KOMENTÁŘ | Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.

Reaganův projev přišel v době eskalace napětí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, které bývá historiky označováno jako „druhá studená válka“. Vypukla na přelomu 70. a 80. let, kdy na pozadí sporů o rozmisťování raket středního dosahu v Evropě, sovětských vojenských intervencí ve Třetím světě a částečně též nedodržování závazků Helsinského aktu v otázce lidských práv zeměmi východního bloku zkrachovalo détente, neboli uvolňovaní tensí mezi studenoválečnými bloky, které určovalo tón mezinárodní politiky v předchozím desetiletí.

„Druhou studenou válku“ charakterizovaly nárůst nedůvěry mezi supervelmocemi a jejich spojenci, další kolo masivního zbrojení, celkový nárůst konfrontace a návrat úvah o možném vypuknutí nové globální války. Pravděpodobnost takového scénáře snižoval koncept vzájemně zaručeného zničení – Spojené státy a Sovětský svaz disponovaly rozsáhlými jadernými arzenály zaručujícími, že i v případě nečekaného devastujícího úderu zbyde napadené zemi dostatek prostředků, které v okamžité odvetě vymažou agresora z povrchu. Ač Reagan sám neměl na rozpoutání takové války zájem, netajil se tím, že tento koncept udržování míru považuje za nebezpečný, doslova sebevražedný hazard.

Jádrem Reaganem iniciovaného programu bylo rozmístění technologicky sofistikovaného protiraketového systému ve vesmíru. Laserové a plazmové zbraně měly učinit z obávaných mezikontinentálních balistických střel překonané bojové prostředky. Projekt měl jednoznačně protisovětský osten, navíc byl oznámen jen dva týdny poté, co americký prezident vyhrotil svou rétoriku a Sovětský svaz veřejně označil za říši zla. Na domácí půdě šéf Bílého domu obhajoval nákladnou iniciativu jako nástroj, který může Moskvu přivést k jednání o jaderném odzbrojení za amerických podmínek. Do značné míry se tak nakonec stalo, byť zůstává nezodpovězenou otázkou, zda by Reagan dosáhl stejného úspěchu za jiné personální konstelace v Kremlu. 

„Hvězdné války“ se velmi rychle zařadily mezi klíčové spory mezi studenoválečnými supervelmocemi. Byly významným tématem prakticky všech sovětsko-amerických jednání až do konce Reaganova prezidentství. Proč vlastně sovětští představitelé přikládali SDI takový význam a v boji proti němu výrazně angažovali i své spojence, Československo nevyjímaje? Na první pohled šlo o to, že navrhovaná forma protiraketové obrany mohla potenciálně eliminovat existující jaderný potenciál Sovětského svazu, a východní supervelmoc tak učinit zranitelnější vůči překvapivému americkému úderu, jelikož bořila koncept vzájemně zaručeného zničení a snižovala riziko odvety pro případného agresora. Problém byl ovšem složitější.

Důležité bylo načasování projektu. Zahájen byl v době, kdy sovětské vojenské analytiky stále více znepokojovalo posilování amerického jaderného arzenálu, především zavádění nové generace mnohem přesnějších nosičů. Po nástupu Jurije Andropova do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS na sklonku roku 1982 navíc Kreml definitivně zjistil, že výkon sovětské centrálně plánované ekonomiky nedokáže držet krok v dalším kole zbrojení. Někdejší předseda KGB věděl, že Sovětský svaz zkrátka nemůže soupeřit se Západem na poli nejmodernějších, technologicky stále sofistikovanějších a úměrně tomu dražších zbraní. Studenoválečná logika, která do té velela oběma supervelmocem nedopustit výrazné zaostávání za protistranou v jakékoliv zbrojní kategorii, na pozadí SDI otevírala dveře k rozsáhlé a pochopitelně velmi nákladné militarizaci vesmíru. 

Navzdory zažité představě Moskva SDI za bezprostřední hrozbu pro rovnováhu vojenských sil nepovažovala. Panel sovětských vědců vedený fyzikem Jevgenijem Velichovem dospěl k závěru, že projekt nevyžaduje okamžitou protireakci. Ta navíc nemusela spočívat přímo v masivních investicích do nových technologií, jejichž vývoj navíc závisel na zvýšení úrovně sovětské výpočetní techniky, která výrazně zaostávala za tou západní. Nabízela se i technicky méně náročná alternativa, asymetrické opatření v podobě radikálního navýšení sovětských jaderných zbraní na počty, které by americký systém nikdy nedokázal souběžně sestřelit.

Bylo jasné, že takový krok by vedl k další eskalaci studené války, kterou se Sovětský svaz – pod tíhou svých kupících se problémů – snažil naopak utlumit. V důsledku tohoto tlaku, který projekt SDI dále stupňoval, začala Moskva ještě před nástupem Michaila Gorbačova předkládat o poznání konstruktivnější mezinárodní iniciativy. Na jednáních o redukci konvenčních sil v Evropě dokonce připustila dříve kategoricky vylučovanou možnost asymetrického snížení stavů armád Varšavské smlouvy, které by částečně snížilo její kvantitativní převahu. Reaganova administrativa však neměla v dané konstelaci sebemenší důvod ustupovat a přistoupit na dohodu, z níž by profitovala i protistrana. 

Odzbrojovací dohody na dlouhou dobu uvázly na mrtvém bodě, Washington záměrně předkládal návrhy, které omezovaly výhradně takové typy zbraní, v nichž měla Moskva převahu. Američané neignorovali jen výzvy, aby byl projekt „hvězdných válek“ zastaven - navzdory dialogu, který po roce 1985 Reagan navázal s novým sovětským vůdcem Gorbačovem, nikdy nepřistoupili ani na apely, aby vývoj SDI nepřekročil práh laboratoří. 

Hluboká defenziva, ve které se Sovětský svaz díky svým problémům v jednáních se Spojenými státy ocital, se projevila ve změně jeho rigidního postoje. Gorbačov po roce 1986 začal v interních diskuzích prezentovat názor, že SDI má Sovětskému svazu především nahnat strach a ekonomicky, vojensky i politicky jej vyčerpat; varoval před „nedozírnými následky“ přistoupení na tuto psychologickou hru. Moskva se tak pod Gorbačovovým vedením rozhodla zaměřit na radikální redukci jaderných arzenálů s perspektivou jejich celkové likvidace. Jednalo se o jeden z prvních klíčových ústupků Gorbačova, který umožnil ukončení studené války. 

I díky tomu SDI zůstala především symbolem americké neústupnosti a ekonomické i technologické převahy. Ve skutečnosti se jednalo o natolik ambiciózní projekt, že byl po roce 1987 na základě objektivních vědeckých problémů spojených s jeho realizací zásadně přehodnocen. Přestože čtyři desetiletí poté, co byl představen veřejnosti, již víme, že nebyl zásadním dílkem pomyslné skládačky, která zajistila západní vítězství ve studené válce (jak se v devadesátých letech hojně spekulovalo), výrazným způsobem se zapsal do nedávné historie a spoluvytvořil prostor pro přehodnocení sovětské politiky, jež o několik let později ukončilo čtyři desetiletí trvající bipolární rozdělení světa.  

Související

Česká národní banka Komentář

Pravidla pro hypotéky zmírňují. Pořídit si nemovitost ale pořád nebude jednoduché

Všechno zlé je k něčemu dobré, říká se rádo v tuzemských končinách. Když se v Česku rozjela inflace k hodnotám, které, vsadím se, nezažila stávající většina obyvatel země, jedno „dobro“ z onoho přísloví na úvod, se objevilo. A totiž, že se zastavil prudký růst cen nemovitostí. A nyní přichází (možná) další „dobro“. Domácí finanční regulátor ‒ Česká národní banka (ČNB) oznámila, že od července zmírní podmínky pro poskytování hypoték. Její Bankovní rada totiž rozhodla, že už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI).  

Více souvisejících

komentář Ronald Reagan USA (Spojené státy americké) Jaderné zbraně Sovětský svaz Michail Gorbačov historie

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Shannen Dohertyová

Shannen Doherty: Rakovina zasáhla už i mozek

Americká dvaapadesátiletá herečka Shannen Dohertyová známá jako Brenda Walshová z ikonického seriálu Beverly Hills 90210, v úterý oznámila na sociální síti, že její boj s rakovinou prsu, který trvá už od roku 2015, postoupil do fáze metastáz v mozku. Informaci zveřejnila CNN.

před 21 minutami

Švédsko

Rasová politika, která inspirovala nacistické Německo. Švédové od 30. let sterilizovali desítky tisíc lidí

Server Euronews během týdne přinesl nepříjemné informace o poměrně nedávné švédské historii. V letech 1934-1976 země zavedla plán, který se opíral o poznatky rasové biologie. Jeho podstatou bylo zbavit se určitého typu lidí – těch „slabších“. Švédské ústavy pro výzkum rasové genetiky byly v roce 1927 dokonce inspirací pro Německo, které si toho roku založilo svůj vlastní. Neslavnou korunu nasadil takovéto politice Adolf Hitler ve 30. a 40. letech, kdy jeho rasová „politika“ – lépe řečeno nenávist – zabila miliony nevinných osob z řad národů nacisty považovaných za méněcenné. 

před 48 minutami

Volodymyr Zelenskyj s Justinem Trudeau, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Trudeau přijel do Kyjeva, setká se s prezidentem Zelenským

Kanadský premiér Justin Trudeau v sobotu přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Děje se tak v týdnu, kdy se Ukrajina vypořádává s následky zničení Kachovské přehrady a zároveň na bojišti pokračují tvrdé boje v rámci očekávané protiofenzivy. 

před 1 hodinou

Petr Pavel

Lidická tragédie je podle Pavla symbolem, který je stále aktuální

Lidická tragédie je podle prezidenta Petra Pavla symbolem, který je stále aktuální. I dnes je po světě množství konfliktů, při nichž umírá civilní obyvatelstvo, upozornil Pavel v Lidicích na Kladensku při dnešním pietním aktu k 81. výročí vyhlazení obce nacisty. Vzpomínky se zúčastnilo několik stovek lidí.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump usvědčil sám sebe, obžaloba má pevný základ. Republikáni nejsou jednotní

Republikáni nejsou vůči obžalobě proti Donaldu Trumpovi jednotní. Republikánský guvernér státu New Jersey Chris Christie se proti němu staví tvrdě, zatímco jeho nejsilnější protivník u prezidentských voleb 2024 DeSantis zvolil smírný tón a postavil se za bývalého prezidenta. Ten přitom usvědčil sám sebe prostřednictvím nahrávky, kde obvinil generála Milleyho z toho, že se proti němu v posledních dnech prezidentského mandátu jakýmsi způsobem spikl. 

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Finále se hrálo na stadionu Slavie v pražském Edenu.

Pražské finále EKL ovládl West Ham se Součkem a Coufalem. Fiorentině lepší výkon nestačil

Ve středu večer byl k vidění na území České republiky jedinečný fotbalový duel. Konkrétně v pražském Edenu se odehrálo finále Evropské konferenční ligy, v němž se střetli fotbalisté Fiorentiny a West Hamu. Šlo navíc o finále s výrazným českým podtextem. Kromě toho, že se hrálo v Praze, za West Ham v základní sestavě nastoupili čeští reprezentanti Vladimír Coufal a Tomáš Souček, v dresu Fiorentiny se až v samotném závěru objevil další český krajan Antonín Barák. O tom, že nakonec londýnský celek získá první evropskou trofej od roku 1965, se v závěru po brejkové situaci postaral Bowen, jenž tak navázal na předešlou branku z penalty svého spoluhráče Benrahmi. Na tu ještě jinak fotbalovější Fiorentina dokázala rychle zareagovat gólem Bonaventury, ale v závěru už podruhé v zápase vyrovnat nedokázala. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

včera

Donald Trump

Federální obžaloba proti Trumpovi zveřejněna. Čelí 37 bodům, ponechal si přísně tajné materiály

Bývalý prezident Spojených států Donald Trump čelí obžalobě hned z několika trestných činů, obžaloba má 37 bodů. Sám exprezident na sociálních sítích již během odpoledne uvedl, že byl obviněn v souvislosti s nakládáním s utajovanými záznamy o národní bezpečnosti, a napsal, že byl předvolán na úterý k federálnímu soudu ve floridském Miami, píše server Politico. Večer ale přišla překvapivá zpráva: obžaloba byla zveřejněna.

včera

Aktualizováno včera

Hračkářství na webu viní Západ z války na Ukrajině. Policie: Není to trestný čin

Hračkářství Dráčik na svých webových stránkách opět sdílelo text od majitele Dušana Viglaského. Obvinil v něm řadu osob z podpory války na Ukrajině a nedodržování Minských dohod. Jsou to dohody podepsané v roce 2014, respektive druhá z nich o rok později, které měly ukončit válečný konflikt na Donbase. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy