Konec celosvětového nedostatku orgánů je na dosah ruky? Vědci hlásí výrazný pokrok v xenotransplantaci

Navzdory tomuto pokroku odborníci zdůrazňují, že k rutinnímu používání prasečích plic u pacientů je ještě dlouhá cesta. Podle Justina Chana, chirurga z NYU Langone Transplant Institute, jde o „nadějnou a slibnou práci“, avšak upozornil, že se jednalo pouze o jednoho pacienta a o „podmíněný úspěch“, protože transplantované plíce nedokázaly pacienta nezávisle udržet při životě.

Andrew Fisher, profesor respirační medicíny na Newcastleské univerzitě, souhlasí, že se jedná o důležitý, ale postupný krok vpřed. Říká, že bude potřeba ještě mnoho práce a rozhodně nejsme na prahu éry xenotransplantací plic.

Xenotransplantace, která zahrnuje transplantaci orgánů ze zvířat, se v posledních letech stala velmi žhavým tématem. Již dříve byly úspěšně transplantovány srdce, ledviny a játra. Orgány prasat jsou geneticky upraveny, aby se minimalizovalo riziko odmítnutí tělem příjemce. Xenotransplantace plic je však obzvláště obtížná.

Fisher vysvětlil, že plíce neustále přicházejí do kontaktu s vnějším prostředím, což je činí náchylnými k útokům znečištění a infekcí. Imunitní systém v plicích je velmi citlivý a aktivní, což klade velké nároky na transplantaci orgánů, kde je žádoucí, aby imunitní systém nebyl tak aktivní.

Tým vědců z Číny implantoval levou plíci z geneticky upraveného čínského prasete do 39letého muže s mozkovou smrtí. Plíce fungovaly 216 hodin a nevyvolaly hyperakutní imunitní reakci. Po 24 hodinách se však v plíci objevila tekutina a poškození. Orgán byl také napadán protilátkami, což vedlo k dalšímu poškození. Je však možné, že dopad poškození byl podceněn, protože příjemce měl stále svou druhou plíci, která poškození kompenzovala.

Podle profesora Petera Frienda z Oxfordské univerzity mohlo být poškození orgánu způsobeno i samotnou mozkovou smrtí. Dle vědců, kteří se na výzkumu podíleli, je třeba ještě zdokonalit metody, jako jsou imunosupresivní režimy, genetické modifikace a strategie pro uchovávání orgánů.

Peter Friend dodává, že se zkoumají i jiné přístupy, které by mohly zvýšit dostupnost orgánů, včetně přestavby dárcovských orgánů pomocí kmenových buněk. Některé výzkumné skupiny také zkoumají možnost pěstování polidštěných orgánů uvnitř prasat a ovcí.

Ačkoli má xenotransplantace plic velký potenciál, další slibnou cestou je úprava lidských dárcovských plic, které se v současné době považují za nevhodné k transplantaci, aby je bylo možné použít. Fisher věří, že by to mohlo mít velký přínos pro transplantace během několika let.