Rusové údajně poprvé pronikli do centrální části Ukrajiny

Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že jednotky 90. tankové divize překročily hranici mezi okupovanou částí Doněcké oblasti a Dnipropetrovskem. Pokud by se tato zpráva potvrdila, šlo by o první ruský průnik do centrální části Ukrajiny od začátku invaze – oblast, o jejíž dobytí Moskva usiluje už řadu měsíců.

Ukrajina však zatím tuto informaci nepotvrdila a rozsah ruského postupu je nejasný. CNN nemůže situaci na bojišti ověřit. Mluvčí ukrajinských sil v oblasti, Viktor Trehubov, označil prohlášení Moskvy za „dezinformační operaci“ zaměřenou na psychologický tlak.

Pokud by se ovšem ruský postup potvrdil, znamenalo by to další komplikace pro ukrajinskou armádu, která čelí ruskému tlaku na více frontách a zároveň se snaží oživit stagnující mírové rozhovory. Ruské jednotky totiž v posledních týdnech pomalu postupují i na severu v Sumské oblasti a poblíž města Lyman v Doněcku.

Dnipropetrovsk, kde žilo před válkou kolem tří milionů obyvatel, je pro Ukrajinu strategicky důležitý kvůli těžbě a dopravní infrastruktuře. Oproti těžce industrializovanému Donbasu je však řidčeji osídlený a obtížněji bránitelný. Region sousedí se třemi částečně okupovanými oblastmi – Doněckou, Chersonskou a Záporožskou.

Ruský postup také zvyšuje tlak na ukrajinské pozice u města Pokrovsk, které je důležitým logistickým uzlem a cílem ruských útoků už několik měsíců. Ukrajinský generální štáb v neděli uvedl, že ukrajinské síly v oblasti zastavily 65 ruských útoků. Nicméně Institut pro studium války (ISW) uvedl, že ačkoli Rusko útočí u Pokrovska, za poslední den tam nepostoupilo.

Podle analytické skupiny Deep State Rusko momentálně ovládá přibližně jednu pětinu ukrajinského území, včetně Krymu a částí východní Ukrajiny, které byly pod jeho kontrolou už před invazí v roce 2022.

Rusové zároveň rozšiřují útoky i na severní frontě, konkrétně v Sumské oblasti. Postup Moskvy přiblížil dělostřelectvo a drony k samotnému krajskému městu Sumy. Jeho dobytí však analytici zatím nepovažují za realistické – slouží spíše jako psychologický tlak a odvádění pozornosti.

Ukrajina se však i v těžké situaci snaží o ofenzivní akce. Minulý týden provedla odvážný útok drony na ruském území a v pondělí odpálila podvodní nálože na most spojující Rusko s okupovaným Krymem.

Tlak na obě strany roste i kvůli mezinárodnímu dění. Tento týden se v Istanbulu konalo druhé kolo mírových jednání mezi Kyjevem a Moskvou, avšak bez hmatatelných výsledků. Kritici obviňují ruského prezidenta Vladimira Putina z toho, že jednání využívá jako zástěrku k dalším územním ziskům.

Americký prezident Donald Trump, který se v posledních týdnech snaží vystupovat jako hlavní mírotvůrce, vyzval obě strany k dohodě a hrozil důsledky, pokud k pokroku nedojde. Přesto se dosud vyhýbal uvalení nových sankcí na Rusko – a dokonce naznačil, že by případné tresty mohly mířit i na Ukrajinu.

„Někdy je to jako když se dvě děti rvou na hřišti. Nechcete je hned roztrhnout, někdy je lepší je chvíli nechat, a pak zasáhnout,“ řekl Trump ve čtvrtek. Dodal, že sankce by mohly přijít na obě strany, pokud se boj nezastaví: „Na tanec musí být dva.“

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy