v létě 1939 kolem 3000 kilometrů, ale nepřinesly jasného vítěze. O budoucnosti nakonec rozhodla tanková přehlídka, uspořádaná koncem září pro nejvyšší armádní velení. "Dvaatřicítka" při ní na simulovaném bojišti doslova létala přes zákopy a překážky.
A když tank navíc před zraky generálů za jízdy bez námahy přelomil svým čelním pancířem vzrostlou borovici, měl téměř vyhráno. Pro pásovou variantu hovořila i skutečnost, že její konstrukce snesla podstatné zesílení pancéřování. Předtím, než ale dostal vylepšený model označený A-34 zelenou, musel podle Vorošilova rozhodnutí ukázat provozní spolehlivost. "Do služby bude moci být jako T-34 zařazen, pokud ujede 2000 kilometrů," stálo na podzim 1939 v dekretu ministra obrany.
První "čtyřiatřicítku" dokončili v charkovské továrně v lednu 1940, druhou o měsíc později. Nejprve je zkoušeli v okolí výrobního závodu, pro srovnání sloužil jeden z tanků rozšířené řady BT - a ten se novému typu v terénu vůbec nemohl rovnat. Zkušební řidiči si ale stěžovali na špatný výhled nebo stísněný prostor věže, zbrusu nové tanky navíc nebyly ani příliš spolehlivé. Oba ujely jen několik stovek kilometrů, první prototyp dokonce musel dostat nový motor.
Kvapem se přitom blížil březen 1940 a s ním předvedení tanku vrchnímu velení. Vedení továrny se nakonec rozhodlo pro troufalý pokus - nové tanky měly svou spolehlivost dokázat na cestě z Charkova do Moskvy, což je vzdušnou čarou téměř 700 kilometrů. Dvojice tanků vyjela z bran továrny 5. března (podle některých pramenů až o den později), doprovázely je dva pásové traktory - jeden z nich sloužil jako ubikace, druhý pak vezl hromadu náhradních dílů.
Během cesty, která podléhala přísnému utajení, se tanky vyhýbaly obydleným oblastem a frekventovaným cestám. Mosty mohly posádky použít jen tehdy, když nešlo řeku v noci překonat po ledu, v úvahu se braly i jízdní řády vlaků, jejichž koleje výprava křižovala. Do Moskvy dorazily tanky po necelých dvou týdnech. Už v noci 17. března 1940 se představily před očima Josifa Stalina, ministra zahraničí Vjačeslava Molotova nebo maršála Vorošilova přímo v Kremlu.
O dva týdny později pak ministr obrany vydal rozkaz, kterým nařídil výrobu nových tanků. Než ale továrnu v září 1940 opustily první sériové exempláře, museli konstruktéři vyřešit řadu problémů - po rekordní cestě měly prototypy spálené spojkové obložení, poškozené převodovky a bez problémů nebyly ani brzdy. Do boje T-34 zasáhl už v červnu 1941, ale ještě nepříliš efektivně. V následujících letech však slavil velké úspěchy a armády v zemích třetího světa jej používají dodnes.
Související

Pomáhal porazit Hitlera. Sovětský tank T-34 se vrací

Film T-34 přináší nejrealističtější tankové bitvy
tank T-34 , II. světová válka , Sovětský svaz
Aktuálně se děje
před 4 minutami

Trump se přepočítal. Firmy navzdory clům nechtějí přesunout výrobu do USA, vadí jim zásadní překážka
před 1 hodinou

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům
před 2 hodinami

První vyjádření Trumpa od zavedení cel: Budeme silnější než kdy dřív. Musk mu bude coby poradce pomáhat
před 2 hodinami

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl
před 2 hodinami

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon
před 3 hodinami

Budapešť vystupuje z ICC. Orbán to ohlásil během návštěvy, při níž měli Maďaři zatknout Netanjahua
před 3 hodinami

Bílý dům žehlí tarifní skandál. Důvěřujte Trumpovi, snaží se uklidnit Wall Street
před 4 hodinami

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře
před 4 hodinami

Šikana, zásadní rána světové ekonomice.... Jak svět reaguje na Trumpova cla?
před 4 hodinami

Šílenství, které s ekonomikou nemá nic společného. Novinář odhalil, jak Trump vypočítal nová cla
před 5 hodinami

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu
před 5 hodinami

Černý den pro svět financí: Ropné trhy v propadu, hrozí globální zpomalení ekonomiky
před 5 hodinami

Obchodní válka eskaluje: Trumpovy tarify otřásají ekonomikami USA, Evropy i Velké Británie
před 6 hodinami

V USA začala platit cla na automobily. Nevyhnou se nikomu, připlatí si úplně všichni
před 6 hodinami

Na Trumpově seznamu cel chybí Rusko a Bělorusko. Bílý dům vysvětlil proč
před 7 hodinami

Dopady cel na český průmysl mohou být masivní, varuje Rafaj. Očekává se drastický pokles HDP Ameriky i Unie
před 7 hodinami

Musk v Trumpově administrativě skončí. Bílý dům se bojí, co bude pak
před 8 hodinami

Finanční trhy zachvátila panika. Svět se podle expertů řítí do recese
před 8 hodinami

Domácnosti zaplatí tisíce dolarů navíc. Trumpova cla zasáhnou malé podniky, střední třídu i globální obchod
před 9 hodinami
Nikde na světě už není bezpečno. Trump uvalil cla i na tučňáky u Antarktidy
Americký prezident Donald Trump rozšířil svůj tarifní režim i na odlehlé, neobydlené ostrovy v Jižním oceánu, čímž vyvolal překvapení a kritiku nejen v Austrálii. Do seznamu zemí a území postižených novými obchodními opatřeními se dostaly i Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy – nehostinné kusy země pokryté ledovci, kam lidé zavítají jen zřídka a kde jedinými trvalými obyvateli jsou tučňáci.
Zdroj: Libor Novák