Strop odchodu do důchodu, vyšší penze. Juchelka chce za stovky miliard splnit Babišův předvolební slib

Aby se změny stihly realizovat v požadovaném termínu, požádal ministr Juchelka o zrychlený režim projednání bez standardního připomínkového řízení. V dopise adresovaném ministru spravedlnosti a Legislativní radě vlády podle deníku E15 argumentuje malým rozsahem návrhu a jeho souladem s programovým prohlášením. Navrhuje proto zkrácení lhůty pro připomínky na pouhých deset pracovních dnů.

Plánované úpravy mají tři hlavní pilíře, z nichž nejdůležitější je fixace odchodu do důchodu na 65 letech. Druhým bodem je změna výpočtu valorizací, kde by se nově místo jedné třetiny růstu reálných mezd zohledňovala celá polovina tohoto růstu. Vzhledem k tomu, že mzdy aktuálně rostou nejrychleji za posledních jedenáct let, pocítili by senioři zvýšení penzí výrazněji než doposud.

Třetí část návrhu se zaměřuje na seniory starší 80 let, kterým by se měl důchod pravidelně navyšovat každých pět let. Kromě toho Juchelka navrhuje čtvrtou změnu, která má finančně zvýhodnit ty důchodce, kteří se rozhodnou i nadále zůstat v pracovním procesu. Všechna tato opatření mají za cíl nechat seniory co nejvíce profitovat ze současné příznivé ekonomické situace.

Realizace těchto slibů však představuje obrovskou zátěž pro státní pokladnu. Celkový dopad navrhovaných změn by podle propočtů ministerstva znamenal prohloubení rozpočtového deficitu o přibližně 127 miliard korun ročně. Největší část této sumy, zhruba 68 až 77 miliard korun, připadá právě na zastropování věku odchodu do důchodu.

Dalších 30 miliard korun by si vyžádalo nové napojení penzí na růst mezd a zhruba 17 miliard by stálo zvýšení důchodů pro pracující seniory. Věkové valorizace pro lidi nad 80 let by pak rozpočet zatížily dalšími třemi miliardami korun. Jde o povinné výdaje, které se v budoucnu budou jen velmi obtížně redukovat.

Ekonomové a investoři varují, že takto prudký nárůst mandatorních výdajů může negativně ovlivnit důvěryhodnost České republiky na finančních trzích. Ačkoliv premiér Andrej Babiš zdůrazňuje, že celkové zadlužení Česka je v rámci EU podprůměrné, investoři sledují zejména trend zadlužování. Ten je v současnosti varovný a vede k tomu, že si stát půjčuje za vyšší úroky než mnohem zadluženější země.

Aktuálně si Česká republika půjčuje na deset let s úrokem 4,45 %, zatímco například Francie nebo Řecko mají úrokové sazby o procentní bod nižší. Uvolňování peněz na důchody v době stárnoucí populace vnímají trhy jako rizikový faktor, který prodražuje obsluhu státního dluhu. Jen letos stát na úrocích zaplatí 120 miliard korun.

Kriticky se k vládním záměrům staví i Národní rozpočtová rada pod vedením Mojmíra Hampla, která na rizika spojená s veřejnými financemi dlouhodobě upozorňuje. Andrej Babiš v reakci na tuto kritiku dokonce naznačil možnost zrušení této nezávislé kontrolní instituce. Takový krok by však podle analytiků mohl důvěru investorů ještě více podkopat.

Podle ministra Juchelky je však zrychlené schválení zákona neúčelné zdržovat dlouhým připomínkovým řízením, neboť jeho principy jsou jasně dané vládním programem. Pokud by změny prošly v navrhované podobě, průměrný starobní důchod, který nyní činí 21 839 korun, by se díky štědřejší valorizaci zvýšil o dalších 163 korun měsíčně nad rámec stávajících pravidel.