Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Linie BA.3 byla poprvé detekována už v roce 2022, ale poté se na dva roky prakticky ztratila z dohledu, až se v listopadu 2024 znovu objevila v Jihoafrické republice u pětiletého chlapce. Vědci předpokládají, že virus mohl celou dobu přežívat v těle jediného pacienta s oslabenou imunitou, kde postupně mutoval. V současnosti byla tato varianta zachycena již ve třiadvaceti zemích a v USA byla identifikována v odpadních vodách v pětadvaceti státech, což potvrzuje její postupné šíření.

Ačkoliv se virus šíří na poměrně nízké úrovni, jeho evoluce je pro experty fascinující kvůli vysokému počtu mutací. Oproti původnímu viru z roku 2019 má varianta přibližně sedmdesát mutací, z toho padesát tři se nachází přímo na hrotu, kterým se virus přichytává k buňkám. Navzdory mnoha změnám však ztratila schopnost se pevně vázat na klíčové receptory, což z ní dělá průměrného konkurenta, který zatím nevyvolal žádnou masivní globální vlnu.

Studie navíc ukazují, že protilátky vytvořené stávajícími vakcínami aktualizovanými pro sezónu 2024 až 2025 si s Cikádou dokážou poradit poměrně rychle. To vysvětluje, proč tato varianta nedosáhla vysoké míry přenosu po celém světě a proč se v mnoha regionech její šíření zastavilo. Odborníci se domnívají, že stávající imunita obyvatelstva je dostatečným štítem proti vážnějším dopadům této konkrétní linie.

Data z New Yorku přesto naznačují, že u dětí je pravděpodobnost nákazy touto variantou až pětkrát vyšší ve srovnání s jinými kmeny. Odborníci tento jev vysvětlují několika teoriemi, mezi které patří rychleji vyprchávající imunita u dětí nebo jejich omezenější imunitní historie. Dospělí se totiž během let setkali s více variantami, což jejich imunitní systém vytrénovalo k mnohem širší a efektivnější odpovědi.

Dalším faktorem může být skutečnost, že variantě BA.3.2 chybí určité části genomu, které běžně hrají roli v aktivaci imunitního systému. Podobné chování bylo dříve pozorováno u varianty XBB, která se rovněž ve zvýšené míře objevovala právě u dětí. Svou roli hraje i sociální prostředí škol a školek, kde se respirační viry šíří velmi přirozeně a rychle mezi žáky a následně do jejich rodin.

Vědci se shodují, že v současné době není žádný důvod k panice. Například v Německu, kde varianta v určitém období tvořila až třicet procent všech nákaz, již její výskyt začal stagnovat nebo dokonce klesat. Aktuálně se neplánuje ani úprava vakcín specificky pro tuto variantu, protože virus nevykazuje známky toho, že by směřoval k agresivnější formě, která by ohrožovala stabilitu zdravotnických systémů.

Odborníci však zdůrazňují potřebu neustálého sledování, aby porozuměli postupné proměně koronaviru v běžné sezónní onemocnění podobné chřipce. Pochopení toho, proč se určité varianty zaměřují na specifické věkové skupiny, pomůže vědcům lépe předpovídat chování viru v budoucnu. Cikáda tak pro vědu zůstává zajímavým příkladem toho, jak se virus dokáže po dlouhé odmlce vrátit v pozměněné, ale nikoliv nebezpečnější podobě.