Bez parazitů se příroda neobejde. Biologové představili globální plán na jejich záchranu

Říjnové vydání odborného časopisu Biological Conservation přišlo s návrhem "globálního plánu na záchranu parazitů". Asi desítka vědců z celého světa v něm varuje před zkáznými následky toho, kdyby se lidem podařilo tuto často přehlíženou a nepříliš oblíbenou skupinu organismů vyhubit, napsal list The Washington Post.

"Nalezneme je napříč celým stromem života v každém ekosystému. Parazité jsou jedněmi z nejrůznorodějších a ekologicky nejdůležitějších zvířat na Zemi - ale téměř ve všech případech jsou nejméně chráněni při snahách o zachování ekosystémů a volně žijících živočichů," píší autoři plánu. Požadují proto nejen prohlásit některé z parazitů za chráněné, ale také výrazně posílit výuku o těchto organismech ve školách a povzbudit také zájem široké veřejnosti.

"Většina lidí slyšela o parazitech jen tehdy, když se mluvilo o těch, jež jsou škodliví pro lidi," řekla spoluautorka plánu Kelly Speerová. "Přitom ale neexistuje zdravý ekosystém, který by v sobě neměl parazity," dodala.

Vědcům je dnes známo mnoho důvodů, proč si parazitů vážit. Jedna z hypotéz například tvrdí, že správně fungujícího lidského imunitního systému lze dosáhnout jen po nákaze různými červy. Parazitní druhy vos také například v USA šetří farmářům miliony dolarů ročně, protože likvidují zemědělské škůdce tím, že do jejich těl kladou svoje vajíčka, které následně hmyz sežerou zaživa.

Jen asi jedno procento ze všech známých parazitů přitom napadá člověka. "Jsou to regulátoři populací, jsou základem řady vazeb v potravinových řetězcích a tvoří hodně biomasy v ekosystémech," řekl další autor plánu Colin Carlson. "Jsou jako temná hmota - pohybují se ekosystémy, propojují jednotlivé prvky a hrají zásadní roli, ale nikdy je nevidíme," dodal.

Je těžké přesně vyčíslit, jaké výhody parazité světu přináší, protože ani v dnešní době jednoduše nevíme, kolik jich vlastně je. Vědci se domnívají, že asi 40 procent ze všech živočichů jsou parazité, ale jen zlomek z nich už se podařilo určit, ačkoliv se nachází téměř na každém tvorovi. Biologové proto volají po rychlém zlepšení znalosti vědců o co největším množství druhů parazitů.

Obavy z vyhynutí těchto organismů přitom nejsou neopodstatněné. Parazité čelí stále většímu tlaku kvůli úbytku přirozeného prostředí, klimatickým změnám a vymírání svých hostitelů. "Realita je taková, že vždy, když vymře například vakovlk, tak nepřijdete jen o něj, a tím pádem o jeden druh. Přijdete o celou řadu druhů," řekl Kevin Lafferty z americké geologické služby USGS. Studie z roku 2017 například předpovídá, že by na zemi mohla do roku 2070 vyhynout až třetina parazitických červů.

V rámci záchrany parazitů, kteří s námi stále přežívají, volají vědci po ambiciózní veřejné osvětové kampani. Nejde přitom o ochranu parazitů škodlivých lidem, jakými jsou například komáři přenášející malárii nebo takzvaní guinejští červi. Cílem vědců je informovat o všech těch ostatních, kteří si podle nich zaslouží větší ohled veřejnosti, než by se na první pohled mohlo zdát. Zvláště o tasemnicích by se podle ekoložky Chelsea Woodové z Washingtonské univerzity mohly točit pořady pro hlavní vysílací čas v televizích. "Už máme týden žraloků (na kanálu Discovery Channel - pozn. ČTK). Myslím, že nastal čas pro týden parazitů," řekla listu The Washington Post.

Související

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

Více souvisejících

Vědci paraziti Příroda zdraví

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 21 minutami

před 2 hodinami

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany

Sobotní teplotní rekord nevydržel ani den, neděle přinesla nové historické maximum. Znovu bylo nejtepleji v Doksanech, kde na místní stanici naměřili teplotu 41,9 °C. Na sociální síti o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy