Turci chtěli být mírotvůrci. Jenže proti sobě obrátili Putina i spojence z NATO

Turecko je členem Severoatlantické aliance od roku 1952, nikdy ale nehrálo tak důležitou roli jako dnes. „Flexibilní“ přístup Ankary se stal terčem kritiky nejen ze strany jejích spojenců z NATO, nyní hrozí závažný rozkol i v turecko-ruských vztazích. 

Turecko hraje ve vztazích mezi NATO a Ruskem velice důležitou roli. Coby člen aliance udržuje aktivní kontakt s Moskvou, což se na summitu ve Washingtonu setkalo s kritikou, že Turecko „vybočuje z řady“. „Naprosto odmítáme tvrzení, že je Turecko nespolehlivé; nic takového neexistuje,“ řekl turecký ministr obrany Yaşar Güler. Politico k jeho slovům následně poznamenalo, že je Ankara stabilním členem aliance už od roku 1952. 

Podle Gülera je „v prostředí, kde je 32 spojenců pohromadě, nemyslitelné mít na každou otázku stejný názor“. Poukázal například na německé omezení vývozu stíhaček Eurofighter, které se Turecko snaží získat. „Některé země se snaží takové vnímání vytvořit,“ míní turecký politik. 

Server Politico jmenuje, že kromě Maďarska má Turecko v rámci NATO nejbližší vztahy s Moskvou. Podniká také výpady v Sýrii a Iráku, aby bojovalo proti kurdským milicím. Postoj Ankary vůči válce na Ukrajině ale Güler označil za „vyvážený a aktivní“. „Do dnešního dne bylo Turecko jedinou zemí, která dokázala spojit obě strany války v rozhovorech na vysoké úrovni,“ dodal. 

Jestli se ale o Turecku dá něco říct, tak to, že v konfliktu na Ukrajině rozhodně nepodporuje ruského agresora. Ankara Kyjevu totiž dodala známé drony Bayraktar a válečné lodě. Hrálo aktivní diplomatickou roli při řešení černomořské obilné dohody, která už dnes neplatí. „Nedovolíme, aby se Černé moře změnilo v bojiště,“ zdůraznil Güller. Turecké pobřeží u Černého moře je dlouhé přes tisíc kilometrů a pro zemi je klíčovým bodem bezpečnosti. 

Turecko se naposledy snažilo pasovat do role mírotvůrce minulý týden. „Ankara by mohla pomoci válku ukončit,“ sdělil turecký prezident Recep Tayip Erdogan svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, když spolu hovořili na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Kazachstánu. 

Naděje na tuto roli ale brzy vyhasly. „Je nemožné, aby si turecký vůdce hrál na mírotvůrce,“ zdůraznil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle serveru Insider. „Chtěl bych poznamenat, že Rusko v některých sférách spolupracuje s Ankarou. Ukrajinské bezpilotní letouny útočí na plynovody zásobující Turecko,“ poznamenal Putin s odkazem na to, že Turecko od Moskvy stále odebírá velké množství plynu.

Putin Erdogana také varoval před hlubší spoluprací se Západem. „Zdá se mi, že ekonomický blok turecké vlády se zaměřil na poskytování úvěrů, získávání investic a přijímání grantů od západních finančních institucí. To bude spojeno s omezením obchodních a ekonomických vazeb Turecka s Ruskem, turecká ekonomika více ztratí, než může získat,“ shrnul ruský prezident. 

Moskva tedy je s tureckým přístupem nespokojená. „Jedním z hlavních dráždidel pro Kreml je postoj Ankary k válce na Ukrajině. Turecká prohlášení na podporu územní celistvosti Ukrajiny se sice Moskvě nikdy nelíbila, ale nevyvolala protireakci,“ vysvětlil výzkumný pracovník Ruslan Sulejmanov z univerzity ADA v Ázerbájdžánu. 

Ten také očekává, že rozkol mezi Ankarou a Moskvou bude vážný a dlouhodobý, nehledě na ekonomickou spolupráci a ruské investice. „Vztahy obou zemí se dramaticky zhoršují,“ uzavřel Sulejmanov. 

Související

Recep Tayyip Erdogan Komentář

Rusku uštědřil porážku v Sýrii „nečekaný“ soupeř. Na úkor Moskvy sílí vliv jiné země

Pád režimu Bašára Asada přišel zdánlivě nečekaně a přináší s sebou zásadní geopolitické důsledky. Turecko, které dlouho čekalo na tento okamžik, nyní převzalo otěže v regionu, zatímco ruský vliv dramaticky slábne. Ankara upevňuje svou pozici prostřednictvím tvrdé moci, zatímco Moskva čelí problémům na Ukrajině a v Sýrii. Tento vývoj může přetvořit globální mocenskou rovnováhu.
Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Turecko NATO Rusko Vladimír Putin Dmitrij Peskov

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 2 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 10 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy