Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že jednotky 90. tankové divize překročily hranici mezi okupovanou částí Doněcké oblasti a Dnipropetrovskem. Pokud by se tato zpráva potvrdila, šlo by o první ruský průnik do centrální části Ukrajiny od začátku invaze – oblast, o jejíž dobytí Moskva usiluje už řadu měsíců.
Ukrajina však zatím tuto informaci nepotvrdila a rozsah ruského postupu je nejasný. CNN nemůže situaci na bojišti ověřit. Mluvčí ukrajinských sil v oblasti, Viktor Trehubov, označil prohlášení Moskvy za „dezinformační operaci“ zaměřenou na psychologický tlak.
Pokud by se ovšem ruský postup potvrdil, znamenalo by to další komplikace pro ukrajinskou armádu, která čelí ruskému tlaku na více frontách a zároveň se snaží oživit stagnující mírové rozhovory. Ruské jednotky totiž v posledních týdnech pomalu postupují i na severu v Sumské oblasti a poblíž města Lyman v Doněcku.
Dnipropetrovsk, kde žilo před válkou kolem tří milionů obyvatel, je pro Ukrajinu strategicky důležitý kvůli těžbě a dopravní infrastruktuře. Oproti těžce industrializovanému Donbasu je však řidčeji osídlený a obtížněji bránitelný. Region sousedí se třemi částečně okupovanými oblastmi – Doněckou, Chersonskou a Záporožskou.
Ruský postup také zvyšuje tlak na ukrajinské pozice u města Pokrovsk, které je důležitým logistickým uzlem a cílem ruských útoků už několik měsíců. Ukrajinský generální štáb v neděli uvedl, že ukrajinské síly v oblasti zastavily 65 ruských útoků. Nicméně Institut pro studium války (ISW) uvedl, že ačkoli Rusko útočí u Pokrovska, za poslední den tam nepostoupilo.
Podle analytické skupiny Deep State Rusko momentálně ovládá přibližně jednu pětinu ukrajinského území, včetně Krymu a částí východní Ukrajiny, které byly pod jeho kontrolou už před invazí v roce 2022.
Rusové zároveň rozšiřují útoky i na severní frontě, konkrétně v Sumské oblasti. Postup Moskvy přiblížil dělostřelectvo a drony k samotnému krajskému městu Sumy. Jeho dobytí však analytici zatím nepovažují za realistické – slouží spíše jako psychologický tlak a odvádění pozornosti.
Ukrajina se však i v těžké situaci snaží o ofenzivní akce. Minulý týden provedla odvážný útok drony na ruském území a v pondělí odpálila podvodní nálože na most spojující Rusko s okupovaným Krymem.
Tlak na obě strany roste i kvůli mezinárodnímu dění. Tento týden se v Istanbulu konalo druhé kolo mírových jednání mezi Kyjevem a Moskvou, avšak bez hmatatelných výsledků. Kritici obviňují ruského prezidenta Vladimira Putina z toho, že jednání využívá jako zástěrku k dalším územním ziskům.
Americký prezident Donald Trump, který se v posledních týdnech snaží vystupovat jako hlavní mírotvůrce, vyzval obě strany k dohodě a hrozil důsledky, pokud k pokroku nedojde. Přesto se dosud vyhýbal uvalení nových sankcí na Rusko – a dokonce naznačil, že by případné tresty mohly mířit i na Ukrajinu.
„Někdy je to jako když se dvě děti rvou na hřišti. Nechcete je hned roztrhnout, někdy je lepší je chvíli nechat, a pak zasáhnout,“ řekl Trump ve čtvrtek. Dodal, že sankce by mohly přijít na obě strany, pokud se boj nezastaví: „Na tanec musí být dva.“
Související
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
před 2 hodinami
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
před 3 hodinami
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 4 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 6 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 6 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 7 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 8 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 9 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 10 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 12 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 13 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
včera
Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží
včera
Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí
Katastrofální bleskové povodně a sesuvy půdy v nepálsko-tibetském pohraničí si dosud vyžádaly nejméně 626 obětí v Nepálu a sedm potvrzených mrtvých na území čínského Tibetu. Čtyři dny od vypuknutí tragédie se pátrací a záchranné operace dostávají do kritické fáze. Úřady obou zemí navíc čelí obrovskému rozsahu pohřešovaných osob, jejichž počet v samotném Nepálu dosahuje téměř tří tisíc a na čínské straně hranice překročil pět set padesát, píše The Guardian.
Zdroj: Libor Novák