Jižní Korea se již dlouho potýká s klesající porodností, což má nyní přímý dopad na její armádu. Nová zpráva Ministerstva obrany odhalila, že počet vojáků se za posledních šest let snížil o 20 %. Důvodem je stále menší počet mladých mužů, kteří jsou k dispozici pro povinnou vojenskou službu, což je odrazem stárnoucí populace a zmenšující se pracovní síly.
Podle zprávy poklesl stav armády ze 563 000 vojáků v roce 2019 na současných 450 000. Ministerstvo uvádí jako příčiny "komplexní faktory", včetně populačního poklesu a menšího zájmu mužů stát se důstojníky, což souvisí s "zacházením s vojáky".
Zpráva sice neupřesňuje, co má na mysli, ale v minulosti se často mluvilo o drsných podmínkách v armádě. Zpráva také varuje, že pokud bude počet vojáků nadále klesat, může to ohrozit schopnost armády udržet si elitu a provozovat techniku.
Situace nastává v době, kdy Severní Korea, jež je s Jižní Koreou v neustálém napětí, posiluje svou vojenskou sílu. Pchjongjang poslal desítky tisíc vojáků na podporu Ruska na frontu na Ukrajině. Zde se objevují obavy, že by Rusko mohlo výměnou za to sdílet s KLDR pokročilé vojenské technologie, čímž by porušilo mezinárodní sankce. Navíc severokorejský vůdce Kim Čong-un pokračuje ve válečné rétorice, která vyhrožuje jaderným zničením Jižní Koreje.
Odborníci však tvrdí, že navzdory situaci na jihu na tom není ani severní soused o moc lépe. Také se potýká s problémy spojenými s demografickou krizí a jeho technologie výrazně zaostává za Jižní Koreou. Jižní Korea navíc doufá, že nedostatek rekrutů vyřeší pomocí technologických inovací. Choi Byung-ook, profesor národní bezpečnosti na Sangmyung University, říká, že Jižní Korea má nesrovnatelně lepší konvenční zbraně a namísto velké armády by se měla zaměřit na vybudování menší, ale elitní armády.
Na první pohled má Severní Korea několik výhod. S 1,3 milionu vojáků má téměř trojnásobně větší armádu než Jižní Korea a její vojáci slouží mnohem déle. V průměru deset let, což podle Sydney Seilera, poradce v Centru pro strategická a mezinárodní studia, zvyšuje soudržnost jednotek. Oproti tomu jihokorejští branci slouží pouze rok a půl, což jim nedává prostor pro rozvoj pokročilých dovedností.
Fertilita v Severní Koreji je také vyšší, podle dat OSN je to 1,77 dítěte na ženu oproti 0,75 v Jižní Koreji. Podle ekonoma Jooyunga Lee má Severní Korea od roku 2018 ročně více narozených dětí než Jižní Korea.
Celkový obrázek je ale složitější. Jižní Korea má asi 3,1 milionu mužů v záloze. I když mají jen základní výcvik, v případě války by to armádě zajistilo potřebné počty. K tomu je třeba připočítat 28 500 amerických vojáků, kteří jsou v zemi trvale umístěni.
Severní Korea má však také problémy s klesající porodností. Po pandemii se situace zhoršila. Kim Čong-un dokonce v roce 2023 vyzval matky, aby jako vlasteneckou povinnost rodily více dětí. To by mohlo mít vážné dopady na izolovanou zemi, jejíž ekonomika závisí na odvětvích, jako je zemědělství a těžba.
Tyto problémy ovlivňují i armádu, což naznačuje i fakt, že Kim poslal desítky tisíc vojáků bojovat za Rusko, což nasvědčuje tomu, že se o nedostatek vojáků nebojí. Na severu se také stále více žen hlásí do armády, aby se zaplnily prázdná místa. Tento trend začal již dříve a nyní tvoří ženy až 20 % rekrutů. Většinou slouží v komunikačních, administrativních nebo protiletadlových jednotkách.
Někteří odborníci navrhují, aby Jižní Korea zavedla odvod pro ženy, což by mohlo vyřešit problém s počty vojáků. Choi, profesor národní bezpečnosti, s tím ale nesouhlasí a tvrdí, že by se země měla zaměřit na pokročilé technologie, jako jsou drony, kybernetická válka a systémy poháněné umělou inteligencí. To by podle něj pomohlo nahradit nedostatek pěšáků. Jižní Korea totiž utrácí za obranu mnohem víc než Severní Korea, což jí v boji poskytuje výhodu.
Na konci dne se ale bez lidí neobejdete. Žádné roboty ani automatizované systémy nedokáží nahradit vycvičeného vojáka. Jihokorejská armáda by proto v případě války stále čelila nedostatku lidských zdrojů. Velkou výzvou zůstává změnit vnímání armády v jihokorejské společnosti. Negativní reputaci přispívají případy šikany a obtěžování.
Vláda sice zavedla úlevy pro brance, ale podle experta Choie to nestačí. Pro udržení potřebné velikosti armády je nutné zlepšit podmínky a posílit bojového ducha. Do 40. let 21. století bude podle něj obtížné udržet i 350 000 vojáků, a proto je potřeba co nejdříve zavést nový, optimalizovaný systém.
12. června 2026 10:09
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
Související
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
Jihokorejský prezident se omluvil KLDR za dronový incident z ledna
Jižní Korea , armáda Jižní Korea
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák