Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Kolský „superhluboký“ vrt SG-3 vznikl v letech 1962-1989. Sovětské úřady ho provedly na poloostrově Kola nedaleko hranic s Norskem. Šlo o vědecké úsilí dostat se co nejhlouběji do zemské kůry. Dodnes jde o nejhlubší vrt vytvořený člověkem – vědci dosáhli maximální vertikální hloubky 12 262 metrů. 

Do takové hloubky se dostal třetí vrt během téměř třiceti let. V červnu 1990 se v hloubce přes dvanáct kilometrů údajně objevila porucha – a všechny práce skončily. Teplota na dně dosahovala až 180 stupňů a není se tak čemu divit, že to vrták nemusel vydržet. 

Tuto poruchu ale sovětským úřadům „nespolkli“ nejen milovníci paranormálních jevů, ale dokonce ani místní. Ti dosud přísahají, že z díry je slyšet „křik duší mučených v pekle“. Opuštěnou vrtnou stanici uprostřed divoké přírody považují za „vchod do pekla“. 

Postupem času vznikla takzvaná městská legenda (z angl. urban legend). Nemělo totiž dojít k žádné poruše, naopak vrták pokračoval dál, prorazil vrstvu horniny a objevil extrémně horkou jeskyni. Vědci proto do jámy spustili mikrofon a „uslyšeli jen pekelné vytí a mučivé výkřiky ztracenců“. 

Ve skutečnosti ale Sověty k tomuto vědeckému projektu vedlo něco jiného – a skončilo z úplně jiných důvodů. Jak uvádí britská stanice BBC, velmoci se během studené války nesnažily jen dosáhnout jako první Měsíce – protože tak trochu „dětinsky“ soutěžily o to, kdo „vykope hlubší díru“ – a oproti Měsíci tentokrát Sověti vyhráli. Ale právě v této době docházelo k destabilizaci a eventuálně i rozpadu Sovětského svazu, takže obdobné průzkumy nebylo jak financovat. 

Toto úsilí ale mělo velký vědecký potenciál. Kdyby se Rusům skutečně podařilo provrtat zemskou kůru a dostat se k plášti, dokázali by světu přednést exkluzivní vzorky, které mohly pomoct pochopit, co přesně se nachází uvnitř Země. Nicméně vědci se zastavili asi ve třetině cesty k zemskému plášti. 

Tento vrt přinesl několik zásadních vědeckých poznatků o geologii Země z doby před 1,4 miliardami let. Hlubinné horniny údajně byly nasyceny vodou a podařil se objev čtrnácti druhů zkamenělých organismů. Vedle toho vědci přišli na naleziště zlata, mědi a niklu. 

„Když Rusové začali vrtat, tvrdili, že našli volnou vodu – a tomu většina vědců prostě nevěřila. Mezi západními vědci bývalo obecně známo, že zemská kůra je v hloubce 5 km tak hustá, že skrz ni voda nemůže proniknout,“ vysvětlil Uli Harms z Mezinárodního programu kontinentálních vědeckých vrtů. 

Japonci totiž přišli se zcela novým projektem hlubinného vrtu. „Konečným cílem projektu je získat skutečné živé vzorky pláště v jeho současné podobě. V místech, jako je Omán, můžete najít plášť blízko povrchu, ale to je plášť, jaký byl před miliony let,“ vylíčil vedoucí programu Japonské agentury pro vědu o moři a Zemi Sean Toczko. 

Související

Více souvisejících

Rusko Sovětský svaz věda

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Donald Trump

Trump má 90 dní na uzavření 150 obchodních dohod. Finanční trhy tomu nevěří

Americký prezident Donald Trump a jeho poradci tvrdí, že jejich strategie byla od začátku jasná – vyvolat strach prostřednictvím vysokých cel a donutit svět k vyjednávání. S výjimkou Číny pak podle tohoto scénáře USA ustoupí od nejtvrdších tarifních opatření a dohodnou nové obchodní smlouvy se zeměmi po celém světě.

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merze čeká boj. Bez silného a akceschopného Německa je stabilita a bezpečnost Evropy nemožná

Německo stojí na prahu zásadní proměny. Nová vláda přebírá odpovědnost ve chvíli, kdy je třeba čelit zpomalující ekonomice a zároveň výrazně posílit obranyschopnost země. Budoucnost evropské stability závisí na tom, zda Německo zvládne svou roli nejen hospodářské, ale i bezpečnostní opory kontinentu. Friedrich Merz mezitím představil koaliční smlouvu se sociálními demokraty.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Lukáš Vlček

Vlček měsíc po hromadném propouštění navštívil onsemi. Jednal o budoucnosti výroby čipů v Česku

Zatímco v rožnovském závodě onsemi došlo koncem března k výraznému propouštění zaměstnanců, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček na místo vyrazil jednat o strategické podpoře výroby čipů. Redakce EuroZprávy.cz proto zjišťovala, zda byl ministr o rozsahu propouštění před svou návštěvou informován, a jestli má aktuální situace vliv na vyjednávání mezi státem a americkou firmou.

před 4 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU prozradila, co udělá, pokud jednání s Trumpem selžou

Evropská unie zvažuje uvalení nových daní na americké technologické firmy, pokud se nepodaří dosáhnout dohody se Spojenými státy o zrušení cel na evropské zboží. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v rozhovoru pro britský deník Financial Times. Unie je podle jejích slov připravena na odvetná opatření, která by mohla citelně zasáhnout například společnosti jako Meta, Google či Facebook.

před 5 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie

Střelba ve firmě u Prahy: Muž bojuje o život, policie zadržela jednoho podezřelého

V pátek krátce po poledni došlo v Jílovišti u Prahy k vážnému incidentu, při kterém byl ve firemním areálu postřelen muž. Ten utrpěl velmi vážná zranění a záchranáři ho letecky transportovali do pražské motolské nemocnice. Během převozu zůstával v kritickém stavu, lékaři ho museli resuscitovat a připojit na umělou plicní ventilaci.

před 6 hodinami

Evropská unie

Evropa oznámila nový vojenský balík pro Ukrajinu, Británie zvažuje rozmístění jednotek

Evropští spojenci oznámili zásadní navýšení vojenské pomoci Ukrajině v době, kdy se v Bruselu koná obranný summit NATO. Británie představila balík pomoci v hodnotě 450 milionů liber (580 milionů dolarů), přičemž hlavní část financí – 350 milionů – bude uvolněna ještě letos. Cílem je nejen posílení obrany Ukrajiny, ale i zajištění výhodnější vyjednávací pozice při případném mírovém urovnání s Ruskem.

před 7 hodinami

Petr Gazdík (STAN)

Exministr Gazdík po patnácti letech končí ve Sněmovně. Kandidovat už nechce

Po patnácti letech opouští Poslaneckou sněmovnu jeden z nejviditelnějších politiků hnutí STAN a bývalý ministr školství Petr Gazdík. Na páteční krajské konferenci Starostů a nezávislých ve Zlínském kraji oznámil, že se již nebude ucházet o místo na podzimní kandidátce. Tím de facto opouští vrcholnou politiku. I nadále však zůstává aktivní jako zastupitel v Suché Lozi na Uherskohradišťsku.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Čína, ilustrační foto

Nejistota v obchodní politice otřásá celým světem. Co přijde nyní?

Obchodní spory, celní opatření a rostoucí geopolitické napětí postupně mění strukturu globální ekonomiky. Zatímco důvěra v předvídatelnost Spojených států oslabuje, Čína rozšiřuje svůj vliv v Asii, Africe i Latinské Americe. Svět se posouvá směrem k více rozdělenému a konkurenčnímu uspořádání.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

CNN: Obchodní válka mezi USA a Čínou může být katastrofální pro celý svět

Rychle eskalující obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, dvěma největšími geopolitickými mocnostmi světa, hrozí těžkými dopady nejen na jejich vlastní ekonomiky, ale i na globální trhy. Prezident Donald Trump, který tuto krizi rozpoutal, zatím nenabízí jasnou strategii a jeho kroky působí spíše jako improvizace než promyšlený plán. Vyplývá to z analýzy serveru CNN.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dopravní nehoda na Pražském okruhu

Hromadná nehoda zablokovala Pražský okruh. Stojí i dálnice D1

Jedna osoba zemřela a další byla těžce zraněna při vážné dopravní nehodě, která se odehrála ve čtvrtek odpoledne na 77. kilometru dálnice D0 u Modletic na Pražském okruhu. Na místě se srazila dvě osobní a dvě nákladní vozidla. Provoz ve směru na D1 byl okamžitě zastaven, na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému včetně letecké záchranné služby.

včera

Česká televize, ilustrační foto

Češi si připlatí. Koncesionářské poplatky vzrostou ještě letos, schválil Senát

Senát Parlamentu České republiky schválil novelu zákona, která přináší zásadní změny v oblasti televizních a rozhlasových poplatků. Tyto poplatky se podle nových pravidel zvýší a rozšíří se i okruh občanů, kteří je budou muset platit. Novelu nyní dostane k podpisu prezident republiky a pokud ji podepíše, začnou změny platit už od května.

včera

Otevírací doba na Velikonoce: Jak budou mít obchody otevřeno?

V Česku bez problémů nakoupíte ještě několik dní, ale během dubna musíte počítat s jednodenním omezením prodeje v obchodech kvůli velikonočním svátkům. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy