Tělesné tresty i policejní doprovod. Jak vypadá školní den na druhé straně Evropy i světa?

Každý z nás chodil do školy a ví, jak probíhá běžný školní den. Jenže všude není takový, jaký známe z České republiky. Jak vypadá studium například na druhé straně Evropy, konkrétně ve Finsku, které je Česku často předkládáno za vzor, a na druhé straně světa, v Jižní Koreji?

Jižní Korea se považuje za jednu z nejvíce vzdělaných zemí světa. Veřejné i soukromé školy poskytují skvělou kvalitu výuky. Povinná školní docházka se skládá z devíti let na základní škole (6 let na prvním stupni a 3 roky na druhém stupni) a 3 let na střední škole. Školní systém je především zaměřený na testování a cíle.

Nutí studenty soustředit se na své akademické výsledky, aby si zajistily bezpečnou budoucnost a respekt ve společnosti. Získání univerzitního titulu je zde nutností, jinak je člověk považován za občana druhé kategorie. Touha po nejlepších známkách vyvíjí ve studentech tlak už v nízkém věku a často je doprovází vyčerpanost a psychické problémy.

Žáci základních škol začínají v 8:00 a končí kolem 13:00, středoškoláci a vysokoškoláci se učí od 8:00 přibližně do 16:30. První půl hodina ve škole je věnována samostudiu, tím pádem vyučování začíná v 8:30. Vyučovací hodina je stejně dlouhá jako u nás v Česku – 45 minut. Po skončení výuky se většina studentů nevrací domů, ale chodí do mimoškolních akademií zvaných hagwon.

Základní školu bezplatně navštěvují děti od 6 let. Třídní učitel vyučuje většinu předmětů. Specializovaní učitelé pak učí tělesnou výchovu a cizí jazyky.

Kdo chce studovat vysokou školu, musí napsat osmihodinový test College Scholastic Aptitude Test (CSAT), který se skládá ze znalostí korejštiny, matematiky, angličtiny, druhého cizího jazyka, korejské historie a dalších předmětů. Konání zkoušky se bere velmi vážně. Úřady zajišťují ticho v okolí škol, veřejná doprava jezdí častěji a studenty, kteří nestíhají, doprovází policie.

Uniformy jsou povinné na všech středních a vysokých školách. Skládají se z košile, saka a kravaty. Chlapci nosí kalhoty a dívky sukně, ale mohou nosit také kalhoty.

Tělesné tresty byly v korejských školách oficiálně zakázány v roce 2011. Někteří učitelé je však stále praktikují. Používání mobilních telefonů je zakázáno během výuky, s výjimkou nouzových situací.

Celkově korejský vzdělávací systém je považován za jeden z nejpřísnějších na světě, jehož cílem je efektivně připravit studenty na jejich budoucí kariéru.

Opakem je vzdělávání ve Finsku, kde se klade důraz na pěstování lásky k učení, minimum stresu, rovnováhu a kreativitu. Finský školský systém se vyznačuje menším zaměřením na testování a větším zaměřením na to, aby se studenti učili vlastním tempem. 

Namísto přednášek vedených učitelem se studenti aktivně účastní diskuzí, praktických projektů a aktivit zaměřených na řešení problémů. To podporuje schopnost práce v týmu, kreativitu a kritické myšlení. Studenti se tak připravují na výzvy reálného světa. 

Školní den začíná přibližně v 9:00 a studenti tráví ve škole přibližně pět hodin denně. Obvykle mají jen málo domácích úkolů. Vyučovací hodina trvá 45 minut. Přestávky mají15 minut, které zahrnují hry, venkovní fyzické aktivity a procházky.

Obědy jsou zdarma, v bufetu si studenti mohou vybrat jídlo jako jsou brambory, těstoviny, rýže, ryby, zelenina, saláty a další. Žádné hamburgery zde nenajdete.

Kombinace menšího počtu hodin, většího počtu přestávek, praktických znalostí a jiném způsobu učení dělá z finského školského systému průkopníka v oblasti vzdělávání. Školní den je navržen tak, aby propojil práci, odpočinek a zábavu.

Související

Ilustrační fotografie.

Odstartovaly turnusy jarních prázdnin. Tady je velký přehled termínů

Plánování zimních radovánek vyžaduje přesné načasování. Jarní prázdniny v Česku republice trvají tradičně jeden týden, ale jejich termín se liší podle toho, v jakém okrese se nachází škola vašeho dítěte. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje republiku do šesti vln, které se střídají od začátku února až do poloviny března. 

Více souvisejících

Školství Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Donald Trump

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

včera

včera

Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení

Bývalý šéf protiteroristického oddělení v administrativě Donalda Trumpa Joe Kent vystoupil ve středu s prohlášením týkajícím se zpravodajských informací o Íránu. Učinil tak pouze jeden den poté, co se rozhodl na svou funkci v rámci vládního aparátu rezignovat. Podle jeho slov neexistovaly žádné indicie, které by naznačovaly, že se Teherán chystá k masivnímu úderu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy