Kanada jako člen EU? Odstartovala neobvyklá kampaň

„Musíme posílit Evropskou unii. Kanada je nejvíce evropskou zemí mimo Evropu,“ uvedl Streit, který byl zvolen do Evropského parlamentu loni. Nárůst napětí mezi Kanadou a USA, které umocnil Trump svými výhrůžkami a izolacionismem, přiměl Streita přemýšlet o hlubší transatlantické spolupráci.

Streit tvrdí, že Kanada by byla silným přínosem: byla by čtvrtou největší ekonomikou v EU, je členem NATO a více než polovina Kanaďanů v produktivním věku má vysokoškolské vzdělání. Navíc disponuje rozsáhlými zásobami energie, což je výhoda v době, kdy se EU snaží odpoutat od ruského plynu.

Jeho iniciativa získává pozornost nejen v Evropě, ale i v Kanadě. Podle únorového průzkumu si 44 % Kanaďanů myslí, že by se jejich země měla možnost členství v EU seriózně zvážit. Dříve se myšlenkou zabýval i bývalý německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který tvrdil, že „Kanaďané jsou více Evropany než někteří členové EU“.

Smlouvy EU sice umožňují členství pouze „evropským státům“, ale Streit to zpochybňuje a poukazuje na příklady jako Kypr, který je geograficky v Asii, nebo na francouzská zámořská území. Připomněl i společnou hranici Kanady s Grónskem, které náleží Dánsku.

Streit proto podal dotaz Evropskému parlamentu, zda by se pravidla dala vykládat pružněji nebo změnit. Zatím odpověď nedostal, ale mezitím navrhl alespoň zahájení jakéhosi politického „Erasmu“ – výměnného programu mezi evropskými institucemi a Kanadou. Ten by měl sloužit jako první krok k hlubší integraci.

Myšlenka podle něj není jen romantická, ale má i geopolitický význam. Kanada je zapojená do evropského výzkumného programu Horizon a má platnou obchodní dohodu s EU (CETA). Vztahy tak mají pevný základ, na kterém by se dalo stavět.

Streit uznává, že Kanada se patrně členem EU nestane. Ale podle něj je důležité využít historickou příležitost k posílení transatlantických vztahů mimo rámec Spojených států. „Okna příležitostí v historii se často otevřou jen na chvíli,“ uzavírá německý europoslanec.