Jako za Stalina? Analytik mluví o návratu politických procesů v Rusku

NÁZOR - Ruský soud v pondělí poslal členy antifašistické skupiny Síť až na 18 let do vězení za údajný terorismus, poukazuje Andrej Kolesnikov v komentáři pro server Moscow Times. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center mluví o návratu stalinských politických procesů.

Scéna z roku 1937

Sedm mladých členů skupiny bylo zatčeno v roce 2017 ve městě Penza a vyšetřovatelé je následně obvinili z plánování útoků během prezidentských voleb a mistrovství světa ve fotbalu v roce 2018, nastiňuje analytik. Dodává, že lidskoprávní aktivisté rychle začali bít na poplach a upozornili, že obvinění z terorismu jsou vykonstruovaná.

Obžalovaní tvrdí, že během vyšetřování byli tvrdě mučeni, připomíná Kolesnikov. Zdůrazňuje, že 18 let vězení pro sedmadvacetiletého muže, který nikoho nezabil, nezastřelil, nezmlátil ani neukradl miliardy - na rozdíl od většiny hrdinných představitelů nejrůznějších ruských elit - je čistý stalinismus.

"Tento dojem jen prohlubují samotné úřady, které uložily nepodmíněné tresty, jakoby prodávaly balónky," pokračuje analytik. Poukazuje, že trojice soudců vojenského soudu v Povolžské oblasti uložila poslala obviněné na 18, 16, 14, 10, 9 a 6 let do vězení. Trojice soudců ve stylu NKVD, vojenský soud a obvinění terorismu evokují Kolesnikovovi scénu z roku 1937.

Za stalinský označuje analytik rozsudek z důvodu, že během vlády Nikity Chruščova a Leonida Brežněva byly udělovány mnohem nižší tresty. Jako příklad dává rozsudek nejvyššího běloruského soudu z roku 1963, který poslal do vězení tři mladé "teroristy" za údajné vytvoření ilegální organizace s cílem "nastolení buržoazní republiky na území Sovětského svazu skrze teroristické metody".

I tak se případ liší od současné kauzy, upozorňuje Kolesnikov. Vysvětluje, že v roce 1963 mladíci podrývali základy ústavního řádu údajným pokusem o mocenskou změnu v zemi, ale v Chruščovově éře byly tresty za takové "zločiny" omezeny na 8-10 let vězení a protisovětská agitace a propaganda bývala často trestána mírněji, než je v současném Rusku trestáno "způsobení morální újmy" policistům či házení plastových kelímků jejich směrem.

"Znamená to, že se sovětské vedení během Chruščovova tání a následné stagnace za Brežněva cítilo jistěji než současná moc?" táže se analytik. Domnívá se, že tvrdé tresty za házení plastových kelímků a pořádání venkovních tréninků, kterému se Síť věnovala, má demonstrovat připravenost ruského státu bránit se veškerým projevům nespokojenosti a nesouhlasu, i kdyby takové akce nebyly příliš viditelné.

Kontrola FSB

Kauza je primárně cvičením postupu tajné služby FSB v podobných případech, stejně jako v případech špionáže a velezrady, tvrdí Kolesnikov. Velitelství služby podle něj vysílá signál, že ztělesňuje ústavní pořádek a je připraveno chránit sebe i své blízké spojence veškerými prostředky.

Nepřiměřené tresty, procedurální pochybení, obvinění z mučení - před kterými soudci zavřeli oči - a vykonstruovaná obvinění svědčí podle analytika buď o plném podřízení těchto soudců FSB, nebo o jejich profesní nezpůsobilosti, což se však v praxi nemá příliš odlišné důsledky.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tresty jsou tak tvrdé hlavně proto, aby odradily ostatní od podobného jednání, míní analytik. Signál je podle něj jasný: Pokud chtějí mladí Rusové cvičit, běhat a střílet, mohou se přidat k donbaským povstalcům, kozákům s biči, polovojenské Armádě mladých, případně k Wagnerově armádě žoldáků a vydat se do ciziny zabíjet a mučit lidi.

"Ale chraň bůh, aby se v mladém člověku objevila myšlenka, že mocenské uspořádání země není zcela v pořádku, zcela férové. Pokud se tak stane, může očekávat stalinskou trojku (soudců) a stalinský trest," píše Kolesnikov.

V Kremlu se pokoušejí změnit ústavu a hledají cesty, aby byl prodloužen stávající autokratický systém, kritizuje analytik. Dodává, že souběžně tento systém na místní úrovni vynáší tresty nad mladými lidmi ničící jejich životy, přičemž některé posílá do vězení na celá dvě prezidentská období, jiné rovnou na tři.        

Související

NATO

Sabotáže, žhářství či vykolejování vlaků. Ruské útoky v Evropě se zhoršují, varuje NATO

Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.

Více souvisejících

Rusko Sovětský svaz

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil

Policie ve středu od pozdního odpoledne zasahovala v areálu Západočeské univerzity v Plzni na základě oznámení o údajných výstřelech. Opatření na místě bylo ukončeno kolem půl deváté večer. Nikdo nebyl zraněn, z univerzitních budov bylo evakuováno zhruba tisíc lidí. 

včera

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

včera

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

včera

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

včera

včera

včera

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

včera

včera

včera

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

včera

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

včera

včera

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

včera

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

včera

včera

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

3. prosince 2024 21:51

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

3. prosince 2024 21:03

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy