komunisté

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Česko letos snížilo některým občanům důchody. Někteří přišli o tisíce korun

Důchody se budou znovu zvyšovat v lednu 2025 při pravidelné valorizaci. V Česku však existuje i skupina lidí, jimž se už mohla výše penze v dosavadním průběhu letošního roku snížit. 

Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Komentář

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.

Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?

Od roku 2000 se v České republice dne 27. června vzpomíná na nevinné oběti komunistického režimu. Kdo k nim patřil?

Rozhovor

Afghánští komunisté uchopili moc před 45 lety. Bez Sovětů by nevládli dlouho, soudí odborníci Polnar a Prokop

Před 45 lety, konkrétně 28. dubna 1978, proběhl v Afghánistánu mocenský převrat, při němž byl svržen a zabit autoritářský prezident Muhammad Daúd Chán. K moci se dostala Lidově demokratická strana Afghánistánu. Navzdory jejímu bezohlednému radikalismu nelze nový režim označit přímo za komunistický, spíše byl prosovětský a hledal specifický afghánský model socialismu, vysvětlují odborníci z Univerzity obrany v Brně Stanislav Polnar a Bronislav Prokop. 

Komentář

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    

Komentář

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Před 55 lety, 5. ledna 1968, se funkce prvního tajemníka ÚV KSČ ujal Alexander Dubček. Výměna nejvyššího představitele strany, která v té době držela již téměř dvě desetiletí mocenský monopol v zemi, umožnila zahájení pokusu o reformu československé státně-socialistické diktatury, jež se do historie zapsal jako pražské jaro. Dubček se pro mnohé stal jeho hlavní tváří, přestože ve skutečnosti nebyl hlavním iniciátorem liberalizačních změn.

Valorizace důchodů naruby: Komu se výhledově sníží penze?

Už za několik dní se penzistům díky zákonné valorizaci o několik stovek korun zvýší důchody. Jedné skupině lidí se ale výhledově sníží. Sněmovna totiž v tomto týdnu schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, jak ji s pozměňovacím návrhem vrátil na začátku prosince Senát.

Před 70 lety komunisté ve vykonstruovaném procesu se Slánským odsoudili k trestu smrti 11 svých soudruhů

Před 70 lety, na konci listopadu roku 1952, proběhl vykonstruovaný monstrproces s několika představiteli komunistické strany, který je v úředních záznamech označován jako „proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským“. Jeho příprava trvala více než rok, vyústil na začátku prosince 1952 jedenácti popravami a třemi doživotními tresty. Z hlediska uděleného počtu nejvyšších trestů se jednalo o nejkrutější politický proces za hranicemi Sovětského svazu.

Rozhovor

Deset let vlády Si Ťin-pchinga. Mao mu je inspirací, oproti němu však postrádá zásadní úspěchy, míní sinolog Hudeček

Uplynulo deset let od momentu, kdy do pozice generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny nastoupil Si Ťin-pching. Éra dnes devětašedesátiletého politika je v mediálním prostoru často spojována s utužováním vnitřních poměru v zemi. K němu však v Číně docházelo již před rokem 2012, a skutečný zlom během Siovy vlády tak přišel až s pandemií covidu-19, která čínskému vedení poskytla vhodné ospravedlnění k posílení zásahů do všech oblastí života, uvádí Jiří Hudeček, sinolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále také vysvětlil, že nejvýznamnější změna, kterou éra Si Ťin-pchinga zatím přinesla, spočívá v proměně postoje čínské elity i veřejnosti k okolnímu světu.

Jurečka navrhuje snížení důchodů prominentům komunistického režimu

Skupina koaličních poslanců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) navrhuje snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu. Méně peněz by okruh tehdejších funkcionářů vymezený zákonem dostával podle pozměňovacího návrhu k vládní novele o možnosti předčasných penzí bez krácení pro záchranáře od března 2024.

Na Ukrajině soud zakázal činnost tamní komunistické strany

Správní soud ve Lvově dnes zakázal činnost Komunistické strany Ukrajiny (KPU). Vyhověl tak žádosti ukrajinského ministerstva spravedlnosti, podle nějž představitelé strany podporovali proruské povstalce na Donbasu a podíleli se na akcích, které v roce 2014 vedly k ruské anexi poloostrova Krym.

Policie kvůli střelbě pohraničníků stíhá exministra Kincla

Policie zahájila trestní stíhání bývalého ministra vnitra Františka Kincla v souvislosti se střelbou pohraničníků na československých hranicích. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) viní jedenaosmdesátiletého bývalého politika ze zneužití pravomoci. Uvedl to dnes Ekonomický deník a SeznamZprávy.

Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

Rozhovor

Štrougal s Vajnarem nemusí ohledně železné opony skončit před justicí. I tak Ústavní soud dojal pozůstalé, říká advokát

Advokát Lubomír Müller se po pátečním vyhlášení nálezu Ústavního soudu, který zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze o zastavení trestního stíhání komunistických prominentů bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a někdejšího federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara za mrtvé a zraněné na železné oponě, chystal okamžitě napsat radostnou zprávu pozůstalým i zraněným občanům bývalé NDR, jež zastupuje. Šestice jeho klientů napadla ustanovení, podle něhož představitelé bývalého režimu nejsou na základě znaleckých posudků schopni vnímat smysl trestního řízení kvůli duševní chorobě. „Jistě některým ukápne slza dojetí, ale zdaleka ještě není jisté, že bývalí funkcionáři stanou před justicí. Vítězství je daleko. Ústavní soud jen stanovil jasná kritéria, že posudky nemohou vypracovat znalci, kteří za minulého režimu byli ideologicky podřízeni představitelům totalitního systému. Nyní musíme čekat, jak rozhodnou nově ustanovení znalci, říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Lubomír Müller.

Komentář

Před sto lety se narodil Dubček, symbol pražského jara. Tragicky se mýlil v přesvědčení o reformovatelnosti komunismu

Byl symbolem pražského jara, které po krutých padesátých letech náhle představovalo záblesk svobody uprostřed čtyřicetileté komunistické totality. Alexander Dubček, od jehož narození právě dnes uplynulo sto let, působil na konci šedesátých let pro svou lidskost jako zjevení a v zemi se stal nesmírně populární. Jeho socialismus s lidskou tváří však v srpnu 1968 rozdrtily tanky Varšavské smlouvy. Rodák z Uhrovce se tak tragicky mýlil ve svém přesvědčení, že komunismus je možné reformovat. Do historie se bývalý první tajemník ÚV KSČ zapsal jako velmi slabý a naivní politik. Velkým zklamáním pro jeho příznivce bylo zjištění, že při ročním výročí okupace podepsal takzvaný pendrekový zákon umožnující ještě větší perzekuci zadržených demonstrantů. Po nuceném odchodu do ústraní nepodporoval disent a po Listopadové revoluci byli i někteří Slováci proti tomu, aby se stal prezidentem.

Komentář

Před 70 lety byl zatčen Slánský. Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se stal jeho obětí, skončil na popravišti

Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se později stal sám jeho obětí. Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský byl přesně před 70 lety, 23. listopadu 1951, zatčen v pozdních hodinách, když se vracel z večírku, který tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký pořádal pro sovětské poradce. Sovětský vůdce Josif Stalin se nesmířil se skutečností, že Izrael změnil svoji politiku, nešel levicovou cestou a místo toho se přeorientoval na Západ. Slánský, který byl židovského původu, se jako člen KSČ stal dokonalou obětí. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 skončil na popravišti. Jeho příběh inspiroval i zahraniční filmaře.

Zasedá vedení čínských komunistů, prezident Si se chystá upevnit moc

Komunistická strana Číny dnes zahájila čtyřdenní plenární zasedání svého ústředního výboru, na němž čínský prezident Si Ťin-pching podle analytiků položí základy pro své třetí funkční období v čele státu. Prezident země a generální tajemník strany Si už na zasedání předložil návrh prohlášení, které má vyzvednout "hlavní úspěchy a historické zkušenosti" komunistické strany.

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci

Duše národa se po jejich násilnickém vpádu nikdy nezhojila. Slzy vlastenců, kteří od časného rána 21. srpna 1968, museli na ulicích přihlížet přítomnosti sovětských tanků a jejich vazalů z Varšavské smlouvy, neoschly ani po 53 letech. Invaze socialistických armád vrátila snílky o demokracii do tvrdé normalizační reality. Šok přišel i o rok později, kdy občané při demonstracích umírali z rukou tuzemských kremelských zrádců. Protesty ze srpnů z let 1988 a 1989 k tragickému výročí ale otevřely cestu k Listopadu 1989. Je smutné, že zmíněné tragické období a jeho důsledky je absolutně nedostatečně reflektováno při výuce dějepisu. Mnozí bohužel i v kalendáři přehlédnou, že datum 21. srpna je Dnem památky obětí invaze a následné okupace Varšavské smlouvy.