Kim Čong-un se otočí ke Koreji zády, varují analytici. Asie čelí nové realitě

Ještě během volební kampaně prezident Lee realisticky prohlásil, že uspořádat summit s Kimem bude „velmi obtížné“. A právě tato upřímnost dávala naději na pragmatický přístup v nové éře jihokorejské politiky. Ve svém inauguračním projevu sice slíbil otevřít komunikační kanály se Severem, ale vzhledem k aktuálnímu vývoji bude jeho úsilí velmi složité.

Po neúspěšném summitu mezi Donaldem Trumpem a Kimem v Hanoji v roce 2019 došlo v Pchjongjangu k zásadní změně strategie. Kim se rozhodl opustit snahy o normalizaci vztahů s USA a namísto toho zahájil pětiletý program rozsáhlého zbrojení, který zahrnuje mezikontinentální balistické střely na tuhá paliva, taktické jaderné střely, jaderné ponorky a satelity pro vojenské účely. Výsledkem je jaderný arzenál, který dalece přesahuje potřeby odstrašení.

Tento zbrojní program byl navíc zakotven i v severokorejské ústavě, stejně jako nová doktrína preventivního jaderného úderu. V roce 2024 Kim oficiálně zrušil zmínku o sjednocení Korejí ze severokorejské ústavy a nechal zbourat památník sjednocení, který nechal postavit jeho otec. Symbolika tohoto gesta je jasná: Kim se definitivně otočil zády k ideji „jedné rodiny“.

Severní Korea dnes čerpá podporu z nového spojenectví s Ruskem, které se posílilo zejména po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva Severní Koreji dodává potraviny, paliva a vojenské technologie, čímž oslabuje dřívější dominantní vliv Číny. Pchjongjang navíc masivně těží z kyberkriminality – severokorejští hackeři ukradli kryptoměny v hodnotě přes 6 miliard dolarů, čímž obcházejí sankce OSN.

Přestože prezident Lee zastavil propagandistické vysílání na hranicích a signalizoval snahu o dialog, diplomatický prostor je velmi omezený. Kim zničil většinu dřívějších mezikorejských dohod a o jakékoli skutečné dohodě o jaderném odzbrojení nechce slyšet.

Trump, který se netají přáním zkusit to s Kimem potřetí, pravděpodobně nepočítá s tím, že by do procesu výrazněji zapojil Soul. Napětí v americko-jihokorejských vztazích navíc narůstá – zejména kvůli obchodním clům a požadavkům Trumpovy administrativy na vyšší obranné výdaje Jižní Koreje.

Jak pracovník programů strategického výhledu a Číny Stimsonova centra Robert A. Manning podotýká, „politický prostor existuje možná pro symbolické deklarace, jako je prohlášení o konci války,“ ale jakákoli smysluplnější dohoda, například zmrazení jaderného programu, pravděpodobně skončí stejně neúspěšně jako předchozí pokusy.

Jihokorejský prezident Lee tak nastupuje do úřadu v období hluboké změny bezpečnostní architektury severovýchodní Asie, kde se naděje na usmíření vytrácejí a zůstává jen doufat, že jaderné odstrašení bude nadále fungovat.