Jsme ochotni právně zakotvit, že nezaútočíme na EU a NATO, tvrdí Rusko. Pak si ale nadiktovalo podmínky

Diplomat v této souvislosti připomněl dřívější slova prezidenta Vladimira Putina, který vyjádřil ochotu Ruska k právnímu ukotvení těchto záruk. Moskva by podle něj byla připravena takový závazek stvrdit v rámci širšího řešení současné bezpečnostní krize. Podmínkou by však bylo uznání principu rovné a nedělitelné bezpečnosti, který by platil pro všechny zúčastněné strany bez rozdílu.

Rjabkov si v rámci debaty postěžoval, že v Evropě je jen velmi málo ochoty budovat novou bezpečnostní architekturu společně s Ruskem. Podle jeho názoru se evropské země NATO a státy EU snaží vytvářet prostor bezpečnosti pouze pro takzvaný kolektivní Západ. Tento přístup Rusko vnímá jako snahu o izolaci a budování struktur zaměřených proti jeho zájmům.

Ruský diplomat rovněž vyjádřil skepsi ohledně budoucího vývoje vzájemných vztahů. I když se podle něj může politika Washingtonu vůči Rusku stát vyváženější, rizika přímé konfrontace mezi Moskvou a Aliancí zůstávají vysoká. Za hlavní příčinu označil nepřátelské a neadekvátní kroky evropských vlád, které podle něj eskalují napětí.

Podle Rjabkova je klíčem k budoucí stabilitě uznání, že bezpečnost jedné země nemůže být budována na úkor bezpečnosti země druhé. Pokud Západ neakceptuje ruské požadavky na nedělitelný bezpečnostní prostor, hrozí podle něj další prohlubování nedůvěry. Rusko proto i nadále vyzývá k diplomatickému dialogu, který by zohlednil geopolitickou realitu roku 2025.

Putin se už v minulém týdnu vyjádřil k budoucím vojenským ambicím Ruska. Na otázku reportéra BBC, zda plánuje v budoucnu zahájit další „speciální vojenské operace“, odpověděl, že to závisí na chování Západu. Podle Putina k novým konfliktům nedojde, pokud bude k Rusku přistupováno s „respektem“ a budou zohledněny jeho bezpečnostní zájmy.

Prezident opětovně kritizoval rozšiřování NATO směrem na východ, které označil za podvod na Rusku. Citoval dřívější sliby o tom, že se aliance neposune ani o píď, a dodal, že Moskva byla v tomto ohledu „podvedena“. NATO přitom udržuje politiku otevřených dveří, přičemž posledními členy se po ruské agresi staly Finsko a Švédsko, které tak hledaly ochranu před možným útokem.

Zatímco Putin mluví o respektu a míru, ruská invaze, která měla být bleskovou kampaní, se protáhla na téměř čtyřletý krvavý konflikt. Západní analytici varují, že jakékoli Putinovy sliby o je nutné brát s velkou rezervou vzhledem k dosavadnímu porušování mezinárodních dohod.

I nová ředitelka britské tajné služby MI6, Blaise Metreweli, ve svém prvním veřejném projevu varovala před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a zdůraznila, že Spojené království čelí nové „éře nejistoty“, kde se přepisují pravidla konfliktu. Metreweli, která je první ženou v čele britské tajné služby, označila ruský přístup k mezinárodním vztahům za hluboce znepokojivý.

"Export chaosu je charakteristickým rysem, nikoli chybou, ruského přístupu k mezinárodnímu zapojení," prohlásila Metreweli. Očekává, že tato politika bude pokračovat, "dokud nebude Putin nucen změnit svůj kalkul."

Šéfka MI6 uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se snaží "protahovat jednání" o Ukrajině. To je v souladu s dlouhodobým hodnocením tajné služby, že Putin není vážně odhodlán ukončit válku, pokud by to nebylo za pro Kreml velmi výhodných podmínek.

Metreweli zároveň obvinila Putina z používání „historických zkreslení“, ale trvala na tom, že podpora Spojeného království pro Ukrajinu bude trvalá, protože je "zásadní nejen pro evropskou suverenitu a bezpečnost, ale i pro globální stabilitu".