Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Odmítavý postoj islandských voličů pramenil podle analýzy webu Politico především z dlouhodobé skepse vůči evropskému bloku a nedostatku důvěry v bruselské instituce. Odpůrci vstupu stavěli svou kampaň na tématech, která tvoří samotné jádro islandské národní identity. Klíčovým argumentem byla ochrana národní suverenity, kterou si země vybojovala v minulých generacích a kterou nehodlá v žádné míře odevzdávat do Bruselu.

Zásadním tématem celého hlasování se stal rybolov, který představuje hlavní pilíř islandské ekonomiky. Zastánci tábora proti Unii varovali před ztrátou kontroly nad rybolovnými kvótami a nutností zpřístupnit domácí vody zahraničním společnostem v rámci Společné rybářské politiky. Argumenty druhé strany o vlivu eura na snížení životních nákladů nebo ztrátě vlivu na pravidla Evropského hospodářského prostoru voliče nepřesvědčily. Zkušební signály Bruselu ohledně možných kompromisů v oblasti rybolovu neměly na konečné rozhodování zásadní dopad.

Nejsilnější odpor vůči obnovení rozhovorů projevily zemědělské a rybářské venkovské regiony. V severozápadním obvodu hlasovalo proti vstupu téměř 63 procent voličů. Jedinou oblastí, kde převážili zastánci evropské integrace, se staly dva volební obvody v hlavním městě Reykjavíku. I tam však byla většina hlasů pro obnovení jednání výrazně těsnější, než příznivci vstupu předpokládali.

Na konečném výsledku se výrazně podepsala také změna nálad mezi mladými voliči ve věku od 18 do 29 let. Zatímco v červnu se ještě téměř dvě třetiny z nich stavěly k jednáním pozitivně, koncem srpna podporovalo obnovení rozhovorů pouze 40 procent mladých lidí. Podle politologa Maximiliana Conrada dokázal tábor odpůrců vnímání referenda proměnit. Voliči tak vnímali hlasování jako přímé rozhodování o samotném členství, nikoli pouze o zahájení vyjednávání.

Premiérka Kristrún Mjöll Frostadóttir vyjádřila spokojenost s vysokou účastí i celospolečenskou debatou, která podle ní pozvedla diskusi o roli Islandu ve světě. Zároveň však musela uznat, že tábor odpůrců dokázal své příznivce mobilizovat lépe. Vládní strategie dosáhnout nejprve schválení předběžného referenda se v konečném součtu ukázala jako neúspěšná.

Pro Evropskou unii představuje výsledek referenda značné zklamání. Případný posun Islandu k členství by vyslal signál o evropské jednotě v době rostoucího geopolitického napětí a vlivu mocností, jako jsou Rusko a Čína. Posílení přítomnosti Unie na dálném severu mělo geostrategický význam a mohlo dodat nový impuls pro další kandidátské země.

Reykjavík a Brusel budou i přes odmítnutí rozhovorů nadále úzce propojeni na základě stávající dohody o Evropském hospodářském prostoru. Islandská vláda již před hlasováním avizovala, že v případě negativního výsledku bude usilovat o prohloubení spolupráce jinými cestami. Zakladatel think-tanku Evrópustraumar Hallgrímur Oddsson v této souvislosti uvedl, že otázka vstupu do Evropské unie zůstane pro nadcházející generaci uzavřena.