NÁZOR - Ruský soud v pondělí poslal členy antifašistické skupiny Síť až na 18 let do vězení za údajný terorismus, poukazuje Andrej Kolesnikov v komentáři pro server Moscow Times. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center mluví o návratu stalinských politických procesů.
Scéna z roku 1937
Sedm mladých členů skupiny bylo zatčeno v roce 2017 ve městě Penza a vyšetřovatelé je následně obvinili z plánování útoků během prezidentských voleb a mistrovství světa ve fotbalu v roce 2018, nastiňuje analytik. Dodává, že lidskoprávní aktivisté rychle začali bít na poplach a upozornili, že obvinění z terorismu jsou vykonstruovaná.
Obžalovaní tvrdí, že během vyšetřování byli tvrdě mučeni, připomíná Kolesnikov. Zdůrazňuje, že 18 let vězení pro sedmadvacetiletého muže, který nikoho nezabil, nezastřelil, nezmlátil ani neukradl miliardy - na rozdíl od většiny hrdinných představitelů nejrůznějších ruských elit - je čistý stalinismus.
"Tento dojem jen prohlubují samotné úřady, které uložily nepodmíněné tresty, jakoby prodávaly balónky," pokračuje analytik. Poukazuje, že trojice soudců vojenského soudu v Povolžské oblasti uložila poslala obviněné na 18, 16, 14, 10, 9 a 6 let do vězení. Trojice soudců ve stylu NKVD, vojenský soud a obvinění terorismu evokují Kolesnikovovi scénu z roku 1937.
Za stalinský označuje analytik rozsudek z důvodu, že během vlády Nikity Chruščova a Leonida Brežněva byly udělovány mnohem nižší tresty. Jako příklad dává rozsudek nejvyššího běloruského soudu z roku 1963, který poslal do vězení tři mladé "teroristy" za údajné vytvoření ilegální organizace s cílem "nastolení buržoazní republiky na území Sovětského svazu skrze teroristické metody".
I tak se případ liší od současné kauzy, upozorňuje Kolesnikov. Vysvětluje, že v roce 1963 mladíci podrývali základy ústavního řádu údajným pokusem o mocenskou změnu v zemi, ale v Chruščovově éře byly tresty za takové "zločiny" omezeny na 8-10 let vězení a protisovětská agitace a propaganda bývala často trestána mírněji, než je v současném Rusku trestáno "způsobení morální újmy" policistům či házení plastových kelímků jejich směrem.
"Znamená to, že se sovětské vedení během Chruščovova tání a následné stagnace za Brežněva cítilo jistěji než současná moc?" táže se analytik. Domnívá se, že tvrdé tresty za házení plastových kelímků a pořádání venkovních tréninků, kterému se Síť věnovala, má demonstrovat připravenost ruského státu bránit se veškerým projevům nespokojenosti a nesouhlasu, i kdyby takové akce nebyly příliš viditelné.
Kontrola FSB
Kauza je primárně cvičením postupu tajné služby FSB v podobných případech, stejně jako v případech špionáže a velezrady, tvrdí Kolesnikov. Velitelství služby podle něj vysílá signál, že ztělesňuje ústavní pořádek a je připraveno chránit sebe i své blízké spojence veškerými prostředky.
Nepřiměřené tresty, procedurální pochybení, obvinění z mučení - před kterými soudci zavřeli oči - a vykonstruovaná obvinění svědčí podle analytika buď o plném podřízení těchto soudců FSB, nebo o jejich profesní nezpůsobilosti, což se však v praxi nemá příliš odlišné důsledky.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Tresty jsou tak tvrdé hlavně proto, aby odradily ostatní od podobného jednání, míní analytik. Signál je podle něj jasný: Pokud chtějí mladí Rusové cvičit, běhat a střílet, mohou se přidat k donbaským povstalcům, kozákům s biči, polovojenské Armádě mladých, případně k Wagnerově armádě žoldáků a vydat se do ciziny zabíjet a mučit lidi.
"Ale chraň bůh, aby se v mladém člověku objevila myšlenka, že mocenské uspořádání země není zcela v pořádku, zcela férové. Pokud se tak stane, může očekávat stalinskou trojku (soudců) a stalinský trest," píše Kolesnikov.
V Kremlu se pokoušejí změnit ústavu a hledají cesty, aby byl prodloužen stávající autokratický systém, kritizuje analytik. Dodává, že souběžně tento systém na místní úrovni vynáší tresty nad mladými lidmi ničící jejich životy, přičemž některé posílá do vězení na celá dvě prezidentská období, jiné rovnou na tři.
Související
Rusko dá na armádu rekordní finance. Putin poslal třetinu vládních výdajů na obranu
Sabotáže, žhářství či vykolejování vlaků. Ruské útoky v Evropě se zhoršují, varuje NATO
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil
včera
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
včera
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
včera
Svatá Barbora a tradice adventního času
včera
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
včera
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
včera
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
včera
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
včera
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
včera
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
včera
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
včera
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
včera
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
včera
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
včera
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
včera
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
včera
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
včera
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
3. prosince 2024 21:51
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
3. prosince 2024 21:03
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Zdroj: Libor Novák