Turci chtěli být mírotvůrci. Jenže proti sobě obrátili Putina i spojence z NATO

Turecko je členem Severoatlantické aliance od roku 1952, nikdy ale nehrálo tak důležitou roli jako dnes. „Flexibilní“ přístup Ankary se stal terčem kritiky nejen ze strany jejích spojenců z NATO, nyní hrozí závažný rozkol i v turecko-ruských vztazích. 

Turecko hraje ve vztazích mezi NATO a Ruskem velice důležitou roli. Coby člen aliance udržuje aktivní kontakt s Moskvou, což se na summitu ve Washingtonu setkalo s kritikou, že Turecko „vybočuje z řady“. „Naprosto odmítáme tvrzení, že je Turecko nespolehlivé; nic takového neexistuje,“ řekl turecký ministr obrany Yaşar Güler. Politico k jeho slovům následně poznamenalo, že je Ankara stabilním členem aliance už od roku 1952. 

Podle Gülera je „v prostředí, kde je 32 spojenců pohromadě, nemyslitelné mít na každou otázku stejný názor“. Poukázal například na německé omezení vývozu stíhaček Eurofighter, které se Turecko snaží získat. „Některé země se snaží takové vnímání vytvořit,“ míní turecký politik. 

Server Politico jmenuje, že kromě Maďarska má Turecko v rámci NATO nejbližší vztahy s Moskvou. Podniká také výpady v Sýrii a Iráku, aby bojovalo proti kurdským milicím. Postoj Ankary vůči válce na Ukrajině ale Güler označil za „vyvážený a aktivní“. „Do dnešního dne bylo Turecko jedinou zemí, která dokázala spojit obě strany války v rozhovorech na vysoké úrovni,“ dodal. 

Jestli se ale o Turecku dá něco říct, tak to, že v konfliktu na Ukrajině rozhodně nepodporuje ruského agresora. Ankara Kyjevu totiž dodala známé drony Bayraktar a válečné lodě. Hrálo aktivní diplomatickou roli při řešení černomořské obilné dohody, která už dnes neplatí. „Nedovolíme, aby se Černé moře změnilo v bojiště,“ zdůraznil Güller. Turecké pobřeží u Černého moře je dlouhé přes tisíc kilometrů a pro zemi je klíčovým bodem bezpečnosti. 

Turecko se naposledy snažilo pasovat do role mírotvůrce minulý týden. „Ankara by mohla pomoci válku ukončit,“ sdělil turecký prezident Recep Tayip Erdogan svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, když spolu hovořili na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Kazachstánu. 

Naděje na tuto roli ale brzy vyhasly. „Je nemožné, aby si turecký vůdce hrál na mírotvůrce,“ zdůraznil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle serveru Insider. „Chtěl bych poznamenat, že Rusko v některých sférách spolupracuje s Ankarou. Ukrajinské bezpilotní letouny útočí na plynovody zásobující Turecko,“ poznamenal Putin s odkazem na to, že Turecko od Moskvy stále odebírá velké množství plynu.

Putin Erdogana také varoval před hlubší spoluprací se Západem. „Zdá se mi, že ekonomický blok turecké vlády se zaměřil na poskytování úvěrů, získávání investic a přijímání grantů od západních finančních institucí. To bude spojeno s omezením obchodních a ekonomických vazeb Turecka s Ruskem, turecká ekonomika více ztratí, než může získat,“ shrnul ruský prezident. 

Moskva tedy je s tureckým přístupem nespokojená. „Jedním z hlavních dráždidel pro Kreml je postoj Ankary k válce na Ukrajině. Turecká prohlášení na podporu územní celistvosti Ukrajiny se sice Moskvě nikdy nelíbila, ale nevyvolala protireakci,“ vysvětlil výzkumný pracovník Ruslan Sulejmanov z univerzity ADA v Ázerbájdžánu. 

Ten také očekává, že rozkol mezi Ankarou a Moskvou bude vážný a dlouhodobý, nehledě na ekonomickou spolupráci a ruské investice. „Vztahy obou zemí se dramaticky zhoršují,“ uzavřel Sulejmanov. 

Související

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Turecko NATO Rusko Vladimír Putin Dmitrij Peskov

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy