Bývalý guvernér Evropské centrální banky (ECB) a italský expremiér Mario Draghi před poslanci Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku představil svůj plán na posílení konkurenceschopnosti Evropy a varoval, že Evropské unii hrozí rozpad nebo paralýza. Alternativou k tomu je podle něj užší integrace.
Draghi, autor zprávy o evropské konkurenceschopnosti, kterou si objednala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, zdůraznil, že EU se musí zaměřit na tři klíčové oblasti: překonání inovačního deficitu ve srovnání s USA a Čínou; vypracování plánu, který propojí cíl dekarbonizace se zvyšováním konkurenceschopnosti; a posílení evropské bezpečnosti s cílem snížit závislost na zahraničních ekonomických mocnostech.
Budoucnost EU shrnul do tří možností: rozpad, paralýza, nebo integrace.
Podle Draghiho zachování evropského způsobu života závisí na zlepšení konkurenceschopnosti, což vyžaduje hlubší spolupráci a integraci mezi evropskými státy.
Stejně jako před týdnem na zasedání Evropské komise upozornil, že posílení konkurenceschopnosti by si vyžádalo roční financování ve výši 750 až 800 miliard eur na projekty, které již EU schválila. Část prostředků by mohla pocházet z privátních zdrojů, ale významná část by musela být zajištěna veřejnými investicemi, včetně vytvoření nového společného dluhu určeného k financování klíčových společných projektů.
V následné diskusi po Draghiho prezentaci mnozí europoslanci souhlasili s jeho závěry, že evropská ekonomika potřebuje rychlou změnu kurzu. Zdůraznili, že EU by měla klást důraz na hospodářskou soutěž a inovace v klíčových průmyslových odvětvích a podporovat větší veřejné i soukromé investice do sociální, zelené a digitální transformace.
Část poslanců se vyslovila pro větší suverenitu a volnější tržní podmínky, zatímco jiní varovali, že boj proti klimatickým změnám oslabuje ekonomiku EU. Další zákonodárci argumentovali, že růst je možný pouze prostřednictvím čistých inovativních technologií a sociálních investic, které pomohou občanům přizpůsobit jejich dovednosti.
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák