Jižní Korea řeší zásadní problém: Nemá kdo bránit zemi před Kim Čong-unem

Jižní Korea se již dlouho potýká s klesající porodností, což má nyní přímý dopad na její armádu. Nová zpráva Ministerstva obrany odhalila, že počet vojáků se za posledních šest let snížil o 20 %. Důvodem je stále menší počet mladých mužů, kteří jsou k dispozici pro povinnou vojenskou službu, což je odrazem stárnoucí populace a zmenšující se pracovní síly.

Podle zprávy poklesl stav armády ze 563 000 vojáků v roce 2019 na současných 450 000. Ministerstvo uvádí jako příčiny "komplexní faktory", včetně populačního poklesu a menšího zájmu mužů stát se důstojníky, což souvisí s "zacházením s vojáky".

Zpráva sice neupřesňuje, co má na mysli, ale v minulosti se často mluvilo o drsných podmínkách v armádě. Zpráva také varuje, že pokud bude počet vojáků nadále klesat, může to ohrozit schopnost armády udržet si elitu a provozovat techniku.

Situace nastává v době, kdy Severní Korea, jež je s Jižní Koreou v neustálém napětí, posiluje svou vojenskou sílu. Pchjongjang poslal desítky tisíc vojáků na podporu Ruska na frontu na Ukrajině. Zde se objevují obavy, že by Rusko mohlo výměnou za to sdílet s KLDR pokročilé vojenské technologie, čímž by porušilo mezinárodní sankce. Navíc severokorejský vůdce Kim Čong-un pokračuje ve válečné rétorice, která vyhrožuje jaderným zničením Jižní Koreje.

Odborníci však tvrdí, že navzdory situaci na jihu na tom není ani severní soused o moc lépe. Také se potýká s problémy spojenými s demografickou krizí a jeho technologie výrazně zaostává za Jižní Koreou. Jižní Korea navíc doufá, že nedostatek rekrutů vyřeší pomocí technologických inovací. Choi Byung-ook, profesor národní bezpečnosti na Sangmyung University, říká, že Jižní Korea má nesrovnatelně lepší konvenční zbraně a namísto velké armády by se měla zaměřit na vybudování menší, ale elitní armády.

Na první pohled má Severní Korea několik výhod. S 1,3 milionu vojáků má téměř trojnásobně větší armádu než Jižní Korea a její vojáci slouží mnohem déle. V průměru deset let, což podle Sydney Seilera, poradce v Centru pro strategická a mezinárodní studia, zvyšuje soudržnost jednotek. Oproti tomu jihokorejští branci slouží pouze rok a půl, což jim nedává prostor pro rozvoj pokročilých dovedností.

Fertilita v Severní Koreji je také vyšší, podle dat OSN je to 1,77 dítěte na ženu oproti 0,75 v Jižní Koreji. Podle ekonoma Jooyunga Lee má Severní Korea od roku 2018 ročně více narozených dětí než Jižní Korea.

Celkový obrázek je ale složitější. Jižní Korea má asi 3,1 milionu mužů v záloze. I když mají jen základní výcvik, v případě války by to armádě zajistilo potřebné počty. K tomu je třeba připočítat 28 500 amerických vojáků, kteří jsou v zemi trvale umístěni.

Severní Korea má však také problémy s klesající porodností. Po pandemii se situace zhoršila. Kim Čong-un dokonce v roce 2023 vyzval matky, aby jako vlasteneckou povinnost rodily více dětí. To by mohlo mít vážné dopady na izolovanou zemi, jejíž ekonomika závisí na odvětvích, jako je zemědělství a těžba.

Tyto problémy ovlivňují i armádu, což naznačuje i fakt, že Kim poslal desítky tisíc vojáků bojovat za Rusko, což nasvědčuje tomu, že se o nedostatek vojáků nebojí. Na severu se také stále více žen hlásí do armády, aby se zaplnily prázdná místa. Tento trend začal již dříve a nyní tvoří ženy až 20 % rekrutů. Většinou slouží v komunikačních, administrativních nebo protiletadlových jednotkách.

Někteří odborníci navrhují, aby Jižní Korea zavedla odvod pro ženy, což by mohlo vyřešit problém s počty vojáků. Choi, profesor národní bezpečnosti, s tím ale nesouhlasí a tvrdí, že by se země měla zaměřit na pokročilé technologie, jako jsou drony, kybernetická válka a systémy poháněné umělou inteligencí. To by podle něj pomohlo nahradit nedostatek pěšáků. Jižní Korea totiž utrácí za obranu mnohem víc než Severní Korea, což jí v boji poskytuje výhodu.

Na konci dne se ale bez lidí neobejdete. Žádné roboty ani automatizované systémy nedokáží nahradit vycvičeného vojáka. Jihokorejská armáda by proto v případě války stále čelila nedostatku lidských zdrojů. Velkou výzvou zůstává změnit vnímání armády v jihokorejské společnosti. Negativní reputaci přispívají případy šikany a obtěžování.

Vláda sice zavedla úlevy pro brance, ale podle experta Choie to nestačí. Pro udržení potřebné velikosti armády je nutné zlepšit podmínky a posílit bojového ducha. Do 40. let 21. století bude podle něj obtížné udržet i 350 000 vojáků, a proto je potřeba co nejdříve zavést nový, optimalizovaný systém. 

Související

Kim Čong-Un

Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá

Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC. 
Jun Sok-jol

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí

Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.

Více souvisejících

Jižní Korea armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy