Příroda

Ani žraloci, ani hadi, ani medvědi. Nejnebezpečnější zvíře pro člověka žije i v Česku, ročně zraní a zabije tisíce lidí

Klíšťata jsou v úvodu prázdnin na vrcholu aktivity, varovali experti

Letní prázdniny jsou od sobotu v plném proudu, takže už několik dní vyráží do přírody zvýšené množství lidí. Pokud patříte mezi ně, měli byste mít na paměti, že aktivita nebezpečných klíšťat je momentálně značná. Upozornili na to experti. 

Unijní ministři schválili zákon o obnově přírody. Rakušanka zřejmě zneužila pravomoci

Rada Evropské unie schválila Zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law). Ministři životního prostředí členských zemí ho schválili na zasedání v Lucemburku. Zástupce ČR Petr Hladík je z přijetí zákona nadšený, naopak rakouskou ministryni bude zřejmě stát hlasování ve prospěch zákona právní postih za zneužití moci úřední osoby. 

Komáři, králíci i hyacint. Na šíření invazních druhů má vliv počasí i člověk, lidstvo stojí stamiliardy ročně

Tisíce invazních druhů zavlečených do nových ekosystémů způsobují globální ekonomice každoročně ztráty odhadované na více než 423 miliard dolarů. Poškozují totiž přírodu, potravinové systémy a lidské zdraví, uvedl server CNN.

Životní prostředí v Česku je jedním z nejhorších v Evropské unii

Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.

Mix jedů a karcinogenních látek, škodí zdraví i přírodě. Vědci vyrazili do boje proti ohňostrojům

Ohňostroje vypouštějí do ovzduší řadu vysoce toxických látek, které představují nebezpečí pro člověka i pro životní prostředí. Lidé přitom o této skutečnosti nejsou dostatečně informováni nebo ji podceňují, uvedli v tiskové zprávě vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR). Doporučují proto zábavnou pyrotechniku omezit či zcela zakázat, důležitá je podle nich také osvěta.

Svět zažívá "globální hmyzí apokalypsu". Příroda se rozpadá, hmyz vymírá neuvěřitelně rychle

Jako malý chlapec pobíhal David Wagner v 60. letech po rodinné farmě ve státě Missouri se sklenicí v ruce a sbíral z oblohy zářící světlušky. "Mohli jsme jimi sklenici naplnit a položit ji v noci vedle postele," uvedl Wagner, který se pak stal entomologem. To už je dávno minulostí, pozemek, na kterém stála rodinná farma, je dnes zastavěn novými domy a upravenými trávníky. A Wagnerovy světlušky - stejně jako mnoho dalších druhů hmyzu po celém světě - z velké části zmizely při vymírání druhů, které vědci označují za globální hmyzí apokalypsu, uvedla agentura Reuters.

Životní prostředí v okolí svého bydliště i v celém Česku lidé hodnotí nejlépe za uplynulých 20 let

Životní prostředí v okolí svého bydliště i v celém Česku lidé hodnotí nejlépe za uplynulých 20 let. Spokojenější jsou se stavem v místě svého bydliště než s tím celkovým. O životním prostředím v okolí domova se kladně vyjádřilo 84 procent lidí, o stavu přírody v celé ČR 75 procent. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které jeho výsledky dnes poskytlo ČTK.

Rozhovor

Za lesní požáry mohou v drtivé většině lidé, říká odborník. Obnovu by nechal na přírodě

Hasiči se aktuálně potýkají s rozsáhlým požárem v Českém Švýcarsku, v týdnu hořely také lesy na Zlínsku. Přírodní požáry jsou v horkých a suchých letních dnech velkým rizikem pro přírodu, mohou jí ale i prospívat, například pomáhat v přirozené obnově, tvrdí odborník na požární ochranu Martin Valdhans. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsal, jaká je šance na samovznícení a proč je těžké s požáry ve volné přírodě bojovat. Podle něj by lidé jako prevenci požárů měli přestat vysazovat nepřirozené smrkové monokultury.

Pro zmírnění dopadů extrémních teplot by lidé neměli sekat trávníky nakrátko

Pro zmírnění dopadů extrémních teplot by lidé neměli sekat trávníky nakrátko, naopak je vhodné hlídat denní spotřebu vody. Města potřebují maximum zeleně a vodních prvků, aby lépe čelila vlnám veder. ČTK to řekl Lukáš Dolák z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Dnes mají teploty v Česku vystoupat až na 37 stupňů Celsia.

OSN: Pochopení skutečné hodnoty přírody je klíčem k řešení globální krize

Pochopení skutečné hodnoty přírody je klíčem k řešení globální krize biologické rozmanitosti. Vyplývá to z rozsáhlé zprávy mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), o které informoval server BBC News. Pokud lidé chtějí zastavit úbytek přírody a přežít, musí přestat upřednostňovat krátkodobé zisky.

Kam se vydat za nejstarší rozhlednou v hlavním městě?

Vedle početné řady architektonických a přírodních památek navštěvují lidé v tuzemsku především rozhledny, kterých v posledních letech hojně přibývá. Touha kochat se pohledem do daleké krajiny byla vlastní již lidem v období romantismu, kdy u nás vyrůstaly i první rozhledny. Jednou z nejstarších a nejkrásnějších je i rozhledna v Praze – Cibulce.

Nejlepší fotky z přírody představuje Czech Nature Photo, nominovaný je i fotograf serveru EuroZprávy.cz

Mezinárodní porota se sešla v galerii Czech Photo Centre u výběru nominovaných a vítězných snímků šestého ročníku soutěže. Již druhým rokem se paralelně se soutěží pro fotografky a fotografy divoké přírody koná soutěž Czech Photo Junior pro školáky a studenty. Do Czech Nature Photo se přihlásilo 250 účastníků, kteří zaslali téměř 2300 fotografií. Studenti a školáci se přihlásili dokonce v ještě vyšším počtu – celkem 272 mladých autorů poslalo téměř 1500 snímků.

Počasí a pověry. Co má zapudit bouřku nebo vichřici?

Počasí hrálo v dějinách vždy důležitou roli, přízeň a nepřízeň přírodních živlů totiž významně ovlivňovaly život člověka. Na počasí závisela úroda, a tedy i obživa našich předků, přírodní katastrofy připravovaly o život i střechu nad hlavou. Proto se snad v každém historickém období objevovala snaha nějakým způsobem přírodu ovlivnit – například pověrečnými praktikami.

Ničivý vítr byl několikrát zaznamenán ve středověku. Jak jeho řádění popisovali kronikáři?

Přízeň či nepřízeň přírodních živlů bezpochyby ovlivňuje náš život. Přírodní katastrofy se čas od času objevují od pradávna, popis některých živelných pohrom se dochoval z pera středověkých kronikářů.

Strany slibují přísnější tresty za poškození přírody či vyšší ochranu vody

V ekologii slibují strany před volbami do Sněmovny zpřísnění pravidel pro nakládání s toxickými látkami i trestů za škody na životním prostředí. Také zdůrazňují potřebu nových protierozních opatřeních a rozvoje projektů pro zadržení vody v krajině. Strany se zaměřují i na téma snižování produkce odpadu a jeho efektivnější využití. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a ČSSD také požadují zakotvení ochrany vody v ústavě. Vyplývá to z volebních programů stran a vyjádření jejich zástupců.

Jaro je tady: Honba za petrklíči začíná

Botanický ústav AV ČR a Český svaz ochránců přírody vyzývají širokou veřejnost k hromadnému zkoumání prvosenek jarních v rámci mezinárodní aktivity „Honba za petrklíči.“ Veřejnost při ní na jarních procházkách přírodou zaznamenává vzhled květů nalezených petrklíčů, a následně posílá data vědcům pro potřeby výzkumu. Nápad na celoevropské zkoumání petrklíčů vychází z popularizační iniciativy skupiny evropských vědců, která byla zahájena v Estonsku roku 2019. V jejím průběhu účastníci z řad veřejnosti prozkoumali více než dvě stě tisíc petrklíčů, a pomohli tak získat nové poznatky nejen pro základní, ale i aplikovaný výzkum.

Bez parazitů se příroda neobejde. Biologové představili globální plán na jejich záchranu

Říjnové vydání odborného časopisu Biological Conservation přišlo s návrhem "globálního plánu na záchranu parazitů". Asi desítka vědců z celého světa v něm varuje před zkáznými následky toho, kdyby se lidem podařilo tuto často přehlíženou a nepříliš oblíbenou skupinu organismů vyhubit, napsal list The Washington Post.

Přírodovědce zaskočil objev trpasličích žiraf, fotky pokládali za zfalšované

S průměrnou výškou přibližně 16 stop (4,8 metru) jsou žirafy nejvyššími savci na Zemi. I ta nejnižší je dvakrát vyšší než průměrný profesionální basketbalista.

Rostliny mají vnitřní hodiny, zjistili vědci. Některým se nechce vstávat

Rostliny mají stejné variace tělesných hodin, jako lidé, zjistil nový výzkum. A stejně jako lidé mohou být spíše ranními skřivánky nebo nočními sovami, napsal britský zpravodajský server Phys.org. Výzkum, který se zaměřil na geny řídící cirkadiánní rytmus u rostlin, by mohl pomoci pěstitelům a farmářům vybírat rostliny, které nejlépe vyhovují danému místu. Zlepšila by se tak úroda a zvýšila šance, že se rostliny přizpůsobí klimatickým změnám.