KOMENTÁŘ | Vrchol gerontokracie i projev hluboké sovětské krize: Před 40 lety nastoupil do čela SSSR Černěnko

Před 40 lety, 13. února 1984, se ujal fakticky nejdůležitější funkce v Sovětském svazu, generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany, Konstantin Černěnko. Tehdy dvaasedmdesátiletý, nepříliš vzdělaný muž, pro něhož bylo typické bezprostřední jednání, postrádal jakoukoliv dlouhodobější a ucelenější vizi vedení státu, který si nárokoval statut světové supervelmoci. Skutečnost, že si sovětští komunisté do svého čela vybrali právě Černěnka, navíc v době, kdy si uvědomovali, že vnitřní i mezinárodní situace je pro zemi stále komplikovanější, byla projevem hluboké krize sovětského systému. Krátká vláda Černěnka, jemuž se již při nástupu do funkce přezdívalo „chodící mumie“, se stala jejím výmluvným symbolem. 

Černěnkův vzestup do nejvyšší funkce byl ukázkou mimořádné sociální mobility, k níž v Sovětském svazu docházelo. Šlo ostatně o jeden, ve veřejné diskuzi poměrně opomíjený důvod, proč byl sovětský model pro část tamního obyvatelstva přitažlivý, třebaže měl silně represivní charakter. Černěnko se narodil v roce 1911 v odlehlé oblasti východní Sibiře, v dnešní krasnojarské oblasti. Pocházel z nuzného venkovského prostředí. Nebýt bolševického převratu, pravděpodobně by v něm prožil celý život.  

V nových, revolucí a následnou občanskou válkou rozvířených společenských poměrech vstoupil osmnáctiletý Černěnko do Komunistického svazu mládeže a počátkem 30. let také do komunistické strany. V jejích regionálních orgánech působil jako propagandista. Klíčový moment jeho kariéry přišel po druhé světové válce. V roce 1948 byl jmenován šéfem stranického propagandistického oddělení v Moldavsku. Zde se začala odvíjet jeho spolupráce s Leonidem Brežněvem, který tehdy vedl tamní stranickou organizaci. Právě Brežněv v polovině padesátých let zařídil Černěnkův přesun do Moskvy, na místo v ústředním propagandistickém aparátu. V následujících letech Černěnko těžil právě z přízně svého stále sílícího patrona – bez ní by jeho kariéra patrně nabrala zcela jiný směr. 

V sedmdesátých letech, kdy byl Brežněv již nezpochybnitelným vůdcem komunistické strany, se Černěnko stal členem jejího ústředního výboru a nakonec i politbyra, nedůležitějšího mocenského grémia v Sovětském svazu. Především ve druhé polovině dekády rostl jeho vliv spolu s tím, jak se horšil zdravotní stav stárnoucího Brežněva. V blízkosti generálního tajemníka se pochyboval tak často, až se začalo spekulovat, že by se mohl stát jeho nástupcem, přestože o Černěnkových schopnostech panovaly mezi dalšími členy vládnoucí skupiny výrazné pochybnosti. 

Otěže moci v Sovětském svazu na přelomu 70. a 80. let Černěnko neuchopil. Pevně je držel triumvirát tvořený předsedou KGB Jurijem Andropovem, ministrem obrany Dmitrijem Ustinovem a ministrem zahraničí Andrejem Gromykem. Po Brežněvově smrti v listopadu 1982 tak v nejvyšší funkci zasedl prvně jmenovaný, navzdory značnému úsilí Černěnka, který se o post stranického lídra zjevně rovněž ucházel. Naznačuje to mimo jiné cosi, co lze dnešními slovy označit jako PR kampaň, kterou v intencích zkušeného propagandisty zahájil. Sovětský tisk jej tak prezentoval jako mimořádně schopného úředníka, služebníka lidu upřímně se zasazujícího za jeho blahobyt. 

Biologický úpadek otevřel cestu k reformám 

Už při Andropovově volbě se projevily slabiny gerontokracie, která byla vedlejším projevem brežněvovské snahy o stabilitu systému. V důsledku personálního zakonzervování nejvyšší mocenské skupiny dosahoval průměrný věk členů politbyra v době Brežněvovy smrti 68 let, tedy o pět let více než tehdejší činila průměrná délka dožití sovětských mužů. Andropov byl sice o tři roky mladší než Černěnko, ani jeho zdravotní stav však nebyl dobrý a od podzimu 1983 se prudce zhoršoval. Černěnko za něj v této době řídil schůze politbyra. 

Po smrti Andropova v únoru 1984 tak Černěnka mnozí vnímali jako přirozeného nástupce. Ani tak jeho pozice nebyla neotřesitelná. Ke zvolení generálním tajemníkem mu dopomohla až podpora ze strany vlivného ministra obrany Ustinova. Jelikož si sám post nárokovat nemohl, patrně kalkuloval s tím, že starý a podlomeným zdravím trpící Černěnko neohrozí jeho mocenské postavení. Nebylo tajemstvím, že je silný astmatik a užívá vysoké dávky sedativ. 

Důsledky tohoto kalkulu a rozložení sil v nejvyšším vedení komunistické strany byly pro Sovětský svaz ničivé. Černěnko ve funkci generálního tajemníka přispěl k další fragmentaci názorů v nejužší mocenské skupině, jeho postoje se v mnohém odlišovaly od tandemu Ustinov-Gromyko. Černěnkovým receptem na problémy země se stala inspirace v minulosti. Část reforem, o které se snažil v čele strany Andropov, byla v praxi zastavena. Naopak praktiky typické pro pozdně brežněvovské období, především masivní korupce, zažily renezanci. Místo řešení dalšího propadu ekonomiky se sentimentálně vzpomínalo na stalinskou éru. Destalinistace, kterou v polovině 50. let zahájil Nikita Chruščov, byla kritizována a implicitně označována za zdroj aktuálních vnitřních i mezinárodních problémů. 

Černěnko nedokázal stabilizovat nejen domácí situaci. Během jeho vlády se američtí činitelé utvrzovali v názoru, že Sovětský svaz kolabuje pod tíhou břemena v podobě závodů ve zbrojení a tamní centrálně plánované hospodářství nedokáže přijít s účinným řešením. Třebaže zákulisní dialog mezi Washingtonem a Moskvou probíhal, administrativa prezidenta Ronalda Reagana navenek neprojevovala ochotu podniknout kroky ke zmírnění studenoválečného napětí. Přímé jednání se stále více chřadnoucím Černěnkem ostatně nebylo příliš realizovatelné, i kdyby o něj západní státníci měli zájem. 

Slábnoucí generální tajemník nedokázal urovnat ani spory, které se na pozadí vyhrocených vztahů se Západem a ekonomického úpadku rozhořely mezi státy východního bloku. Černěnko se ostatně stal jediným poststalinským sovětským vůdcem, během jehož vlády nedošlo k žádnému summitu Varšavské smlouvy. Byl sice plánován, v lednu 1985 se však sovětské politbyro shodlo, že Černěnko není schopen ze zdravotních důvodů vycestovat, a tak byla schůzka odložena. V mezidobí, 10. března téhož roku, generální tajemník po 13 měsících ve funkci zemřel. Šlo o třetí úmrtí sovětského lídra v rozmezí necelých dvou a půl let. 

Paradoxem zůstává, že právě během Černěnkovy krátké vlády se výrazně konsolidovaly pozice „vycházející hvězdy“ sovětské komunistické strany, Michaila Gorbačova. Ačkoliv se v mnoha názorech s Černěnkem rozcházel, byl považován za jeho chráněnce. Již několik měsíců před Černěnkovou smrtí ostatně předsedal schůzím politbyra, jelikož formálně stále ještě vládnoucímu generálnímu tajemníkovi to neumožňoval zdravotní stav. Biologický úpadek sovětského vedení, jehož se stal Černěnko symbolem, vedl k tomu, že stárnoucí funkcionáři hledali způsob, jak snižovat svou pracovní zátěž. Otevřeli tím cestu mladším reformistům, jejichž kroky o pár let přinesly nepředstavitelné: rozklad komunistické strany a rozpad Sovětského svazu.  

Autor je historik. 

Související

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.
Národní památník na Vítkově - pietní akt u příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války Komentář

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti

Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.

Více souvisejících

Sovětský svaz Konstantin Černěnko

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 3 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 4 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 6 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 11 hodinami

včera

včera

Tragédie na Chrudimsku. Srazila se čtyři auta, jeden ze řidičů nepřežil

Tragickou srážku čtyř vozidel na Chrudimsku vyšetřují policisté od úterních brzkých odpoledních hodin. Jeden člověk nehodu nepřežil, další dva lidé skončili se zraněním v nemocnici. Na místě zasahovaly veškeré záchranné složky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy