Finsko tlačí na USA, aby v Evropě ponechaly klíčové vojenské vybavení na ochranu před Ruskem

Výsledky této revize se očekávají v nadcházejících týdnech. „Myslím, že dojde k mírnému posunu do Indo-Pacifiku, a to je pochopitelné,“ řekl Stubb, čímž narážel na diskuse o možném přesunu amerických vojáků a vojenského vybavení z Evropy. „Pokud jde o počet vojáků, pravděpodobně se o tom bude diskutovat, ale v této fázi nejsem příliš znepokojen. Je to ve strategickém zájmu Spojených států a je to velmi nákladově efektivní“ udržovat americké síly v Evropě.

Prezident Finska dodal, že je si jistý, že dojde k určitému snížení, ale neví, jak velké bude. Zatímco někteří američtí politici volali po snížení počtu vojáků, Pentagon své plány dosud neodhalil. Nicméně představitelé zemí sousedících s Ruskem se obávají brzkého stažení sil, neboť Rusko v posledních dnech opakovaně narušilo evropský vzdušný prostor.

Estonský prezident Alar Karis již dříve v tomto měsíci pro Politico uvedl, že frontové státy se musí na tuto možnost připravit. Hlavní obavou evropských spojenců v NATO je podle Stubba to, aby USA na kontinentu nadále udržovaly „nezbytné vybavení“, jako jsou „nosiče letadel“ a radary. USA v současné době mají v Evropě rozmístěno 70 000 až 90 000 vojáků.

Tento počet se zvýšil za bývalého prezidenta Joea Bidena po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu. Ve Finsku, jehož hranice s Ruskem je delší než 1 300 kilometrů, je prezident zodpovědný za zahraniční politiku a zároveň je vrchním velitelem ozbrojených sil. Stubb tak sehrál důležitou roli v rozhovorech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o válce na Ukrajině.

Tato jednání zahrnovala i partii golfu v březnu. Setkání je považováno za důvod, proč Trump změnil svůj pohled na Ukrajinu. Krátce poté začal kritičtěji mluvit o Vladimiru Putinovi a roli Ruska ve světě. Stubb však trval na tom, že nechce přebírat příliš velký podíl na ovlivnění amerického prezidenta.

„Za žádných okolností nechci přeceňovat svou roli,“ řekl. „Myslím, že Evropa a Spojené státy spolu pod Trumpem dobře spolupracují. Mnohem lépe než v roce 2016. Panuje hluboká spolupráce, zejména s velkými hráči: Francie, Spojené království, Německo a Itálie.“ Zdůraznil také, že prezident Trump má blízké vztahy s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Dodal: „Náš dialog s prezidentem je otevřený a upřímný. Dokážeme tlumočit Zelenského Trumpovi a Trumpa Zelenskému. Řekl bych, že oba jsou v dobré situaci.“ Nedávný Trumpův příspěvek na Truth Social, ve kterém napsal, že Ukrajina by mohla dobýt všechna území, která ztratila, byla „zásadní změnou“. Ukázal tak, jaký je nyní prezidentův postoj k válce, řekl Stubb.

Zatímco někteří lídři EU vyjádřili skepticismus ohledně hloubky zjevného posunu prezidenta v otázce Ukrajiny. Polský prezident Donald Tusk například prohlásil, že jde o způsob, jak přesunout plnou odpovědnost za válku na Evropu. Stubb tuto myšlenku odmítl.

„Slyšel jsem teorii, že to byla ústupová cesta“ z podpory USA pro Ukrajinu, řekl. „S touto teorií nesouhlasím. Všechny signály, které dostáváme, ukazují, že prezident Trump to myslí velmi vážně… Myslím, že prezident Trump je oprávněně zklamán prezidentem Putinem… to nedává prostor pro interpretaci.“

Poté, co Evropa schválila 19. kolo sankcí proti Rusku, Stubb uvedl, že kombinovaný efekt si vybírá velkou daň na ruské ekonomice. „Došly jim rezervy. Jejich inflace a úrokové sazby jsou obě přes 20 procent. Jejich tempo růstu je nulové nebo záporné. A budou muset zvýšit daně. Rusko tedy pociťuje ekonomickou cenu války,“ prohlásil. Nicméně aby Rusko souhlasilo s příměřím, „budeme muset změnit Putinovu strategickou hru“ tím, že mu dáme najevo, že stojíme „jednotní, pevní, za Ukrajinou“.

Putin v současné době testuje odhodlání NATO prostřednictvím „hybridní války“, včetně opakovaného narušování vzdušného prostoru drony a bojovými letouny. „Jako pro Fina je důležité zůstat v těchto situacích klidný,“ řekl Stubb. „Je třeba projevit odhodlání.“