Věda

Související články:

Zemi zasáhla nejsilnější sluneční erupce za poslední roky

Chřipka nebo covid? Vědci vyvrací mylnou představu, obě akutní nemoci mají i dlouhou a vážnou variantu

Ačkoliv chřipku, podobně jako covid, většinou považujeme za akutní nemoc, vědci zjistili, že obě nemoci mají i svou dlouhou variantu. Lidé, kteří jsou hospitalizováni kvůli chřipce, tak mohou čelit dlouhodobým zdravotním obtížím, zejména postihujícím plíce a dýchací cesty. Podle nové studie zveřejněné v časopisu The Lancet Infectious Diseases se následky takové nemoci podobají následkům dlouhého covidu.

Zemi zasáhne několik slunečních bouří. První dorazí už ve čtvrtek

Už ve čtvrtek 30. listopadu může Zemi zasáhnout sluneční bouře, která může narušit rádiové a GPS signály. Podle zahraničních médií to dnes uvedl Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Další bouře pak Zemi zřejmě zasáhne v pátek.

Vědci poprvé zachytili polární záři na Slunci. Trvala týden

Poprvé v historii astronomové zaznamenali na Slunci jev lidově nazývaný polární záře. Tento světelný jev byl způsoben elektrony, které procházely silným magnetickým polem nad sluneční skvrnou. Upozornil na to server Live Science.

Lékaři hlásí "průlom v medicíně". Poprvé transplantovali oko, výsledek neznají

Tým chirurgů v New Yorku provedl první transplantaci celého oka. Zákrok byl sice označen za průlom v medicíně, stále ale není jasné, zda se pacientovi opět vrátí zrak. 

Úspěch českých vědců: Objevili mutace, které se podílejí na vzniku leukémie

Čeští výzkumníci objevili nové genové mutace, které narušují schopnost organismu eliminovat buňky s poškozenou DNA. Tato zjištění mají potenciál vytvořit nový způsob léčby leukémie. Objevená studie byla provedena Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR (ÚMG) a její výsledky byly zveřejněny v časopise Leukaemia. Informuje agentura TASR.

Změny počasí mají na přírodu výrazný dopad. Zanedlouho s námi může být hmyz celoročně

Ačkoliv podzim většinou znamená čas, kdy se hmyz pomalu vytrácí a začíná zimovat, stále častěji se ukazuje, že doba, po kterou zůstává aktivní, se prodlužuje. Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu řízen přírodními podmínkami, ty se ale vlivem oteplování mění. A jednou bychom se mohli dočkat nelichotivé budoucnosti, ve které hmyz budeme vídat celoročně.

NASA chce prozkoumat "zlatou" planetku v hodnotě 10 trilionů dolarů. Sonda Psyche odstartovala misi

Americká kosmická agentura (NASA) úspěšně odstartovala svou novou misi, sondou jménem Psyche. Tato sonda je určena k průzkumu stejnojmenného tělesa v kosmu, a to po dobu dvou let. Informuje web Space.com.

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci za výzkum elektronů

Nobelova cena za fyziku pro rok 2023 byla udělena třem vědcům za jejich práci v oblasti využití extrémně krátkých světelných pulzů k studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Laureáty jsou francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová.

Nobelovu cenu za lékařství získali autoři mRNA vakcíny, byla využita i proti covidu

Letos byla Nobelova cena za fyziologii a lékařství udělena Maďarce Katalin Karikóové a Američanovi Drewu Weissmanovi, kteří stáli u zrodu vakcín mRNA proti covidu-19. Oznámil to švédský Karolínský institut ve Stockholmu.

Počasí učiní v budoucnu nový superkontinent neobyvatelný, zjistili vědci

Nový superkontinent, který má na Zemi vzniknout za přibližně 250 milionů let, bude pro lidstvo i ostatní savce pravděpodobně neobyvatelný. Uvedli to výzkumníci na základě nové studie publikované v časopise Nature Geoscience. 

Den, kterého se vědci obávali, nastal. Jeden z nejinvazivnějších druhů světa dorazil do Evropy

Klimatické změny způsobují nejen extrémní vedra a lesní požáry, ale i migraci řady rostlinných a zvířecích druhů. Na severní polokouli se tak dostávají nejen komáři přenášející tropické nemoci typu horečka dengue, ale i invazivní druhy, kterých se vědci obávají. Jedním z nich je i ohnivý mravenec. A je nebezpečnější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Komáři, králíci i hyacint. Na šíření invazních druhů má vliv počasí i člověk, lidstvo stojí stamiliardy ročně

Tisíce invazních druhů zavlečených do nových ekosystémů způsobují globální ekonomice každoročně ztráty odhadované na více než 423 miliard dolarů. Poškozují totiž přírodu, potravinové systémy a lidské zdraví, uvedl server CNN.

Vědci na dně oceánu objevili záhadnou zlatou kouli připomínající neznámé vejce. Neví, co to je

Vědci na dně Tichého oceánu u pobřeží Aljašky objevili záhadný zlatý objekt, který by mohl být buď vejcem položeným neidentifikovatelným mořským tvorem, nebo mořskou houbou. Aktuálně se tímto objektem zabývá americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), informoval list The Guardian.

Vědci potvrdili, že rakovina dopadá na stále mladší populaci. Vědí proč

Faktory jako obezita a konzumace alkoholu přispívají k alarmujícímu celosvětovému nárůstu výskytu rakoviny u mladší populace. Vyplývá ze studie, na kterou upozornil server CNN.

Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci

Život na jiných planetách, zejména na Marsu, lidstvo fascinuje odnepaměti. Nenajde se snad nikdo, kdo nepřemýšlel o zelených mužíčcích nebo jen primitivním životě podobném bakteriím či prvokům. Vědci nyní přišli s teorií, že jsme možná už na jeden takový život narazili. A zabili jej.

Vědci poskytli důkazy o existenci supermasivních černých dvojděr. Projekt má i českou stopu

Masarykova univerzita v Brně zveřejnila důkazy o existenci supermasivních černých dvojděr. Poskytl je tým z německého Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii. Jejich práce se účastnil i Čech. 

Život v postantibiotické éře: Na rezistenci už nyní umírají miliony lidí ročně, souboj s AMR zatím prohráváme

Válka či pandemie koronaviru nejsou to jediné, co v posledních letech ohrožuje svět. Vědci už dlouhou dobu varují před rezistencí bakterií vůči antibiotikům (tzv. antimikrobiální rezistence, AMR, pozn. red.) a považují ji za jeden z největších lékařských strašáků moderní doby. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) svět vstoupil do postantibiotické éry - nových antibiotik se vyrábí stále méně, a taková, která by neprohlubovala rezistenci, se neprodukují téměř vůbec. A ročně mezitím umírají miliony lidí.

Kontrolovat jídlo čichem není dobrý nápad. Salmonelu nosem nezachytíme

Proč bychom si neměli čichat k jídlu ve chvíli, kdy máme podezření, že by mohlo být zkažené? Zatímco některé mikroby při množení vypouštějí svůj charakteristický zápach – například kvasinky, jiné nejsou cítit vůbec. A právě ty bývají nejnebezpečnější.