Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu

Se stížností se na Ústavní soud obrátil někdejší vedoucí tajemník brněnského městského výboru KSČ Pavel Pilný. Ve funkci byl od dubna 1988 do sametové revoluce. Pilnému se nelíbí, že přišel o 600 korun z důchodu. Když neuspěl u normálních soudů, rozhodl se domáhat spravedlnosti u nejvyšší instance.

Ve stížnosti uvedl, že došlo porušení práva na rovnost a vlastnického práva a také zákazu diskriminace. Argumentoval, že "bez individuálního posouzení míry skutečného vlivu, pravomocí, délky výkonu funkce či následného postoje dotčené osoby" se snížení důchodů se neslučuje s podstatou demokratického právního státu. 

Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvod k zásahu. Podle soudců se důchody snížily někdejším představitelům minulého režimu, aby nečerpali společensky neobhajitelné výhody. 

Soud zmínil, že jedním z principů tuzemského důchodového systému je tzv. zásluhovost, takže se bere v potaz objem prostředků, které dotyčný odvedl do systému, například kvůli vyšší mzdě. "Nelze však vnímat jako nelegitimní krok zákonodárce, který výkon některých vysokých funkcí v rámci komunistického režimu za záslužný nepovažuje," píše se v rozhodnutí. 

Jako problematické neshledal soud ani to, že se zákon změnil až dlouho po konci minulého režimu. Soudci připomněli, že tak bývalí komunističtí funkcionáři dlouho pobírali důchody v plné výši.