V Bruselu se jedná o Ukrajině. Rutte poslal Rusku rázný vzkaz, USA ocenily evropskou podporu Kyjeva

Spojené státy jsou v tomto upraveném modelu transatlantické spolupráce připraveny i nadále zajišťovat dodávky zbraní, které si Evropa pro ukrajinskou obranu objednává prostřednictvím speciální iniciativy PURL prezidenta Donalda Trumpa. Colby zdůraznil, že tento přechod odpovědnosti se přímo promítl do udržení pevných pozic ukrajinské armády, které se na některých místech frontové linie dokonce podařilo zlepšit. Tím se podle něj vytvářejí nezbytné základy pro budoucí trvalý mír, neboť Moskva musí pochopit, že pokračování ve válce se jí ekonomicky ani geopoliticky nevyplatí.

Americký představitel nicméně důrazně varoval před uspokojením, protože ukrajinské linie drží jen díky nepřetržité alianční pomoci. Evropští spojenci by měli svá slova o zásadním významu ukrajinské nezávislosti pro bezpečnost starého kontinentu potvrdit dalšími konkrétními činy. Současná situace tak představuje jasnou příležitost, jak může Evropa posílit svou vlastní strategickou roli a zároveň přispět k vytvoření podmínek pro definitivní ukončení celého konfliktu.

Paralelně s diplomatickými jednáními podepsala Ukrajina novou bilaterální dohodu s Německem, která je zaměřena na posílení protiraketových a protiballistických kapacit země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rámci zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny vyzval ostatní západní partnery, aby se k této německo-ukrajinské iniciativě připojili a doručili hmatatelné výsledky ještě před příchodem letošní zimy. Podle jeho vyjádření armáda v tuto chvíli naléhavě potřebuje zejména dělostřelectvo s dlouhým doletem a bezpilotní prostředky.

Zelenskyj zároveň předestřel požadavek na vytvoření nových finančních mechanismů, které by zajistily stabilní a dlouhodobé financování ukrajinských ozbrojených sil v řádu několika let. Finanční i vojenská stabilita je pro zemi klíčová i kvůli pokračujícím intenzivním vzdušným operacím, které se ukrajinská armáda snaží přenést hluboko na území Ruské federace s cílem ochromit tamní ekonomické zázemí.

Tato strategie dálkových útoků naráží na tvrdou odezvu v samotném Rusku, kde tamní zastánci radikálního postupu volají po brutální odvetě vůči Kyjevu. Extrémní křídlo ruské politiky a byznysu reprezentované například ultraconservativním miliardářem Konstantinem Malofejevem veřejně tlačí na Kreml, aby v reakci na úspěšné ukrajinské údery zvážil použití jaderného arzenálu. K nemilosrdným a masivním úderům proti ukrajinským cílům vyzval také poslanec Státní dumy a generálgenerál ve výslužbě Andrej Guruljov, podle něhož musí Rusko okamžitě posílit obranu Moskvy a přejít do tvrdého protiútoku.

Ruská federace, která patří k největším světovým producentům a exportérům ropy, se kvůli rozsáhlým škodám na svých rafinériích potýká s tak vážným nedostatkem paliv, že je nucena v tomto měsíci začít dovážet pohonné hmoty po moři z jiných zemí. To jen potvrzuje slova generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který upozornil, že ruské vedení musí dříve či později učinit rozhodnutí, zda chce usednout k diplomatickému stolu, nebo pokračovat v destrukci vlastní ekonomiky. Podle aliančních dat totiž Moskva v současnosti vynakládá na obranu a vedení války až šílených čtyřicet osm procent celého státního rozpočtu.

Rutte v Bruselu obhajoval akceschopnost a jednotu aliance i v situaci, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth opustil alianční jednání předčasně a v minulosti se vyjádřil o NATO kriticky. Šéf aliance zdůraznil, že organizace prochází největší transformací ve své moderní historii, což s sebou přirozeně přináší napjaté diskuse o spravedlivějším rozdělení finančních nákladů mezi Evropu a USA. Cílem chystané revize americké přítomnosti v Evropě je vytvořit realističtější model sil, který sníží dosavadní jednostrannou závislost na Washingtonu.

V reakci na bezpečnostní hrozby na východním křídle NATO potvrdil polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz, že Pentagon reagoval pozitivně na polský návrh ohledně vybudování trvalé americké vojenské základny na polském území. Polsko o stabilní přítomnost spojeneckých vojsk usiluje dlouhodobě, zejména jako reakci na ruskou invazi na sousední Ukrajinu, přičemž doposud americké jednotky v zemi působily pouze v rámci rotačního systému. Definitivní rozhodnutí o stálé základně sice ještě nepadlo, ale polská strana vnímá postoj Washingtonu jako výrazný posun vpřed.

Snahu o získání většího počtu amerických vojáků na svém teritoriu projevuje také sousední Litva. Nová litevská vládní koalice tento cíl oficiálně zařadila přímo do svého vládního programu jako jednu ze svých hlavních bezpečnostních priorit. Celá pobaltská oblast společně s Polskem dlouhodobě patří k unijním lídrům v plnění obranných rozpočtů, přičemž mnohé z těchto států dosáhnou zvýšeného aliančního cíle ve výši pěti procent HDP na obranu s výrazným předstihem.

Severoatlantická aliance tak pod vedením Marka Rutteho dává jasně najevo, že v žádném případě nehodlá projevovat naivitu vůči agresivní politice Kremlu. Všechna současná opatření, včetně restrukturalizace vojenských plánů a posilování zbrojní výroby v evropských zemích, směřují k tomu, aby Moskva jednoznačně pochopila, že jakýkoliv pokus o napadení aliančního území by byl fatální chybou. Prioritou nadcházejícího summitu v Ankaře proto bude rychlá transformace finančních zdrojů do reálných, bojaschopných vojenských kapacit připravených k okamžitému nasazení.