Příkaz k omezení vojenského satelitního systému Starshield přišel přímo z Bílého domu

Omezení rychlosti a funkčnosti systému postihlo rychlé ukrajinské bezpilotní prostředky a stíhací drony určené k ochraně civilních cílů před nepřátelskými nálety. Ukrajinské jednotky hlásily výpadky spojení při rychlostech pohybujících se mezi 72 a 161 kilometry za hodinu. Zdroje z ukrajinského ministerstva obrany později potvrdily, že připojení pro pohybující se platformy bylo částečně obnoveno.

Vojenští odborníci varovali, že technické zásahy do systémů mohou mít fatální následky pro civilní obyvatelstvo a umožnit ruským dronům proniknout k obytným oblastem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s novináři uvedl, že kvůli tomuto rozhodnutí umírají lidé. Zdůraznil přitom, že ukrajinská strana přesně rozumí technickým důsledkům náhlého vypnutí služeb.

Generální ředitel společnosti SpaceX Elon Musk potvrdil, že vojenská verze satelitní sítě Starshield podléhá přímé kontrole americké vlády. Jakékoli rychlostní či uživatelské limity podle jeho slov určuje americká armáda a Bílý dům. Vysoký představitel americké administrativy sice popřel, že by restrikce osobně nařídil prezident Donald Trump, avšak úředníci zapojení do případu potvrdili původ příkazu uvnitř prezidentské kanceláře.

Tento krok navázal na napjatá jednání v Miami, kde američtí vyslanci vyjadřovali nespokojenost s pokračujícími ukrajinskými útoky na ruskou energetickou infrastrukturu. Washington podle dostupných informací hrozil zastavením sdílení zpravodajských informací, pokud Kyjev své operace nezastaví. Spojené státy obhajovaly svou dohodu umožňující nákup ruské nafty s argumentem, že by mohla Kreml přimět k ústupkům v mírových rozhovorech.

Dohoda o nákupu ruské nafty čelí ostré kritice v americkém Kongresu, kde skupina zákonodárců vyzvala k jejímu zrušení. Kritici upozorňují, že transakce přinese Moskvě miliardové příjmy na financování válečného úsilí a nijak výrazně nesníží ceny pohonných hmot. Energetičtí analytici podle Reuters navíc připomínají, že vysoké ceny nafty souvisejí spíše s konfliktem v Íránu a narušením dopravy v Hormuzském průlivu než s ukrajinskými útoky na rafinérie.