Lídři národů spadajících do skupiny „Koalice ochotných“ uspořádají ve čtvrtek videohovor o válce na Ukrajině. Stane se tak v době, kdy Donald Trump vyjádřil netrpělivost vůči evropským spojencům a zpochybnil americkou účast na dalších jednáních, když prohlásil, že by riskovali „ztrátu času“.
Uprostřed chaotických amerických snah prosadit mírovou dohodu řekl prezident USA ve středu večer, že „diskutovali o Ukrajině dosti silnými slovy“. Toto prohlášení učinil, když dostal dotaz na předchozí telefonický hovor s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Americký prezident dodal, že Evropané by rádi uspořádali nové rozhovory tento víkend, ale varoval, že riskují „ztrátu času“. „Myslím, že jsme měli nějaké menší spory ohledně lidí a uvidíme, jak se to vyvine. Řekli jsme, že než půjdeme na schůzku, chceme znát některé věci,“ řekl Trump. „Chtěli by, abychom o víkendu jeli na schůzku do Evropy a my se rozhodneme v závislosti na tom, s čím přijdou. Nechceme ztrácet čas.“
Britská média o hovoru uvedla, že se všichni lídři shodli na tom, že jde o „kritický okamžik“ a že „intenzivní práce na mírovém plánu pokračuje a bude pokračovat i v nadcházejících dnech“. Čtvrtečního hovoru se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, spolu se Starmerem, Macronem a Merzem, kteří již měli schůzku v Downing Street v pondělí. Připojí se k nim také mnoho dalších lídrů zemí podporujících Ukrajinu.
Zelenskyj předal upravenou verzi mírového plánu americkým vyjednavačům ve středu před hovorem s lídry a představiteli zhruba třiceti zemí. „Tento týden nám může přinést novinky,“ napsal Zelenskyj na síti X. „Věříme, že mír nemá alternativu, a klíčové otázky jsou, jak přinutit Rusko k zastavení zabíjení a co konkrétně odradí Rusko od třetí invaze.“
Evropští lídři také pracovali na vypracování bezpečnostních záruk pro Ukrajinu pro případ uzavření mírové dohody. Nicméně není vůbec jasné, zda jsou západní země ochotny nabídnout smysluplné záruky proti další ruské agresi.
Trump od svého nástupu do úřadu na začátku tohoto roku lavíroval mezi podporou a odmítáním Ukrajiny. Jeho nedávná mírová iniciativa s podmínkami, které se zdají být výhodné pro Rusko, spojená s novou americkou národní bezpečnostní strategií, jež útočí na evropské země, však znepokojila spojence. V opakování předchozích cyklů mírových snah vedených Trumpem Zelenskyj mobilizoval evropské lídry, aby mu přišli na pomoc, když je pod tlakem amerického prezidenta.
Trump se na začátku týdne nechal slyšet, že Zelenskyj jeho návrh mírového plánu ani nečetl. „Podle Ruska je, myslím, v pořádku, ale nejsem si jistý, zda je v pořádku podle Zelenského,“ prohlásil Trump. Mnoho ruských představitelů chválilo mírové snahy Trumpova týmu a Vladimir Putin minulý týden přivítal vyslance Bílého domu Steva Witkoffa a Jareda Kushnera na pětihodinových rozhovorech v Kremlu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Trump je jediným západním lídrem, který má „pochopení pro důvody, které válku na Ukrajině učinily nevyhnutelnou.“ Skeptici ale tvrdí, že existuje jen málo náznaků, že je Rusko připraveno podepsat mírovou dohodu, a to ani za podmínek navrhovaných Bílým domem, které zahrnují, že Kyjev se vzdá kontroly nad celým regionem Donbasu. Místo toho Putin opakovaně uvedl, že Moskva chce „komplexní urovnání“ konfliktu.
Doma je Zelenskyj pod tlakem na několika frontách poté, co korupční skandál vedl k odvolání jeho vlivného šéfa kanceláře Andrije Jermaka, jeho nejbližšího důvěrníka od začátku války v plném rozsahu. V úterý Trump dále zvýšil tlak tvrzením, že by Ukrajina měla uspořádat volby, a naznačil, že Zelenskyj, jehož oficiální funkční období skončilo v květnu 2024, by je nemusel vyhrát. „Dlouho neměli volby,“ řekl Trump pro Politico. „Víte, mluví o demokracii, ale dostává se to do bodu, kdy už to demokracie není.“
V ukrajinské politice panovala shoda, že uspořádání voleb během válečného stavu, což je podle válečného práva nezákonné, by pouze hrálo do karet Rusku. Ani zarytí kritici Zelenského nevyzvali k hlasování. Zelenskyj, který se očividně cítil pod tlakem prohlášení od Trumpa a dalších osob z jeho okruhu, v úterý večer řekl, že je „připraven na volby.“ Prohlásil, že požádá USA o návrhy, jak bezpečně uspořádat hlasování, a požádá poslance, aby připravili legislativu, která by volby umožnila.
Zelenskyj uvedl: „Žádám … Spojené státy, aby mi pomohly, možná společně s evropskými kolegy, zajistit bezpečnost pro volby, a pak bude Ukrajina během 60 až 90 dnů připravena volby uspořádat. Já osobně k tomu mám vůli.“
Na frontové linii Rusko ve středu pokračovalo v útocích na město Pokrovsk a nedaleký Myrnohrad. Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko od rána útočilo na severní část Pokrovsku pomocí „obrněných vozidel, automobilů a motocyklů.“ Rusko již dříve prohlásilo, že ovládá celé město, ale Kyjev tvrdí, že drží severní část.
V úterý ruský nejvyšší generál Valerij Gerasimov řekl, že síly Moskvy nyní ovládají 30 procent nedalekého Myrnohradu a že Putin nařídil dokončit převzetí města. Ukrajinský vojenský zdroj, který se právě vrátil z Myrnohradu, potvrdil, že ve městě probíhají pouliční boje. „Je to absolutní peklo,“ řekl zdroj.
Související
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová
před 1 hodinou
Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením
před 2 hodinami
Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT
před 2 hodinami
Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní
před 3 hodinami
Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu
před 4 hodinami
Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve
před 4 hodinami
Turek se musí veřejně omluvit Hnutí Duha za výroky o parazitech, rozhodl soud
před 5 hodinami
Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle
před 6 hodinami
Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová
před 7 hodinami
Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce
před 7 hodinami
Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš
před 9 hodinami
Počasí bude během příštího víkendu bez deště, ale typicky podzimní
včera
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
včera
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
včera
Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI
včera
Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku
včera
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
včera
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
včera
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
včera
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
Místopředseda hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se v pořadu Partie na televizi CNN Prima News střetl se šéfem Pirátů Zdeňkem Hřibem. Debata politických lídrů přinesla ostré výměny názorů ohledně správy hlavního města i koaličního potenciálu jednotlivých stran. Vedle komunální politiky se diskuse dotkla také případných státních zásahů do cen energií a pohonných hmot. Politici se během živého vysílání nevyhnuli ani osobním výpadům a připomínání minulých pochybení z pražské radnice.
Zdroj: Libor Novák