Podle NASA objevil rover Perseverance na Marsu dosud nejvýraznější náznaky pradávného života. Jde o „leopardí skvrny“ na hornině zvané Cheyava Falls, o nichž vědci soudí, že mohly vzniknout působením mikroorganismů před miliardami let.
Ačkoliv jsou nutné další analýzy, úřadující šéf NASA Sean Duffy uvedl, že vědecký tým pro tento jev nenašel jiné vysvětlení. Své poznatky badatelé publikovali ve vědeckém časopise Nature. Vzorek, pojmenovaný Sapphire Canyon, byl odebrán v červenci 2024 na okraji starého říčního údolí Neretva Vallis, odkud kdysi proudila voda do kráteru Jezero.
Tato lokalita nám umožňuje nahlédnout do doby před více než třemi miliardami let, kdy se zde střídaly klidné a bouřlivé podmínky. Horniny, které se zde tehdy usazovaly, mohly podle vedoucího autora studie Joela Hurowitze uchovat záznam o potenciálně obyvatelném prostředí. Podle něj nám tento objev nabízí pohled do období, kdy na Zemi život teprve vznikal.
Analýza vzorku pomocí přístrojů SHERLOC a PIXL prokázala přítomnost organických sloučenin, které jsou na Zemi základními stavebními kameny života. Kromě toho vědci odhalili minerály vivianit a greigit, které mohou být vedlejšími produkty mikrobiálního metabolismu. Tyto látky se na Zemi často tvoří tam, kde mikroorganismy spotřebovávají organickou hmotu.
Vědci teď zvažují, zda skvrny vznikly za přítomnosti života, nebo bez něj. Je sice možné, že se vytvořily geochemickými procesy, to by ale vyžadovalo vysoké teploty, což u zkoumaných hornin nebylo zjištěno. Geobiolog a astrobiolog Michael Tice se proto domnívá, že je nutné vážně zvážit možnost, že za nimi stojí mikrobi, kteří žili v dávném marťanském jezeře.
Pro definitivní potvrzení objevu je klíčové dopravit vzorky zpět na Zemi, což by umožnilo podrobnější analýzy v pozemských laboratořích. Budoucnost těchto misí je však nejistá, protože se NASA potýká s návrhem Bílého domu na snížení rozpočtu až o polovinu. Navzdory tomu vědci doufají, že se jim podaří vzorky na Zemi dopravit, a jednou provždy tak odpovědět na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.
Související
Konec jedné éry. NASA definitivně ukončila misi Ingenuity. Měla trvat měsíc, protáhla se na tři roky
Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci
Aktuálně se děje
před 21 minutami
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
před 1 hodinou
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
před 2 hodinami
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 4 hodinami
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 5 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 6 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 7 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 9 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
včera
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
Spojené státy americké se připravují k vyhlášení dosud nejtvrdších hospodářských sankcí proti Íránu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že nadcházející opatření odstartují takzvaný ekonomický den D pro islámskou republiku. Cílem Washingtonu je odříznout teheránský režim od veškerých finančních zdrojů a přimět jej k návratu k jednacímu stolu. Tento krok navazuje na předchozí varování prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu hrozil tvrdými dopady za jeho kroky v regionu.
Zdroj: Libor Novák