Turci chtěli být mírotvůrci. Jenže proti sobě obrátili Putina i spojence z NATO

Turecko je členem Severoatlantické aliance od roku 1952, nikdy ale nehrálo tak důležitou roli jako dnes. „Flexibilní“ přístup Ankary se stal terčem kritiky nejen ze strany jejích spojenců z NATO, nyní hrozí závažný rozkol i v turecko-ruských vztazích. 

Turecko hraje ve vztazích mezi NATO a Ruskem velice důležitou roli. Coby člen aliance udržuje aktivní kontakt s Moskvou, což se na summitu ve Washingtonu setkalo s kritikou, že Turecko „vybočuje z řady“. „Naprosto odmítáme tvrzení, že je Turecko nespolehlivé; nic takového neexistuje,“ řekl turecký ministr obrany Yaşar Güler. Politico k jeho slovům následně poznamenalo, že je Ankara stabilním členem aliance už od roku 1952. 

Podle Gülera je „v prostředí, kde je 32 spojenců pohromadě, nemyslitelné mít na každou otázku stejný názor“. Poukázal například na německé omezení vývozu stíhaček Eurofighter, které se Turecko snaží získat. „Některé země se snaží takové vnímání vytvořit,“ míní turecký politik. 

Server Politico jmenuje, že kromě Maďarska má Turecko v rámci NATO nejbližší vztahy s Moskvou. Podniká také výpady v Sýrii a Iráku, aby bojovalo proti kurdským milicím. Postoj Ankary vůči válce na Ukrajině ale Güler označil za „vyvážený a aktivní“. „Do dnešního dne bylo Turecko jedinou zemí, která dokázala spojit obě strany války v rozhovorech na vysoké úrovni,“ dodal. 

Jestli se ale o Turecku dá něco říct, tak to, že v konfliktu na Ukrajině rozhodně nepodporuje ruského agresora. Ankara Kyjevu totiž dodala známé drony Bayraktar a válečné lodě. Hrálo aktivní diplomatickou roli při řešení černomořské obilné dohody, která už dnes neplatí. „Nedovolíme, aby se Černé moře změnilo v bojiště,“ zdůraznil Güller. Turecké pobřeží u Černého moře je dlouhé přes tisíc kilometrů a pro zemi je klíčovým bodem bezpečnosti. 

Turecko se naposledy snažilo pasovat do role mírotvůrce minulý týden. „Ankara by mohla pomoci válku ukončit,“ sdělil turecký prezident Recep Tayip Erdogan svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, když spolu hovořili na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Kazachstánu. 

Naděje na tuto roli ale brzy vyhasly. „Je nemožné, aby si turecký vůdce hrál na mírotvůrce,“ zdůraznil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle serveru Insider. „Chtěl bych poznamenat, že Rusko v některých sférách spolupracuje s Ankarou. Ukrajinské bezpilotní letouny útočí na plynovody zásobující Turecko,“ poznamenal Putin s odkazem na to, že Turecko od Moskvy stále odebírá velké množství plynu.

Putin Erdogana také varoval před hlubší spoluprací se Západem. „Zdá se mi, že ekonomický blok turecké vlády se zaměřil na poskytování úvěrů, získávání investic a přijímání grantů od západních finančních institucí. To bude spojeno s omezením obchodních a ekonomických vazeb Turecka s Ruskem, turecká ekonomika více ztratí, než může získat,“ shrnul ruský prezident. 

Moskva tedy je s tureckým přístupem nespokojená. „Jedním z hlavních dráždidel pro Kreml je postoj Ankary k válce na Ukrajině. Turecká prohlášení na podporu územní celistvosti Ukrajiny se sice Moskvě nikdy nelíbila, ale nevyvolala protireakci,“ vysvětlil výzkumný pracovník Ruslan Sulejmanov z univerzity ADA v Ázerbájdžánu. 

Ten také očekává, že rozkol mezi Ankarou a Moskvou bude vážný a dlouhodobý, nehledě na ekonomickou spolupráci a ruské investice. „Vztahy obou zemí se dramaticky zhoršují,“ uzavřel Sulejmanov. 

Související

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan: Izraelské útoky na Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek prohlásil, že izraelské útoky na libanonské hnutí Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet. V rozhovoru pro média v New Yorku vyjádřil naději, že nový americký prezident přispěje ke zlepšení vztahů mezi Ankarou a Washingtonem. Zdůraznil také, že případné zapojení Turecka do organizací BRICS a ASEAN není náhradou za jeho členství v NATO. 

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Turecko NATO Rusko Vladimír Putin Dmitrij Peskov

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 37 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy