Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump

Volbou I Če-mjonga dali Jihokorejci jasně najevo, že odmítají jakoukoli formu autoritářského režimu. Získal téměř 50 procent hlasů a svůj program postavil na obraně demokracie a znovusjednocení hluboce rozdělené společnosti. Jenže první kroky jeho mandátu určuje něco jiného – americký prezident Donald Trump.

Trump v dubnu oznámil 25procentní cla na všechny korejské dovozy, a to navzdory dlouholeté vojenské alianci obou států a platné dohodě o volném obchodu. Jižní Korea se navíc již dříve stala terčem cel zaměřených na ocel a automobily. Tento krok v Soulu vyvolal šok a obavy z možného hospodářského kolapsu. Bývalý bezpečnostní poradce a vlivný politický stratég Mun Čchong-in varoval, že cla by mohla „spustit ekonomickou krizi“.

Ekonomika země se zpomalovala už před Trumpovým oznámením. Krize kolem stanného práva ji dále zbrzdila a v prvním čtvrtletí došlo ke kontrakci. Obnova hospodářství je pro nové vedení absolutní prioritou, píše BBC.

S Trumpem však dosud nebyly vedeny žádné přímé rozhovory – bez prezidenta nebylo s kým jednat. To se nyní musí změnit, protože sázky jsou vysoké. Nejde jen o cla, ale i o bezpečnostní garance Spojených států.

Americká armáda garantuje obranu Jižní Koreje proti jadernému sousedovi ze severu. Na jihokorejském území se stále nachází 28 500 amerických vojáků. Trump však opakovaně vyjádřil nevoli k pokračování těchto závazků bez zvýšeného finančního příspěvku ze strany Soulu. V dubnu na síti Truth Social uvedl, že během celních jednání hovořil i o „platbě za skvělou a efektivní vojenskou ochranu“.

Bývalý americký diplomat v Soulu Evans Revere varoval, že poprvé v historii má Jižní Korea co do činění s prezidentem USA, který necítí „morální a strategický závazek vůči Koreji“. V Trumpově prvním prezidentském období už došlo k hrozbě stažení amerických sil, pokud Seoul neprojeví větší finanční angažovanost. Nyní se zdá, že tlak bude ještě větší.

Washington přitom čelí nové prioritě – zadržení rostoucí vojenské moci Číny, zejména v otázce Tchaj-wanu. Loni Elbridge Colby, dnes vysoký představitel Pentagonu, uvedl, že Jižní Korea bude muset převzít „převážnou odpovědnost za vlastní obranu proti Severní Koreji“, aby USA mohly soustředit síly proti Číně.

Mluví se o dvou možných scénářích: buď přesměrování amerických jednotek v Jižní Koreji proti Číně, nebo jejich částečný odsun z poloostrova. Obě možnosti by Jižní Koreu dostaly do složité situace – jak vojenské, tak diplomatické.

Prezident I Če-mjong je známý svou rezervovaností vůči spojenectví s USA. Ve svém volebním programu několikrát zdůraznil, že Jižní Korea by se neměla zapojovat do konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem. „Musíme si držet odstup. S Čínou i Tchaj-wanem můžeme vycházet,“ prohlásil při televizní debatě.

Poradce Mun Čchong-in to shrnul výstižně: „Obáváme se, že nás Amerika opustí. Zároveň se ale bojíme, že nás zatáhne do své strategie proti Číně.“ Podle něj by Soul mohl být ochoten americké jednotky i propustit, pokud by se nátlak stupňoval.

Dopad této nové rovnice sleduje se zájmem i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Jeho jaderný program je dnes mnohem vyspělejší než v roce 2019, kdy se setkal s Trumpem. Díky pomoci z Ruska má nyní silnější ekonomické i vojenské zázemí. To mu dává možnost si při případném obnovení rozhovorů s Trumpem klást nové, nebezpečnější požadavky.

Obavy v Soulu sílí, že Trump by mohl uzavřít dohodu, která by sice zastavila vývoj mezikontinentálních střel ohrožujících USA, ale ignorovala by jaderné hrozby mířící na Jižní Koreu. Kim by za takovou dohodu mohl požadovat formální uznání Severní Koreje jako jaderného státu či stažení části americké přítomnosti z jihu poloostrova.

Podle Sydneyho Seilera, který se účastnil vyjednávání s KLDR v roce 2019, není takový vývoj nereálný. „My Jižní Koreu nenecháme na holičkách,“ řekl, ale zároveň poradil prezidentu I Če-mjongovi, aby „co nejrychleji navázal osobní vztah s Trumpem“ a byl aktivním účastníkem každého jednání.

Bývalý diplomat Revere pak dodal, že první úkol nového prezidenta by měl znít jasně: sestavit seznam deseti důvodů, proč je Jižní Korea pro USA nepostradatelným spojencem.

Jedním z trumfů Soulu může být lodní průmysl. Jižní Korea je po Číně druhým největším stavitelem lodí na světě a svou odbornost chce nabídnout USA jako prostředek ke zpevnění strategického partnerství. V loděnici Hyundai Heavy Industries ve městě Ulsan se staví desítky nových plavidel ročně, včetně válečných torpédoborců. „Problémy USA v lodním průmyslu ohrožují jejich národní bezpečnost,“ řekl ředitel strategie společnosti Čong U-man.

Jakkoli se I Če-mjong během kampaně dušoval, že s Trumpem nebude spěchat do žádné dohody, realita jeho prvních dnů v úřadu je neúprosná. Krize přichází rychle a nelze ji odkládat.