Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo.
Kolský „superhluboký“ vrt SG-3 vznikl v letech 1962-1989. Sovětské úřady ho provedly na poloostrově Kola nedaleko hranic s Norskem. Šlo o vědecké úsilí dostat se co nejhlouběji do zemské kůry. Dodnes jde o nejhlubší vrt vytvořený člověkem – vědci dosáhli maximální vertikální hloubky 12 262 metrů.
Do takové hloubky se dostal třetí vrt během téměř třiceti let. V červnu 1990 se v hloubce přes dvanáct kilometrů údajně objevila porucha – a všechny práce skončily. Teplota na dně dosahovala až 180 stupňů a není se tak čemu divit, že to vrták nemusel vydržet.
Tuto poruchu ale sovětským úřadům „nespolkli“ nejen milovníci paranormálních jevů, ale dokonce ani místní. Ti dosud přísahají, že z díry je slyšet „křik duší mučených v pekle“. Opuštěnou vrtnou stanici uprostřed divoké přírody považují za „vchod do pekla“.
Postupem času vznikla takzvaná městská legenda (z angl. urban legend). Nemělo totiž dojít k žádné poruše, naopak vrták pokračoval dál, prorazil vrstvu horniny a objevil extrémně horkou jeskyni. Vědci proto do jámy spustili mikrofon a „uslyšeli jen pekelné vytí a mučivé výkřiky ztracenců“.
Ve skutečnosti ale Sověty k tomuto vědeckému projektu vedlo něco jiného – a skončilo z úplně jiných důvodů. Jak uvádí britská stanice BBC, velmoci se během studené války nesnažily jen dosáhnout jako první Měsíce – protože tak trochu „dětinsky“ soutěžily o to, kdo „vykope hlubší díru“ – a oproti Měsíci tentokrát Sověti vyhráli. Ale právě v této době docházelo k destabilizaci a eventuálně i rozpadu Sovětského svazu, takže obdobné průzkumy nebylo jak financovat.
Toto úsilí ale mělo velký vědecký potenciál. Kdyby se Rusům skutečně podařilo provrtat zemskou kůru a dostat se k plášti, dokázali by světu přednést exkluzivní vzorky, které mohly pomoct pochopit, co přesně se nachází uvnitř Země. Nicméně vědci se zastavili asi ve třetině cesty k zemskému plášti.
Tento vrt přinesl několik zásadních vědeckých poznatků o geologii Země z doby před 1,4 miliardami let. Hlubinné horniny údajně byly nasyceny vodou a podařil se objev čtrnácti druhů zkamenělých organismů. Vedle toho vědci přišli na naleziště zlata, mědi a niklu.
„Když Rusové začali vrtat, tvrdili, že našli volnou vodu – a tomu většina vědců prostě nevěřila. Mezi západními vědci bývalo obecně známo, že zemská kůra je v hloubce 5 km tak hustá, že skrz ni voda nemůže proniknout,“ vysvětlil Uli Harms z Mezinárodního programu kontinentálních vědeckých vrtů.
Japonci totiž přišli se zcela novým projektem hlubinného vrtu. „Konečným cílem projektu je získat skutečné živé vzorky pláště v jeho současné podobě. V místech, jako je Omán, můžete najít plášť blízko povrchu, ale to je plášť, jaký byl před miliony let,“ vylíčil vedoucí programu Japonské agentury pro vědu o moři a Zemi Sean Toczko.
Související
Putin odvolal den před Vánoci ruského velvyslance v Česku. Nahradí ho Ponomarjovová
Jsme ochotni právně zakotvit, že nezaútočíme na EU a NATO, tvrdí Rusko. Pak si ale nadiktovalo podmínky
Rusko , Sovětský svaz , věda
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák