Jižní Korea se již dlouho potýká s klesající porodností, což má nyní přímý dopad na její armádu. Nová zpráva Ministerstva obrany odhalila, že počet vojáků se za posledních šest let snížil o 20 %. Důvodem je stále menší počet mladých mužů, kteří jsou k dispozici pro povinnou vojenskou službu, což je odrazem stárnoucí populace a zmenšující se pracovní síly.
Podle zprávy poklesl stav armády ze 563 000 vojáků v roce 2019 na současných 450 000. Ministerstvo uvádí jako příčiny "komplexní faktory", včetně populačního poklesu a menšího zájmu mužů stát se důstojníky, což souvisí s "zacházením s vojáky".
Zpráva sice neupřesňuje, co má na mysli, ale v minulosti se často mluvilo o drsných podmínkách v armádě. Zpráva také varuje, že pokud bude počet vojáků nadále klesat, může to ohrozit schopnost armády udržet si elitu a provozovat techniku.
Situace nastává v době, kdy Severní Korea, jež je s Jižní Koreou v neustálém napětí, posiluje svou vojenskou sílu. Pchjongjang poslal desítky tisíc vojáků na podporu Ruska na frontu na Ukrajině. Zde se objevují obavy, že by Rusko mohlo výměnou za to sdílet s KLDR pokročilé vojenské technologie, čímž by porušilo mezinárodní sankce. Navíc severokorejský vůdce Kim Čong-un pokračuje ve válečné rétorice, která vyhrožuje jaderným zničením Jižní Koreje.
Odborníci však tvrdí, že navzdory situaci na jihu na tom není ani severní soused o moc lépe. Také se potýká s problémy spojenými s demografickou krizí a jeho technologie výrazně zaostává za Jižní Koreou. Jižní Korea navíc doufá, že nedostatek rekrutů vyřeší pomocí technologických inovací. Choi Byung-ook, profesor národní bezpečnosti na Sangmyung University, říká, že Jižní Korea má nesrovnatelně lepší konvenční zbraně a namísto velké armády by se měla zaměřit na vybudování menší, ale elitní armády.
Na první pohled má Severní Korea několik výhod. S 1,3 milionu vojáků má téměř trojnásobně větší armádu než Jižní Korea a její vojáci slouží mnohem déle. V průměru deset let, což podle Sydney Seilera, poradce v Centru pro strategická a mezinárodní studia, zvyšuje soudržnost jednotek. Oproti tomu jihokorejští branci slouží pouze rok a půl, což jim nedává prostor pro rozvoj pokročilých dovedností.
Fertilita v Severní Koreji je také vyšší, podle dat OSN je to 1,77 dítěte na ženu oproti 0,75 v Jižní Koreji. Podle ekonoma Jooyunga Lee má Severní Korea od roku 2018 ročně více narozených dětí než Jižní Korea.
Celkový obrázek je ale složitější. Jižní Korea má asi 3,1 milionu mužů v záloze. I když mají jen základní výcvik, v případě války by to armádě zajistilo potřebné počty. K tomu je třeba připočítat 28 500 amerických vojáků, kteří jsou v zemi trvale umístěni.
Severní Korea má však také problémy s klesající porodností. Po pandemii se situace zhoršila. Kim Čong-un dokonce v roce 2023 vyzval matky, aby jako vlasteneckou povinnost rodily více dětí. To by mohlo mít vážné dopady na izolovanou zemi, jejíž ekonomika závisí na odvětvích, jako je zemědělství a těžba.
Tyto problémy ovlivňují i armádu, což naznačuje i fakt, že Kim poslal desítky tisíc vojáků bojovat za Rusko, což nasvědčuje tomu, že se o nedostatek vojáků nebojí. Na severu se také stále více žen hlásí do armády, aby se zaplnily prázdná místa. Tento trend začal již dříve a nyní tvoří ženy až 20 % rekrutů. Většinou slouží v komunikačních, administrativních nebo protiletadlových jednotkách.
Někteří odborníci navrhují, aby Jižní Korea zavedla odvod pro ženy, což by mohlo vyřešit problém s počty vojáků. Choi, profesor národní bezpečnosti, s tím ale nesouhlasí a tvrdí, že by se země měla zaměřit na pokročilé technologie, jako jsou drony, kybernetická válka a systémy poháněné umělou inteligencí. To by podle něj pomohlo nahradit nedostatek pěšáků. Jižní Korea totiž utrácí za obranu mnohem víc než Severní Korea, což jí v boji poskytuje výhodu.
Na konci dne se ale bez lidí neobejdete. Žádné roboty ani automatizované systémy nedokáží nahradit vycvičeného vojáka. Jihokorejská armáda by proto v případě války stále čelila nedostatku lidských zdrojů. Velkou výzvou zůstává změnit vnímání armády v jihokorejské společnosti. Negativní reputaci přispívají případy šikany a obtěžování.
Vláda sice zavedla úlevy pro brance, ale podle experta Choie to nestačí. Pro udržení potřebné velikosti armády je nutné zlepšit podmínky a posílit bojového ducha. Do 40. let 21. století bude podle něj obtížné udržet i 350 000 vojáků, a proto je potřeba co nejdříve zavést nový, optimalizovaný systém.
Související
Trump dosáhl svého. Jihokorejci potvrdili zkrácení cvičení s Američany
Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA
Aktuálně se děje
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
včera
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
včera
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
včera
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
včera
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
včera
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
včera
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
včera
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
včera
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
včera
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
včera
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
včera
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
včera
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
3. září 2026 22:02
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
3. září 2026 21:06
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Zdroj: Jan Hrabě