Virus, který zabije až 75 procent nakažených, se opět šíří. Letiště zavádějí opatření z doby pandemie covidu.

Virus nipah je zoonotické onemocnění, které se na člověka přenáší především z infikovaných prasat a netopýrů, ale je možný i přenos z člověka na člověka. V Západním Bengálsku je v současné době v karanténě přibližně sto lidí poté, co byla nákaza potvrzena u pěti osob, včetně lékaře a zdravotní sestry. Prvními případy byli ošetřovatelé ze stejného okresu, což vyvolalo obavy z dalšího šíření v nemocničním prostředí.

V Thajsku ministerstvo zdravotnictví posílilo kontroly na hlavních mezinárodních letištích, jako jsou Suvarnabhumi, Don Mueang a Phuket. Cestující ze Západního Bengálska jsou monitorováni kvůli horečce a dalším příznakům spojeným s virem. Úřady rovněž vydávají speciální informační karty, které mají cestující instruovat, jak postupovat v případě, že u nich po příletu propukne onemocnění.

Thajský premiér Anutin Charnvirakul uvedl, že v zemi zatím nebyl zaznamenán žádný případ nákazy, ale dohled zůstane na vysoké úrovni. Zvláštní pozornost je věnována letišti na Phuketu, kam směřují přímé lety z Kalkaty. Cestující, u nichž bude zjištěna vysoká horečka nebo podezřelé symptomy, budou podle místních médií okamžitě převezeni do karanténních zařízení.

Kromě letišť Thajsko zpřísňuje dohled i v přírodních turistických oblastech a jeskyních, kde se vyskytují netopýři. Správa národních parků a divoké zvěře vydala pro turisty jasné doporučení, aby nic nelovili a nejedli plody nalezené v přírodě. Snahou je minimalizovat riziko přenosu viru z volně žijících zvířat na člověka přímo na thajském území.

Nepálská vláda zvýšila stupeň pohotovosti a zintenzivnila kontroly na mezinárodním letišti v Káthmándú i na klíčových pozemních hranicích s Indií. Na těchto místech byly zřízeny zdravotní koutky pro screening cestujících. Ministerstvo zdravotnictví zdůraznilo, že velkou výzvou je otevřená hranice a každodenní pohyb lidí mezi Nepálem a indickým Západním Bengálskem.

Tchaj-wan plánuje zařadit nákazu virem nipah na seznam nejsledovanějších infekčních onemocnění, což by vyžadovalo okamžité hlášení případů a speciální kontrolní mechanismy. Tato klasifikace odráží obavy z vysoké úmrtnosti a epidemického potenciálu viru. Tchajwanské úřady také udržují varování pro cestovatele mířící do indického státu Kérala a situaci průběžně vyhodnocují.

Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje virus nipah za prioritní patogen kvůli jeho schopnosti vyvolat epidemii. Mezi počáteční příznaky patří horečka, bolesti hlavy, svalů a zvracení, které mohou přejít v závažné dýchací potíže nebo smrtelný zánět mozku. Úmrtnost se při minulých epidemiích pohybovala mezi 40 a 75 procenty v závislosti na konkrétním kmeni a dostupnosti lékařské péče.

Virus nipah představuje podle WHO jednu z nejvážnějších infekčních hrozeb současnosti s vysokým epidemickým potenciálem. K přenosu dochází nejčastěji konzumací ovoce nebo šťávy z palem, které byly kontaminovány slinami či močí infikovaných zvířat.

Kromě přímého kontaktu se zvířaty se virus nipah může šířit také z člověka na člověka, což bývá časté zejména v nemocničním prostředí nebo v rámci rodin pečujících o nemocné. Virus byl poprvé identifikován v roce 1999 v Malajsii a Singapuru, kde tehdy způsobil rozsáhlou epidemii mezi chovateli prasat. Právě domácí prasata mohou sloužit jako mezihostitel, který virus dále šíří do lidské populace.

Klinický obraz onemocnění je velmi variabilní a začíná obvykle nespecifickými příznaky, jako je vysoká horečka, bolesti hlavy, svalů, zvracení a bolest v krku. U mnoha pacientů se následně rozvíjí atypický zápal plic spojený s vážnými dýchacími obtížemi. V nejzávažnějších případech virus napadá centrální nervovou soustavu a vyvolává encefalitidu, tedy akutní zánět mozku.

Zánět mozku se projevuje závratěmi, ospalostí a zmateností, které mohou během několika desítek hodin přejít do kómatu. Úmrtnost viru nipah je extrémně vysoká a v závislosti na konkrétním ohnisku nákazy a kvalitě dostupné péče se pohybuje mezi 40 a 75 procenty. U pacientů, kteří infekci přežijí, mohou přetrvávat dlouhodobé neurologické následky, jako jsou poruchy osobnosti nebo křečové stavy.

V současné době neexistuje žádná specifická léčba ani vakcína schválená pro lidi, ačkoliv probíhá výzkum několika nadějných látek. Lékařská péče se tak soustředí především na mírnění příznaků a podporu životních funkcí pacientů v kritickém stavu. Jedinou účinnou obranou zůstává prevence, která spočívá v důkladném mytí ovoce, vyhýbání se kontaktu s nemocnými zvířaty a dodržování přísných hygienických pravidel.

Nejčastější výskyty nákazy jsou hlášeny z oblasti jihovýchodní Asie, konkrétně z Bangladéše a Indie, kde se ohniska objevují téměř každoročně. V těchto regionech je virus spojován s pitím čerstvé šťávy z datlových palem, do které mohou kaloni během noci zanechat své výměšky. Kvůli snadnému cestování a vysoké smrtnosti monitorují výskyt viru zdravotnické úřady po celém světě.