Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

V roce 2016 Asadovi vojáci, podporovaní šíitskými milicemi pod velením Íránu a ruským leteckým bombardováním, znovu dobyli Aleppo. Město mělo zůstat pevně v rukou syrského režimu, ale minulý týden padlo během pouhých 72 hodin pod tlakem ofenzivy HTS a dalších milic podporovaných Tureckem.

To je podle serveru Politico nejen vojenský debakl pro Asada, ale také politický neúspěch pro jeho spojence. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí sice obvinil z tohoto vývoje Izrael, ale skutečné příčiny leží jinde.

Syrská armáda se ukázala jako slabá a demoralizovaná. Korupce, nízké platy a nedostatečná motivace vojáků způsobily, že mnohé jednotky ustoupily nebo se rozpadly, když přišly o své důstojníky. Tento stav neumožnil efektivní obranu města, přestože Asad nadále ovládá většinu země.

Turecko v této situaci hraje klíčovou roli. Erdoğan dlouhodobě tlačí na Asada, aby souhlasil se smířením a politickým řešením konfliktu. Asad ale tento tlak odmítá a požaduje stažení tureckých vojáků a milic z okupovaných částí Sýrie. Pád Aleppa může být Erdoğanovou strategií, jak zvýšit tlak na syrského prezidenta.

Tureckem podporovaná ofenziva měla zjevně zelenou z Ankary. Turecké zájmy v Sýrii jsou ale širší. Erdoğan se snaží oslabit kurdské síly v severní Sýrii, které vnímá jako hrozbu pro tureckou bezpečnost. Tureckem podporované milice už dobyly některé klíčové kurdské oblasti, včetně strategického města Tal Rifaat. Tento postup ukazuje, že Erdoğan usiluje nejen o oslabení Asada, ale i o rozšíření tureckého vlivu v regionu.

Rusko i Írán, hlavní Asadovi spojenci, se zatím omezují na diplomatické kroky. Moskva, zaneprázdněná válkou na Ukrajině, se zdá být ochotná umožnit tlak na Asada s nadějí, že se otevře prostor pro politická jednání.

Podobně Írán naznačuje, že je připraven spolupracovat s Tureckem a Ruskem na řešení syrského konfliktu. To potvrzuje nedávné setkání íránského ministra zahraničí Aragčího s jeho tureckým protějškem Hakanem Fidanem, kde se shodli na svolání třístranných rozhovorů.

Pád Aleppa a pokračující ofenziva dramaticky změnily dynamiku syrské občanské války. Erdoğan nyní drží mnoho klíčových karet, ale není jisté, zda se mu podaří situaci udržet pod kontrolou. Jeho cílem zřejmě není Asadův pád, ale spíše dosažení politického řešení, které by umožnilo návrat téměř 5 milionů syrských uprchlíků z Turecka a zajistilo turecký vliv v regionu.

Budoucnost závisí také na tom, zda HTS udrží kontrolu nad Aleppem a zaměří se na konsolidaci moci, nebo zda bude pokračovat v postupu na jih. Pokud Asadovy síly nadále selhávají, konflikt by mohl nabrat nový směr, který nikdo z klíčových hráčů – včetně Erdoğana – neplánoval.