Jako za Stalina? Analytik mluví o návratu politických procesů v Rusku

Scéna z roku 1937

Sedm mladých členů skupiny bylo zatčeno v roce 2017 ve městě Penza a vyšetřovatelé je následně obvinili z plánování útoků během prezidentských voleb a mistrovství světa ve fotbalu v roce 2018, nastiňuje analytik. Dodává, že lidskoprávní aktivisté rychle začali bít na poplach a upozornili, že obvinění z terorismu jsou vykonstruovaná.

Obžalovaní tvrdí, že během vyšetřování byli tvrdě mučeni, připomíná Kolesnikov. Zdůrazňuje, že 18 let vězení pro sedmadvacetiletého muže, který nikoho nezabil, nezastřelil, nezmlátil ani neukradl miliardy - na rozdíl od většiny hrdinných představitelů nejrůznějších ruských elit - je čistý stalinismus.

"Tento dojem jen prohlubují samotné úřady, které uložily nepodmíněné tresty, jakoby prodávaly balónky," pokračuje analytik. Poukazuje, že trojice soudců vojenského soudu v Povolžské oblasti uložila poslala obviněné na 18, 16, 14, 10, 9 a 6 let do vězení. Trojice soudců ve stylu NKVD, vojenský soud a obvinění terorismu evokují Kolesnikovovi scénu z roku 1937.

Za stalinský označuje analytik rozsudek z důvodu, že během vlády Nikity Chruščova a Leonida Brežněva byly udělovány mnohem nižší tresty. Jako příklad dává rozsudek nejvyššího běloruského soudu z roku 1963, který poslal do vězení tři mladé "teroristy" za údajné vytvoření ilegální organizace s cílem "nastolení buržoazní republiky na území Sovětského svazu skrze teroristické metody".

I tak se případ liší od současné kauzy, upozorňuje Kolesnikov. Vysvětluje, že v roce 1963 mladíci podrývali základy ústavního řádu údajným pokusem o mocenskou změnu v zemi, ale v Chruščovově éře byly tresty za takové "zločiny" omezeny na 8-10 let vězení a protisovětská agitace a propaganda bývala často trestána mírněji, než je v současném Rusku trestáno "způsobení morální újmy" policistům či házení plastových kelímků jejich směrem.

"Znamená to, že se sovětské vedení během Chruščovova tání a následné stagnace za Brežněva cítilo jistěji než současná moc?" táže se analytik. Domnívá se, že tvrdé tresty za házení plastových kelímků a pořádání venkovních tréninků, kterému se Síť věnovala, má demonstrovat připravenost ruského státu bránit se veškerým projevům nespokojenosti a nesouhlasu, i kdyby takové akce nebyly příliš viditelné.

Kontrola FSB

Kauza je primárně cvičením postupu tajné služby FSB v podobných případech, stejně jako v případech špionáže a velezrady, tvrdí Kolesnikov. Velitelství služby podle něj vysílá signál, že ztělesňuje ústavní pořádek a je připraveno chránit sebe i své blízké spojence veškerými prostředky.

Nepřiměřené tresty, procedurální pochybení, obvinění z mučení - před kterými soudci zavřeli oči - a vykonstruovaná obvinění svědčí podle analytika buď o plném podřízení těchto soudců FSB, nebo o jejich profesní nezpůsobilosti, což se však v praxi nemá příliš odlišné důsledky.

Tresty jsou tak tvrdé hlavně proto, aby odradily ostatní od podobného jednání, míní analytik. Signál je podle něj jasný: Pokud chtějí mladí Rusové cvičit, běhat a střílet, mohou se přidat k donbaským povstalcům, kozákům s biči, polovojenské Armádě mladých, případně k Wagnerově armádě žoldáků a vydat se do ciziny zabíjet a mučit lidi.

"Ale chraň bůh, aby se v mladém člověku objevila myšlenka, že mocenské uspořádání země není zcela v pořádku, zcela férové. Pokud se tak stane, může očekávat stalinskou trojku (soudců) a stalinský trest," píše Kolesnikov.

V Kremlu se pokoušejí změnit ústavu a hledají cesty, aby byl prodloužen stávající autokratický systém, kritizuje analytik. Dodává, že souběžně tento systém na místní úrovni vynáší tresty nad mladými lidmi ničící jejich životy, přičemž některé posílá do vězení na celá dvě prezidentská období, jiné rovnou na tři.