"Lže OSN, vlády i svědci." Netanjahu trvá na svém, hladomor v Gaze popírá a Izraelce nezajímá

Benjamin Netanjahu, nejdéle sloužící izraelský premiér, je dominantní silou v izraelské politice. I přes téměř dva roky od útoku Hamásu si trvá na svém přesvědčení ohledně války v Gaze. Od 28. října 2023, kdy nařídil první velkou pozemní ofenzívu do pásma Gazy, opakuje stále stejné téma, a poštvává proti sobě zbytek světa.

Ve svém projevu tehdy prohlásil: „Budeme bojovat, abychom bránili naši vlast. Budeme bojovat a neustoupíme. Budeme bojovat na zemi, na moři a ve vzduchu. Zničíme nepřítele nad zemí i pod zemí. Budeme bojovat a zvítězíme.“ Řeč zakončil slovy, že to bude „vítězství dobra nad zlem, světla nad temnotou, života nad smrtí“.

Netanjahuův projev byl stylizovaný do slavného Churchillova projevu z června 1940, ve kterém britský premiér prohlásil, že "budeme bojovat na plážích". Hamas způsobil Izraeli nejhorší porážku za jediný den, a hrůza z toho, že se mu podařilo prolomit hranice a zabít tolik lidí, je v Izraeli stále živá.

Většina Izraelců nepochybuje o tom, že jejich věc je spravedlivá. Nicméně Netanjahuovo prohlášení, že budou „jednotnější než kdy dříve“, nemohlo být dále od pravdy. Dnes je Izrael podle analýzy BBC rozdělený více než kdykoli ve své historii.

Na okraji protestu proti Netanjahuovi v Tel Avivu stály stovky Izraelců, kteří drželi transparenty se jmény palestinských dětí zabitých Izraelem. Na mnoha tabulích byly fotografie usměvavých chlapců a dívek, doplněné o data narození a úmrtí. U těch dětí, které neměly fotografii, byl obrázek květiny.

Podle jedné z organizátorek demonstrací, Timiny Peretz, se s tichými protesty začalo poté, co Izrael 18. března porušil poslední příměří a vrátil se do války. Přestože počet demonstrantů narůstá, jejich názory jsou v menšině. Podle průzkumů veřejného mínění, které se uskutečnily od března, je velká většina židovských Izraelců utrpením Palestinců v Gaze nijak zvlášť zneklidněna.

Průzkum, který proběhl v posledních třech červencových dnech, ukázal, že 78 % židovských Izraelců věří, že Izrael „vynakládá značné úsilí, aby nezpůsoboval zbytečné utrpení Palestincům v Gaze“. Na otázku, zda je „trápí zprávy o hladu a utrpení palestinského obyvatelstva v Gaze“, odpovědělo 79 % židovských Izraelců, že nikoli. Mezi palestinskou arabskou menšinou v Izraeli to bylo 86 %, kteří uvedli, že je to „velmi nebo trochu trápí“.

Netanjahu, jeho ministři a mluvčí trvají na tom, že Hamás, OSN, svědci a zahraniční vlády lžou o humanitární krizi v Gaze. Netanjahu na tiskové konferenci v angličtině odsoudil zprávy o hladomoru v Gaze s tím, že „jediní, kdo v Gaze hladoví, jsou naši rukojmí“.

Už mnoho let přirovnává kritiku Izraele k antisemitismu. Zprávy o hladu a zabíjení Palestinců ze strany vojáků, kterým věří i spojenci Izraele, jako je Británie, Francie a Německo, by podle něj měly být vnímány v kontextu dlouhé historie pronásledování Židů v Evropě.

Během populární sobotní večerní televizní talk show, kterou moderuje bývalý fotbalista Eyal Berkovic, se diskuse dotkla tématu utrpení Palestinců. Novinářka Emmanuelle Elbaz-Phelps cítila, že je její povinností jako novinářky zmínit, že válka zabíjí i Palestince v Gaze, o čemž se v izraelské televizi příliš nemluví.

Podle ní bylo její tvrzení „velmi prosté, bez jakéhokoli politického hlediska“. Berkovic ale odpověděl, že se nemusí starat o lidi v Gaze, protože to jsou jejich nepřátelé. Elbaz-Phelps řekla, že to velmi dobře reprezentuje veřejné mínění v Izraeli.

Podle Elbaz-Phelps je důvodem, proč se Izraelci utrpením Palestinců nezaobírají, to, že Izraelci se stále vyrovnávají s traumatem, které zažili 7. října. Izrael se podle ní nenachází v posttraumatickém období, ale v období samotného traumatu, protože rukojmí umírají v tunelech Hamásu.

Podle Elbaz-Phelps mohou Izraelci začít s uzdravováním až tehdy, kdy se rukojmí vrátí domů. Míní, že Izraelci se stále nemohou oprostit od toho, co se stalo 7. října a v zahraničí to málokdo chápe.

Osud asi 20 izraelských rukojmích, kteří jsou stále drženi v Gaze, je středem zájmu většiny Izraelců. Pollsterka Dahlia Scheindlin uvedla, že důvodem, proč většina Izraelců podporuje ukončení války, je touha dostat rukojmí zpět.

Podle Scheindlinové se Izraelci utrpením v Gaze nezaobírají proto, že věří, že zprávy o něm jsou zveličené nebo dokonce zmanipulované Hamásem. Mnozí Izraelci jsou přesvědčeni, že viníkem je špatná komunikace. Scheindlinová si myslí, že Izraelci jednoduše nedokážou unést pocit, že by Izrael dělal něco špatně, a proto tyto informace potlačují.

Mimo Tel Aviv a světské Izraelce na pobřeží Středozemního moře jsou pochybnosti o spravedlnosti války minimální. Na Západním břehu, v osadě Eš Kodeš, žije Aaron Katzoff, který se přistěhoval z Los Angeles. Založil zde vinařství a bar "Settlers". Do baru chodí lidé z nábožensky založené pravice, kteří sem jezdí z celého Izraele.

Když ho navštívil novinář Jeremy Bowen, někteří zákazníci byli ozbrojeni. Voják v zaprášené uniformě jedl burger a popíjel víno se svou puškou M-16. Jiní si své zbraně nechávali za barem. Mladí muži u stolu říkali, že se zotavují z mise v Gaze.

Aaron Katzoff, který je záložním důstojníkem a bojoval v Gaze, nepochybuje o tom, že akce Izraele jsou správné. Na otázku, proč už válku neukončí, odpověděl, že „válka není snadná“ a „někdy věci trvají dlouho“.

Před 7. říjnem 2023 se v Izraeli konaly demonstrace proti změnám v soudním systému. Ty byly vnímány jako útok na demokracii. Podle Scheindlinové byla Netanjahuova vláda nepopulární již před válkou. Jakmile však válka začala, jeho podpora se úplně zhroutila.

Dnes má Netanjahuova politická základna na pravici dostatek podpory, aby trval na tom, že válka nemůže skončit, dokud Hamás nebude zcela poražen. Zastánci opozičních stran ho obviňují z prodlužování války, aby zůstal v úřadu. Kdyby totiž opustil svůj post, musel by čelit obviněním ze selhání bezpečnosti a jeho vleklý korupční proces by se urychlil.

Netanjahuovi krajně nacionalističtí koaliční partneři, ministr financí Bezalel Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir, vyhrožují, že svrhnou vládu, pokud Netanjahu uzavře dohodu s Hamásem.

Smotrich a Ben-Gvir chtějí porážku Hamásu, anexi Gazy, vystěhování Palestinců a jejich nahrazení židovskými osadníky. Rodiny rukojmích se mezitím obracejí na Netanjahua, aby uzavřel dohodu dříve, než všichni rukojmí zemřou. Premiér však trvá na tématu totálního vítězství, a to i přes odpor mnohých rodin rukojmích a kritiku ze strany Izraelských spojenců.

S tímto postojem Netanjahua nesouhlasí ani současné vedení Izraelských obranných sil. Jeho náčelník štábu, generál Eyal Zamir, dal najevo, že je proti Netanjahuovu plánu na novou ofenzívu. Podle médií Zamir kabinetu řekl, že by to ohrozilo rukojmí a zhoršilo humanitární krizi.

Generál Zamir byl jmenován v březnu po rezignaci svého předchůdce, který se s premiérem nepohodl ohledně vedení války. V současné době se v médiích spekuluje o tom, že ho Netanjahu donutí rezignovat.

Válka také rozšířila největší propast v Izraeli, a to mezi sekulární populací a náboženskou pravicí. Cestování mezi demonstracemi v Tel Avivu a v Jeruzalémě je jako cestování mezi dvěma různými státy.

Někteří izraelští náboženští nacionalisté vnímají válku jako příležitost. Někteří to dokonce považují za zázrak, který ohlašuje příchod Mesiáše. Orit Strocková, ministryně ze Smotrichovy strany, řekla, že tato válka je pro ni jako zázračné období, a vidí v ní příležitost proměnit Izrael ve stát, který se řídí Tórou.

Mnozí také věří, že jim Bůh dal veškerou půdu mezi Středozemním mořem a řekou Jordán, proto není v území místo pro Palestince, kteří chtějí nezávislý stát v Gaze a na Západním břehu. Smotrich dokonce tvrdí, že židovský stát by měl být na obou březích řeky Jordán, měl by zahrnovat Jordánsko a rozprostírat se až po Damašek.

Rozšíření náboženského práva a hranic není vládní politika, ale snaha o blokování palestinského státu je základním kamenem Netanjahuovy koalice. A ta může existovat jen tak dlouho, dokud ji Smotrich a Ben-Gvir budou podporovat. To jim dává nepřiměřený vliv na premiéra.

Smotrich 6. května představil svou vizi pro Gazu a Západní břeh. Podle něj se obyvatelé Gazy do šesti měsíců omezí na úzký pruh země. Zbytek území bude "zcela zničen" a "prázdný". Palestinci pak nebudou mít jinou možnost, než se přesunout jinam a začít nový život.

Během židovského svátku Tiš'a be-av, který je dnem smutku za zničení obou židovských chrámů, panovalo v Jeruzalémě velké napětí. Na místě, kde chrámy stávaly, se nachází mešita al-Aksá, třetí nejposvátnější místo islámu. Pro zachování míru na tomto místě se dodržuje tzv. status quo, který například zakazuje židovské modlitby v areálu mešity al-Aksá.

Ben-Gvir, který má ve zvyku tato pravidla porušovat, tam 3. srpna sám vedl modlitby. Tento čin, jenž mnozí považovali za politickou provokaci, doprovázelo jeho prohlášení, že by Izrael měl „dobýt celé pásmo Gazy, vyhlásit nad ním suverenitu, zbavit se všech mužů Hamásu a podpořit dobrovolnou emigraci. Jen tak se vrátí rukojmí a vyhraje se válka.“

Po jeho odchodu se na modlitby shromáždili jeho mladí příznivci. Dvě mladé ženy, Ateret a Tamar, vysvětlily, že se modlí za stavbu Třetího chrámu na tomto místě, protože je to jejich domov. Na otázku, co se stane s muslimskými svatými místy, nedokázaly odpovědět. Podle diplomatických zdrojů je to noční můra pro bezpečnostní složky.

Na druhém konci politického spektra se nachází Avrum Burg, bývalý předseda parlamentu a silný kritik Netanjahua. Ten říká, že Izraelci jsou „někde mezi náboženským nadšením a psychologickým zoufalstvím“.

Podle něj neexistuje žádná střední cesta. Většina vlády si myslí, že žijí v zázračné době, ale mnoho Izraelců si klade otázku „Proč? Co to znamená? Proč musím platit takovou cenu?“ Podle Burga je Izrael roztříštěná a roztrhaná společnost.

Uprostřed horké a vlhké noci v Tel Avivu mávaly davy sekulárních Izraelců vlajkami s Davidovou hvězdou, skandovaly a tloukly do bubnů. Po projevech veteránů, kteří volali po příměří, promluvila Nava Rosalio, organizátorka demonstrací proti Netanjahuovi. „Přejeme si nahradit Netanjahuovu vládu, a to zejména proto, abychom dostali zpět všechna rukojmí. Netanjahuova válka v Gaze je v tuto chvíli čistě politická a slouží jen k tomu, aby se udržel u moci.“

Rosalio odmítla nařčení, že se staví na stranu Hamásu a řekla, že je třeba, aby se lidé Izraele zotavili, protože jsou „rozervaní zevnitř“.

V posledních třech týdnech se Bowen, autor článku, pohyboval mezi oběma stranami Izraele. Od levicových demonstrantů, kteří v tichosti protestovali proti zabíjení palestinských dětí, až po izraelskou pravici na Západním břehu. Vinař Aaron Katzoff a jeho přátelé v baru Settlers věří, že naplňují proroctví z Písma. Jsou si jisti, že budoucnost Izraele je v jejich rukou a v rukou Božích, a že všechno dopadne dobře. 

Související

Benjamin Netanjahu

Jedna z nejbolestivějších kapitol tamní historie končí. Do Izraele se vrátily pozůstatky posledního rukojmího

Izraelská armáda oznámila, že se jí podařilo vyzdvihnout pozůstatky posledního rukojmího, který byl od teroristického útoku z října 2023 zadržován v Pásmu Gazy. Tímto nálezem končí jedna z nejbolestivějších kapitol izraelské historie, neboť poprvé po více než dvou letech se v enklávě nenachází žádný izraelský občan, ať už živý, či mrtvý. Návrat těla čtyřiadvacetiletého policisty Rana Gviliho byl klíčovou podmínkou pro další posun v mezinárodních mírových jednáních.
Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu Izrael

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé po delší době aktualizoval oficiální bilanci ztrát ukrajinské armády. V předtočeném rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 uvedl, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 padlo v boji 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak vojáky z povolání, tak mobilizované záložníky, přičemž prezident doplnil, že značný počet dalších osob zůstává nezvěstný.

před 1 hodinou

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců

Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.

před 1 hodinou

Jan Darmovzal přistál v Česku

Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy

Jan Darmovzal, který byl po 500 dnech strávených ve venezuelském vězení propuštěn na svobodu, popsal v otevřeném dopise drastické podmínky svého věznění. Čech byl zadržen v září 2024 tamními úřady kvůli vykonstruovanému obvinění z plánování atentátu na prezidenta Nicoláse Madura a pokusu o svržení vlády. Na svobodu se dostal až 16. ledna 2026 poté, co došlo k zásadnímu zvratu v zemi v důsledku americké vojenské intervence a zajetí samotného Madura.

před 2 hodinami

António Guterres

OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců

Generální tajemník OSN António Guterres varoval členské státy, že organizaci hrozí „bezprostřední finanční kolaps“. V dopise, který obdrželi velvyslanci koncem ledna, Guterres uvádí, že kombinace neuhrazených příspěvků a zastaralých rozpočtových pravidel ohrožuje samotnou existenci této globální instituce. Podle nejhorších scénářů by OSN mohla vyčerpat veškerou hotovost již v červenci letošního roku.

před 3 hodinami

Jaderný výbuch

Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

před 5 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí

Rozhodně je to nevídaný úspěch, který se málokdy českému fotbalovému klubu na evropské scéně stane. Takoví slávisté v Lize mistrů by mohli Západočechům jejich bilanci závidět. Viktoria Plzeň totiž prošla ligovou fází Evropské ligy s nabitými soupeři bez jediné prohry s tím, že se jí to podařilo jako jedinému účastníkovi v této soutěži. Nic na tom nezměnily ani její poslední dva zápasy, v rámci nichž nejprve doma s Portem remizovala 1:1, i když sahala po senzační výhře. Basilej pak venku porazila 1:0.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba

Ministr zahraničí Petr Macinka se nadále nedokáže smířit s tím, že se jeho stranický kolega z hnutí Motoristé Filip Turek nestane ministrem, jak se na tom dnes shodl prezident Petr Pavel a předseda vlády Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně během jednání o vyslovení nedůvěře vládě opět útočil na prezidenta, zástupci opozice ale následně s ledovým klidem upozornili, že Turek dostal méně preferenčních hlasů než oni a celá věc je uzavřena.

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se během společného jednání shodli na nutnosti hledat u klíčových politických témat kompromisní řešení. Hlava státu v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že předseda vlády bude aktivně tlumit případné neshody se svými koaličními partnery a ministry. Cílem je zamezit situacím, které by mohly ohrozit české národní zájmy nebo oslabit postavení České republiky na mezinárodní scéně.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět

Německé úřady minulý týden zamítly žádost o azyl Georgije Avalianiho, ruského pacifisty, který uprchl z fronty na Ukrajině. Rozhodnutí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) vyvolalo vlnu znepokojení mezi organizacemi pomáhajícími ruským dezertérům, neboť úřad dospěl k závěru, že Avalianimu v Rusku nehrozí žádné vážné nebezpečí a jeho návrat je bezpečný.

včera

Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu

Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy