Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

Subvence byly zásadní pro rychlý růst Tesly, která se za méně než dvě desetiletí vypracovala na největšího světového výrobce elektromobilů. V roce 2024 tvořily regulační kredity – tedy platby od států za výrobu elektromobilů – 2,8 miliardy dolarů z celkového zisku Tesly 7,1 miliardy dolarů. To představuje 38 % zisku firmy.

Letos v prvním čtvrtletí činily tyto kredity 595 milionů dolarů, což je dokonce více než samotný čistý zisk firmy ve výši 409 milionů. Jinými slovy – bez podpory by Tesla byla ve ztrátě.

Tesla si loni vydělala 98 miliard dolarů, z čehož 72 miliard pocházelo z prodeje aut. Kromě toho těžila z federální daňové úlevy 7 500 dolarů na každý prodaný elektromobil. Pokud by se tato sleva vztahovala na všech více než 630 000 vozů prodaných v USA, šlo by o slevu v hodnotě 4,7 miliardy dolarů.

Trump však tuto daňovou úlevu zrušil v rámci svého daňového a rozpočtového balíčku. Navíc federální vláda odebrala Kalifornii pravomoc vydávat další regulační kredity, což ohrožuje podobné programy v dalších státech.

Spor mezi prezidentem a Muskem nabral na intenzitě, když Trump na sociální síti Truth Social napsal: „Elon možná dostal víc subvencí než kdokoli jiný v dějinách, a bez nich by pravděpodobně musel zavřít krám a vrátit se do Jižní Afriky.“

Trump se k Muskově firmě vyjádřil i před Bílým domem, kde dříve společně pózovali s vozy Tesla. „Elon nesnáší, že rušíme mandát na elektromobily,“ prohlásil prezident.

Vedle ztráty subvencí čelí Tesla i dalším výzvám – poklesu globálních prodejů, silné konkurenci a rozkolísané důvěře zákazníků v souvislosti s Muskovým politickým angažmá. V Německu se například letos od ledna do dubna meziročně propadly prodeje o 58 %, ve Francii o 44 % a v Austrálii dokonce o 62 %.

Podle analytika Gordona Johnsona mohou Trumpovy kroky mít fatální dopad: „Kdyby přišla Tesla o všechny vládní programy, začala by prodělávat, pálit hotovost a její akcie by se zhroutily.“

Ross Gerber, jeden z prvních investorů do Tesly, je už také skeptický. Když poprvé uviděl Model S, byl nadšený a uvěřil, že Tesla změní svět dopravy. Dnes ale prodává akcie Tesly i svůj Cybertruck. „Lidé mě kvůli tomu autu nenávidí,“ říká.

Tesla už od začátku těžila z podpory vlád, které chtěly urychlit přechod na ekologickou dopravu. Protože vyrábí pouze elektromobily, získává regulační kredity zadarmo a prodává je tradičním automobilkám, které vyrábějí i benzinové vozy a potřebují se „vykoupit“ z emisních limitů.

Prezident Trump ale v červnu podepsal zákon, který Kalifornii odebírá možnost stanovovat závazné ekologické cíle. To ohrožuje celou infrastrukturu státních pobídek.

Další ránu může Tesle zasadit zrušení daňových úlev i pro její energetickou divizi. Ta v roce 2024 utržila 10 miliard dolarů za solární technologie pro domácnosti i firmy, přičemž zákazníci mohli čerpat slevy až 60 % z ceny systému.

Tesla i její „technokrál“ Elon Musk dnes čelí realitě, že jejich náskok se tenčí. První Tesla Roadster se objevila před 18 lety a vyvolala rozruch i skepsi tradičních výrobců aut. Musk dokázal elektromobily zpopularizovat díky své osobnosti i důrazu na design, spolehlivost a ekologii.

Firma se rozrostla díky přesunu výroby do Číny, kde se automobilový průmysl zaměřil na elektromobilitu. Muskova odvaha, inovace a schopnost oslovit veřejnost katapultovaly Teslu mezi nejcennější značky světa. Na konci roku 2024 měla hodnotu přes 1,5 bilionu dolarů.

Dnes už ale není sama. Evropské a americké automobilky začaly zaplavovat trh vlastními prémiovými elektromobily, zatímco Čína nabízí mnohem levnější varianty. Čínská značka BYD loni dokonce předstihla Teslu v celosvětovém podílu na trhu s čistě elektrickými vozy.

Čína je pro Teslu klíčovým trhem, tvořící více než polovinu prodejů mimo USA – i tam však její podíl klesá. Muskova někdejší podpora Trumpa navíc spustila výzvy k bojkotu Tesly v dalších zemích.

Pokles důvěry, konkurence, propad prodejů a odliv státní podpory vedly mnohé investory k přehodnocení pozice Tesly. Gerber Kawasaki, firma Rossa Gerbera, postupně redukuje své portfolio Tesla akcií. „Akcie jsou silně nadhodnocené a firma má stále vážné problémy,“ říká Gerber.

Přesto zůstávají někteří analytici optimističtí. Dan Ives z Wedbush Securities tvrdí, že Muskova inovační schopnost je stále nedoceněná. Tesla podle něj zůstává nejzajímavější sázkou na umělou inteligenci na trhu. I přes uznání role subvencí je přesvědčen, že jádrem úspěchu je inovace.

Tesla letos testovala autonomní vozy RoboTaxi v texaském Austinu, ovšem s rozporuplnými výsledky – některé incidenty přiměly americké úřady k vyšetřování. Přesto to mnohé investory neodrazuje.

Gerber zůstává skeptický: „Elon se rozhodl věnovat politice a tím značku zničil.“ Zatímco akcie může prodat snadno, Cybertruck se mu nedaří prodat ani za sníženou cenu. „Auto mám rád, ale když v něm jedu, necítím se dobře – lidi dnes Teslu nenávidí.“ 

Související

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla přišla o pozici světové jedničky v prodeji elektromobilů

Americká automobilka Tesla přišla o pozici světové jedničky v prodeji elektromobilů. Na trůnu ji vystřídal čínský konkurent BYD, který v uplynulém roce zaznamenal strmý vzestup. Pro firmu Elona Muska byl rok 2025 velmi náročný, provázený nejen rostoucí konkurencí z Asie, ale i kontroverzemi kolem politických aktivit jejího šéfa, což se projevilo na poklesu prodejů druhým rokem v řadě.

Více souvisejících

Tesla Motors Elon Musk

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy