Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Podle společného šetření deníku The Guardian a nezávislých investigativních redakcí Disclose a Follow the Money proudí zisky z těchto bomb přes britskou pobočku MBDA, i přesto, že Spojené království částečně pozastavilo vývoz zbraní do Izraele.

MBDA provozuje továrnu v americké Alabamě, kde vyrábí křídla pro bomby GBU-39 vyráběné firmou Boeing. Tato rozkládací křídla umožňují bombě přesně zasáhnout cíl. Právě tato křídla jsou důležitým identifikačním znakem munice, která byla nalezena na místech útoků, kde podle mezinárodních organizací zemřeli civilisté včetně dětí.

Zisky z americké pobočky MBDA proudí do její britské divize v hrabství Hertfordshire, odkud dále putují do centrály skupiny MBDA ve Francii. Společnost v loňském roce vyplatila svým třem hlavním akcionářům – britské BAE Systems, francouzskému Airbusu a italské Leonardu – na dividendách téměř 350 milionů liber.

Vyšetřování potvrdilo 24 útoků provedených bombami GBU-39, při nichž zemřeli civilisté – v každém z případů mezi oběťmi byly i děti. Mezi cíli byly školy, mešity, tábory pro uprchlíky i obytné domy. Útoky se často odehrávaly v noci a bez předchozího varování.

Jedním z nejtragičtějších incidentů byl zásah školy Fahmi al-Jarjawi v historické části Gazy v květnu 2025, při němž zahynulo nejméně 36 lidí, z toho polovina dětí. Mezi přeživšími byla pětiletá Hanin al-Wadie, která utrpěla vážné popáleniny a ztratila oba rodiče i sestru.

Její strýc Ahmed, který pracuje jako zdravotník, popsal, že dívenka trpí těžkým psychickým traumatem a potřebuje specializovanou péči, kterou v Gaze nelze zajistit. Díky jeho úsilí byla nakonec evakuována do Jordánska.

Podle mezinárodního humanitárního práva je útok na civilní objekty, jako jsou školy, bez varování zakázán, i když jsou v nich údajně přítomny vojenské cíle. Organizace Amnesty International označila některé útoky, při nichž byly použity GBU-39, za potenciální válečné zločiny.

Izraelská armáda tvrdí, že při všech operacích dbá na minimalizaci civilních obětí a cíle vybírá podle „vojenské nutnosti“. V konkrétních případech se však k dotazům Guardianu nevyjádřila s tím, že nemá dostatek informací. Amnesty přesto trvá na tom, že mnohé zásahy odporují pravidlům vedení ozbrojeného konfliktu.

Britský ministr zahraničí David Lammy loni pozastavil 29 licencí na vývoz zbraní do Izraele s odůvodněním, že existuje „vážné riziko“ porušení mezinárodního práva. Zákaz se ale týká pouze vývozu z britského území a nevztahuje se na zahraniční pobočky britských firem – například právě MBDA Inc. v USA.

MBDA přiznala kontrakt s Boeingem, ale trvá na tom, že se řídí platnými národními a mezinárodními pravidly obchodu se zbraněmi. Podle odborníků však příklad MBDA ukazuje, jak snadno mohou firmy obcházet omezení prostřednictvím zahraničních struktur.

Zbrojní experti tvrdí, že MBDA je výhradním dodavatelem křídel pro GBU-39 a že bombu nelze dodat bez této součásti. Přestože americká pobočka MBDA nemá veřejně dostupné finanční výkazy, její tržby se promítají do účtů britské divize, která podle posledních dostupných dat tvoří více než 40 % příjmů celé skupiny. V roce 2024 měla MBDA celkové příjmy 4,2 miliardy liber.

UN i lidskoprávní organizace volají po větší odpovědnosti firem. Zvláštní zpravodajka OSN pro palestinská území Francesca Albanese uvedla, že pokračující devastace Gazy je „lukrativní pro řadu firem“ a bez tlaku na soukromý sektor k ukončení genocidy nedojde.

MBDA se ve své etické chartě zavazuje k prevenci přímého i nepřímého porušování lidských práv. Přesto odmítla sdělit, zda zvažuje prodej své americké divize nebo ukončení dodávek součástek pro bomby používané v Gaze.

Organizace Campaign Against the Arms Trade tvrdí, že MBDA aktivně profituje z vyzbrojování Izraele. „Pokud by firma nechtěla být spoluviníkem, mohla by svou americkou pobočku prodat,“ řekl výzkumný koordinátor Sam Perlo-Freeman. Požaduje po britské vládě širší sankce proti firmám dodávajícím zbraně do Izraele, včetně zákazu investic do těchto společností.

Zatímco Západ přistoupil k tvrdým sankcím proti Rusku, u Izraele volí podstatně mírnější přístup. Například výjimka v britském embargu umožňuje pokračování výroby součástí stíhaček F-35 pro Izrael.