Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva

Tento výrok představuje výrazný posun od dřívějších letních prohlášení, kdy Moskva potvrzovala udržování dialogu s americkými vyjednávači. Oficiální odmítnutí diplomacie přichází bezprostředně po nedávných mezinárodních snahách o zprostředkování řešení konfliktu. Moskvu navštívil ředitel americké CIA John Ratcliffe a jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem vedl také vyslanec Vatikánu.

Peskov podle Kyiv Post rovněž uvedl, že ruská armáda záměrně ničí vojenskou a navazující infrastrukturu ukrajinského režimu. Jeho slova následovala po prohlášení náčelníka ruského generálního štábu, který tvrdil, že se ruská vojska přibližují k silně opevněnému městu Slovjansk v Doněcké oblasti.

Ruský prezident Vladimir Putin i nadále požaduje, aby Ukrajina přenechala Rusku plnou kontrolu nad celou Doněckou oblastí jako základní podmínku pro jakékoli příměří. Tento požadavek ukrajinská strana opakovaně a jednoznačně odmítá. Podle Peskova ukrajinská strana požadavky Ruska dobře zná, ale nechce o nich mírovou cestou diskutovat.

Ruský nekompromisní postoj odpovídá i nedávným hodnotícím zprávám ukrajinského vedení, které rovněž považuje okamžité příměří za nereálné. Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov potvrdil, že zastavení bojů na současné linii dotyku není možné, protože Rusko kategoricky odmítá boje ukončit, a bojové operace tak budou pokračovat i během nadcházející zimy.

Podle Budanova se současný omezený dialog s Moskvou omezuje téměř výhradně na technické otázky spojené s výměnou zajatců. V nejbližší době se očekává další velká výměna, kterou ukrajinská strana označuje za přípravu na rozsáhlejší kroky. To kontrastuje s jeho předchozími srpnovými vyjádřeními o možném obnovení rozhovorů za účasti Spojených států.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň potvrdil, že Kyjevem předložený nový rámcový plán na ukončení války již obdržel Washington. Ukrajinský návrh staví na třech klíčových pilířích, kterými jsou dosažení příměří, zřízení demilitarizované zóny volného obchodu a poskytnutí pevných bezpečnostních záruk ze strany Evropské unie a NATO. Kreml však nadále nedává najevo ochotu ke kompromisům a počítá s pokračováním bojů.