Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Bílý dům zatím žádný z těchto plánů oficiálně neschválil. Mluvčí Karoline Leavitt zdůraznila, že úkolem Pentagonu je poskytnout vrchnímu veliteli co nejširší paletu možností, což však neznamená, že už padlo konečné rozhodnutí. Trump je v tomto ohledu opatrný, především kvůli vysokému riziku, kterému by byli američtí vojáci na íránské půdě vystaveni.

Zvažované operace by se mohly zaměřit na pobřežní oblasti v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Ve hře je ovládnutí klíčových ostrovů, které v současnosti kontroluje Írán, a jejich následné držení po delší dobu. Jedním z možných cílů je ostrov Charg, kudy prochází 90 % íránského exportu ropy.

Odborníci však varují, že držení íránského území by pro Američany představovalo obrovské nebezpečí. Írán je schopen na takto malé cíle zaměřit masivní útoky drony a dělostřelectvem. Od začátku konfliktu, který vypukl koncem února, už v akci zahynulo 13 amerických vojáků a více než 300 jich bylo zraněno.

Reakce Teheránu na sebe nenechala dlouho čekat. Íránské revoluční gardy pohrozily útoky na americké univerzity v regionu Perského zálivu. Reagují tak na předchozí americko-izraelské údery, které podle nich zničily dvě íránské vysoké školy. Gardy vyzvaly studenty a profesory, aby se od kampusů drželi v bezpečné vzdálenosti.

Pod hrozbou se ocitla například Texas A&M University v Kataru nebo New York University ve Spojených arabských emirátech. Teherán požaduje, aby Washington oficiálně odsoudil bombardování íránských univerzit, jinak přejde k odvetným akcím. Napětí v regionu tak dosahuje kritické úrovně.

Situace se vyostřila i přímo v Perském zálivu, kde Írán o víkendu zaútočil na hliníkárny v Bahrajnu a SAE. Podle revolučních gard šlo o odvetu za to, že útoky na íránský průmysl byly vedeny právě ze základen v těchto arabských státech. V bahrajnské firmě Alba byli zraněni dva zaměstnanci, v Abu Dhabi pak utrpělo zranění šest lidí.

Emirátská protivzdušná obrana sice část útoků zachytila, ale padající trosky způsobily požáry v průmyslové zóně Khalifa. Mezi zraněnými jsou i cizinci, konkrétně pět občanů Indie a jeden Pákistánec. Útoky íránských spojenců se nevyhnuly ani Iráku, kde drony cílily na americký konzulát v Erbílu i na rezidenci tamního prezidenta.

Do války se aktivně zapojili také jemenští Hútíové, kteří poprvé od loňského podzimu odpálili rakety a drony přímo na Izrael. Ten v noci čelil dvěma vlnám balistických raket směřujících na jih země. Přestože sirény vyhnaly lidi do krytů, žádná přímá zranění nebyla hlášena.

Hlavním cílem izraelské a americké kampaně, která trvá od 28. února, zůstává likvidace íránských vojenských kapacit a jaderného programu. Izraelští představitelé rovněž doufají, že vojenský tlak vytvoří podmínky pro to, aby se sami Íránci pokusili svrhnout stávající režim. Od začátku bojů v Izraeli zahynulo 16 civilistů.

USA v reakci na eskalaci urychlují přesuny svých sil. Do oblasti Perského zálivu v neděli dorazila výsadková skupina s 2 500 mariňáky na palubě lodi USS Tripoli. Tato síla má posílit americkou přítomnost a být připravena na případné rozkazy k pozemnímu nasazení, pokud prezident Trump ztratí trpělivost.

Stratégové se shodují, že pokud by k operaci došlo, bylo by rozumnější cílit na íránská raketová stanoviště podél pobřeží než se snažit o trvalou okupaci ostrovů. Americké velení CENTCOM už ostatně v minulých dnech použilo těžké „bunkr-buster“ bomby k ničení opevněných íránských raketových pozic v blízkosti Hormuzského průlivu.