USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem

Cena ropy typu Brent vyskočila o 5 % k hranici 109 dolarů, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 2,5 % na 98 dolarů za barel. Evropské ceny zemního plynu reagovaly ještě citelněji a v jednu chvíli vykazovaly nárůst o více než 8 %. Trhy se totiž obávají, že konflikt v Perském zálivu povede k dlouhodobému přerušení dodávek skrze Hormuzský průliv, který je pro globální energetiku klíčový.

Útoky zasáhly strategické cíle v jihozápadním Íránu. Mezi zasaženými lokalitami je obří plynové pole South Pars a průmyslová zóna Asaluyeh, kde se nacházejí ropné a petrochemické komplexy. O závažnosti situace svědčí i fakt, že Katar, který s Íránem pole South Pars sdílí, již preventivně odstavil svůj největší závod na zkapalněný zemní plyn.

Íránský režim na tyto údery reagoval okamžitou hrozbou. Armádní velení varovalo, že podnikne „rozhodné kroky“ a že útoky na energetickou infrastrukturu považuje za překročení všech mezí. Teherán prohlásil, že má právo na odvetu nejen proti útočníkům, ale i proti zemím, ze kterých tyto údery pocházejí, což vyvolává obavy z dalšího rozšíření války do celého regionu.

Zatímco Írán hrozí odvetou, americké tajné služby hodnotí situaci střízlivěji. Podle ředitelky tajných služeb USA se zdá, že íránský režim je sice stále funkční, ale jeho schopnosti jsou po útocích na vedení a armádu značně degradovány. Přesto odborníci varují, že Írán má díky své dlouhé pobřežní linii stále dostatek úkrytů pro protilodní střely, které mohou ohrožovat námořní dopravu ještě dlouhá léta.

Důsledky útoků na íránskou plynárenskou infrastrukturu pociťují i sousední země. Irák oznámil, že jeho dovoz plynu z Íránu se zcela zastavil. To je pro zemi kritické, protože Irák dováží z Íránu více než třetinu svých energetických potřeb. Tamní ministerstvo elektřiny potvrdilo, že v důsledku bojů přestal plyn do země proudit, což může vést k rozsáhlým výpadkům proudu.

Situace v Hormuzském průlivu zaměstnává i nejvyšší představitele NATO. Generální tajemník Mark Rutte v Norsku potvrdil, že aliance intenzivně diskutuje s partnery o tom, jak tuto životně důležitou cestu znovu otevřít. Rutte zdůraznil, že na nutnosti zprůchodnění průlivu panuje shoda, ale cesta k řešení je v době vrcholící války v Íránu složitá.

Americký prezident Donald Trump v této souvislosti nešetřil kritikou směrem k evropským spojencům. Vyčetl jim, že odmítli jeho požadavky na vyslání válečných lodí k doprovodu ropných tankerů. Jako reakci na rostoucí ceny energií v USA se Bílý dům rozhodl dočasně pozastavit platnost takzvaného Jonesova zákona, což má usnadnit námořní přepravu paliv a zmírnit tlak na americké spotřebitele.

Kromě přímých úderů na Írán pokračuje izraelská armáda v operacích v jižním Libanonu. Izrael oznámil, že zničil několik čerpacích stanic, které podle něj kontrolovalo hnutí Hizballáh a které tvořily součást jeho ekonomické infrastruktury. Záběry z míst ukazují zdevastované budovy a hustý dým stoupající k nebi nad městem Deir Canon Al-Nahr.

Izraelské letectvo se zaměřuje také na mosty a přechody přes řeku Litání. Cílem je zabránit Hizballáhu v přesunu zbraní a posil do jižních částí země, kde operují pozemní síly IDF. Tato strategie odříznutí zásobovacích tras je doprovázena opakovanými výzvami civilistům, aby opustili nebezpečné oblasti a zamířili dál na sever Libanonu.

Celý region se nyní nachází v situaci, kdy jsou energetické trhy nuceny neustále přeceňovat rizika. Od začátku americko-izraelských útoků na Írán 28. února vzrostly ceny ropy o více než 40 %. Každý další úder na rafinerie nebo těžební pole vhání do obchodování novou vlnu nervozity a nejistoty ohledně budoucí stability dodávek.

Současné události představují nejzávažnější eskalaci od vypuknutí války, protože energetická infrastruktura byla doposud z velké části ušetřena.