Atlantic: Ukrajina spustí novou operaci, proti ruským letištím pošle drony naváděné AI

Nová operace nese krycí název M&Ms a její vývoj probíhal pod vedením bývalého ministra digitální transformace Mychaila Fedorova. Plán počítá s využitím malých a levných bezpilotních prostředků, které dokážou navigovat a identifikovat cíle zcela bez lidské obsluhy. Na palubě nesou detailní mapy a snímky, s nimiž palubní počítače porovnávají živý obraz z kamer.

Jakmile počítač cíl rozpozná, dron do něj narazí a detonuje bez nutnosti dodatečného potvrzení od operátora. Tyto připravované stroje navíc nebudou závislé na amerických zpravodajských službách a podle ukrajinských představitelů by brzy mohly vstoupit do sériové výroby. Jeden z prototypů již byl bojově otestován na Donbasu, ačkoliv na samotná letiště dosud nasazeny nebyly.

Dosavadní útoky přitom v posledních týdnech výrazně ochromily leteckou dopravu v ruském hlavním městě. Mezi 3. a 9. říjnem musela ruská letiště zrušit 345 letů a téměř 4 000 jich zpozdit, přičemž někteří cestující čekali i déle než deset hodin. Další stovky letů byly zrušeny nebo zpožděny během následujících dnů a letištní síť v Moskvě se denně uzavírala průměrně na tři hodiny.

Kvůli těmto bezpilotním útokům nemohlo 9. října přistát v Moskvě dokonce ani letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina, které se vracelo z Turkmenistánu. Dvě ze čtyř moskevských letišť byla tehdy kvůli hrozbě uzavřena na celých sedm hodin. Odborníci varují, že dlouhodobé uzavírání vzdušného prostoru by mohlo přimět mezinárodní dopravce jako Turkish Airlines nebo Emirates k přehodnocení letů do ruské metropole.

Samotný plán na útoky proti letištím byl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému představen začátkem roku 2026. Přestože hlava státu zpočátku vyjadřovala obavy o bezpečnost civilních letadel a pracovníků letišť, nakonec umožnila pokračování příprav. Plánovaná eskalace ovšem úzce souvisí s rostoucí nespokojeností Kyjeva s americkým postojem k probíhajícímu konfliktu.

Napětí mezi oběma spojenci se vyostřilo poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dohodu umožňující Rusku dodávat naftu na světové trhy. Prezident Zelenskyj v rozhovoru s britským moderátorem Piersem Morganem označil tuto dohodu za jednoduché vítězství pro Kreml. Uvedl rovněž, že je pro něj bolestivé, když Washington v konfliktu vybírá ruskou stranu namísto neutrálního postoje.

V reakci na situaci sice Trump vyhlásil energetické příměří, ale Rusko pokračovalo v masivním bombardování ukrajinských měst a energetických zařízení. Stovky tisíc obyvatel v důsledku těchto úderů opakovaně přicházely o dodávky elektřiny a základních služeb. Ukrajina sice na žádost USA dočasně pozastavila vlastní útoky na ruské ropné rafinérie, avšak požadovala, aby se příměří vztahovalo na obě strany.

Vzhledem k pokračujícím ruským úderům na ukrajinskou energetiku oznámil prezident Zelenskyj 14. října ukončení této krátké přestávky. Hned následujícího dne zaútočily ukrajinské síly na ropnou rafinérii v Rjazaňské oblasti, kde úder 300 kilometrů jihovýchodně od Moskvy vyvolal rozsáhlý požár. Donald Trump následně obnovení útoků ostře odsoudil a označil je za ostudu, která žene globální ceny energií vzhůru.

Ačkoliv Trump veřejně nenamítal proti ukrajinským útokům na ruská letiště či datová centra, jeho celkový postoj vůči zprostředkování míru se mění. Podle analýzy magazínu The Atlantic se americký prezident čím dál méně angažuje jako nestranný zprostředkovatel a stále více prosazuje řešení výhodná pro Kreml. Ukrajina se proto v této náročné situaci soustředí na vývoj vlastních autonomních zbraní schopných ochránit její území.

Nová generace dronů řízených umělou inteligencí má Kyjevu poskytnout nezbytnou strategickou výhodu v době, kdy se politický tlak ze strany Spojených států stupňuje. Ukrajinské velení doufá, že tyto operace přinutí Moskvu přehodnotit bezpečnostní opatření kolem strategických objektů.