Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

S tímto ambiciózním plánem přichází společnost Colossal Biosciences, která se loni na jaře proslavila úspěšným oživením vlka pravěkého po deseti tisících letech od jeho vyhynutí. V úterý oznámila spolupráci s vládou Spojených arabských emirátů na vytvoření obrovského biotrezoru. V něm budou uloženy miliony zmrazených vzorků buněk a tkání z více než 10 000 živočišných druhů. Celý projekt bude mít své sídlo v dubajském Muzeu budoucnosti.

Iniciativa se v první fázi zaměří na 100 nejohroženějších druhů světa, mezi které patří levhart sněžný, slon savanový, žralok bílý nebo severní bílý nosorožec. Cílem je otevřít tento genetický trezor pro veřejnost již v příštím roce. Matt James, hlavní odborník společnosti na zvířata, uvedl, že biotrezor by měl začít fungovat téměř okamžitě a každoročně do něj budou přibývat vzorky stovek dalších jedinců a druhů.

Biotrezor nebude sloužit pouze jako pouhé skladiště, ale také jako funkční laboratoř. Návštěvníci muzea budou moci přímo sledovat vědce při práci se vzorky. Data o genomech uložená v muzeu budou navíc volně přístupná vědcům a genetikům z celého světa. Tato otevřenost má podpořit globální úsilí o ochranu přírody nebo projekty na oživení vyhynulých druhů, podobně jako tomu bylo u vlka pravěkého.

S růstem dubajské laboratoře plánuje Colossal společně s Emiráty vybudovat celosvětovou síť dalších biotrezorů. Ty by měly umožnit různým regionům uchovávat genomy jejich původní fauny. Podle Bena Lamma, spoluzakladatele a generálního ředitele společnosti, by v budoucnu mělo existovat sedm až deset takových center strategicky rozmístěných v oblastech s největší biologickou rozmanitostí.

Zařízení v Dubaji nebude prvním místem na světě, které se věnuje kryogennímu uchovávání živočišných buněk. Již před padesáti lety založila zoologická zahrada v San Diegu takzvanou „zmrazenou zoo“, kde jsou dnes uloženy vzorky z 11 500 zvířat. Kurt Benirschke, jeden ze zakladatelů tehdejšího projektu, tehdy prohlásil, že věci se musí sbírat i z důvodů, kterým v danou chvíli lidstvo nemusí zcela rozumět.

Podobné sbírky existují také při Cornellově univerzitě, v Barceloně nebo v Jihoafrické republice. Síť biotrezorů společnosti Colossal má však být doposud největší a nejambicióznější. Firma spolupracuje se 75 dalšími ochranářskými skupinami, které pomáhají sbírat vzorky zvířat přímo v divočině. Ty jsou následně v laboratoři sekvenovány a uloženy do digitální knihovny, zatímco samotné buňky se zmrazí na teplotu až -195 °C.

Klíčem k úspěchu celého projektu je rozsah sbírky, kdy je každý druh zastoupen vzorky od mnoha různých jedinců. V divočině se ohrožené druhy často potýkají s takzvaným genetickým hrdlem láhve. Pokud je k dispozici příliš malá chovná populace, dochází k příbuzenskému křížení, což vede k vrozeným vadám, nemocem nebo sterilitě. Podobné riziko by hrozilo i v biotrezoru, pokud by neobsahoval dostatečnou variabilitu genů.

Projekt disponuje obrovským finančním zázemím. Společnost Colossal, založená v roce 2021, dosáhla v roce 2025 tržní hodnoty přesahující 10 miliard dolarů. Nedávné investiční kolo přineslo dalších 615 milionů dolarů, přičemž 60 milionů investovala přímo vláda Spojených arabských emirátů. Přesná částka investovaná do nového dubajského biotrezoru nebyla zveřejněna, ale uvádí se, že jde o sumu v řádu stovek milionů dolarů.

Investice do podobných projektů jsou považovány za nezbytné, protože za zrychlující se vymírání druhů může z velké části lidská činnost, zejména ničení přirozeného prostředí a změna klimatu. Podle Bena Lamma svět naléhavě potřebuje skutečný záložní plán pro život na Zemi. Biotrezory v tomto smyslu fungují jako genetické paměťové karty, které uchovávají odkaz živočišných druhů dříve, než bude příliš pozdě.