Komáři, králíci i hyacint. Na šíření invazních druhů má vliv počasí i člověk, lidstvo stojí stamiliardy ročně

Tisíce invazních druhů zavlečených do nových ekosystémů způsobují globální ekonomice každoročně ztráty odhadované na více než 423 miliard dolarů. Poškozují totiž přírodu, potravinové systémy a lidské zdraví, uvedl server CNN.

Zprávu zveřejnil Mezivládní vědecký poradní panel pro Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti (IPBES) jako dosud nejkomplexnější hodnocení takzvaných invazních druhů. Zpráva vznikla po čtyřech letech výzkumu, přičemž 86 odborníků ze 49 zemí v ní shromáždilo více než 13.000 vědeckých příspěvků o invazních druzích a souvisejících jevech.

Cílem zprávy je poskytnout politikům nejlepší dostupné vědecké důkazy na toto téma a zdůraznit různé způsoby kontroly invazních druhů. Předchozí zprávy se týkaly udržitelného využívání volně žijících druhů, globálního hodnocení biologické rozmanitosti a ekosystémů, degradace a obnovy půdy a opylování.

Ve zprávě IPBES se píše, že během posledních století lidé úmyslně a neúmyslně "přemístili" více než 37.000 druhů rostlin a živočichů na místa mimo jejich přirozený výskyt. Více než 3500 z nich se považuje za invazní, protože jsou škodlivé pro nové ekosystémy. Poškozují úrodu, pustoší lesy, šíří nemoci, narušují ekosystémy a jejich šíření lidstvo není schopno zastavit.

Doporučené články

Vědci uvádějí, že zákony nebo nařízení na zvládnutí náporu invazních druhů má jen 17 procent zemí světa. Některé byly mimo původní území záměrně zavlečeny lidmi, jiné se do nových lokalit dostaly náhodně. Jako příklad uvedli vodní hyacint, který po určitou dobu pokrýval 90 procent Viktoriina jezera v Africe. Původně jej přivezli belgičtí koloniální úředníci ve Rwandě jako okrasnou zahradní květinu. Po rozšíření ochromil dopravu a rybolov, dusil vodní život, blokoval přítok vodní přehrady a způsobil množení komárů.

Podobným případem jsou králíci dovezeni na Nový Zéland, kde se přemnožili a pro optimalizaci jejich počtu byly dovezeny lasice. Ty však vyhledávaly lehčí kořist a místo králíků likvidovaly endemické druhy ptáků.

I Středozemní moře je plné nepůvodních ryb a rostlin, které sem doputovaly z Rudého moře přes Suezský průplav. Sršně schopné vyhubit celé kolonie včel jediným útokem přijeli do USA zřejmě z Asie jako "černí pasažéři" v nákladní dopravě.

K ničivému požáru na havajském ostrově Maui, který změnil na popel město Lahaina, přispěly i trávy dovezené před desítkami let ke krmení dobytka, které se rozšířily na opuštěných plantážích cukrové třtiny.

Na šíření fauny a flory má vliv člověk i počasí

Šíření rostlin a živočichů na místa mimo jejich přirozený výskyt není v posledních letech způsobeno pouze lidskou aktivitou, ale i změnou klimatu pozorovatelnou napříč celým světem. V České republice byl například nedávno zaznamenán nový druh savce, bělozubka tmavá. Drobný hmyzožravec, původně pocházející z Afriky je důležitý pro studium biodiverzity a pro lepší pochopení toho, jak klimatické změny ovlivňují migraci různých druhů.

Stále více na sever migruje také hmyz, který s sebou přináší i pro některé státy dosud vzácné nemoci. V roce 2000 vědci publikovali článek, ve kterém předpověděli nárůst horečky dengue a malárie právě v důsledku globálního oteplování. Práce byla předmětem řady diskuzí, navzdory tomu se ale objevují stále závažnější dopady změny klimatu na šíření některých infekčních chorob, zejména virových, včetně dengue.

Nemoc šíří komár tygrovaný, Aedes albopictus , který může na člověka i domácí zvířata přenést více než 20 nebezpečných virů. Kromě horečky dengue například i virus Zika nebo žlutou zimnici. Komár asijského původu se přizpůsobil tropickému i mírnému klimatu a stále více se šíří i v Evropě.

Doporučené články

"Před 5-6 lety jsme si mysleli, že se komár tygří rozšíří, ale nevěděli jsme, do jaké míry. Dnes se rozšířil všude," poznamenává Cyril Caminade, výzkumník na univerzitě v Liverpoolu a Institutu infekcí a globálního zdraví. "Měli jsme předpovědi na rok 2020. Ale nemysleli jsme si, že se dostane do Paříže tak rychle," říká Anna-Bella Faillouxová, ředitelka výzkumu virologie v Pasteurově institutu. Ve Francii se komár objevil v roce 2016.  

Vědci zpozorovali, že některé nemoci, jako například virus Zika či právě horečka dengue, mají tendenci následovat klimatický fenomén zvaný El Niño. Ten vystavuje svět vysokým teplotám, silným dešťům a poté ničivému suchu, čímž vytváří příznivé podmínky pro šíření komárů. Ty navíc mohou přenášet hned několik virů současně.

"Viry Zika a chikungunya nepocházejí z Jižní Ameriky, přesto Brazílie zažívá silnou kocirkulaci virů, spolu s těmi, které dorazily dříve, jako je horečka dengue a žlutá zimnice," uvedla Faillouxová.

Nyní je hrozbě nákazy horečkou dengue vystavena polovina světa. Podle serveru Le Monde to uvedli odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) v rámci online informačního setkání o této virové nemoci, která se přenáší prostřednictvím určitých druhů komárů. 

"Více než 130 zemí je postiženo horečkou dengue, která nyní zasáhla všechny kontinenty včetně Evropy," poznamenal Raman Velayudhan, vedoucí veterinární jednotky pro veřejné zdraví, kontrolu vektorů a životní prostředí.

Doporučené články

"Horečka dengue je nemoc, která představuje silnou překážku pro globální zdraví. Její postupné rozšiřování, jak se zdá, nezná hranic," dodal Ibrahima Socé Fall, ředitel celosvětového programu WHO pro kontrolu opomíjených tropických nemocí.

Na americkém kontinentu úřady ročně evidují miliony případů této nemoci. Nejvíce postiženou zemí je Brazílie, nemoc se ale nyní šíří do států dále na jih, jako je Bolívie, Paraguay a Peru, které byly dříve pro komáry přenášející tuto nemoc příliš chladné. 

"Dengue se šíří do nových oblastí, včetně Evropy, a objevují se výbušná ohniska. Přibližně polovina světové populace je nyní ohrožena horečkou dengue s odhadem 100–400 milionů infekcí ročně," uvedla WHO.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí CDC na svém webu uvádí, že každý rok se horečkou dengue nakazí až 400 milionů lidí. Z toho zhruba 40 000 lidí ročně na toto onemocnění zemře. Nelze však vyloučit, že se čísla budou v průběhu let zvyšovat. 

Související

lesy

Životní prostředí v Česku je jedním z nejhorších v Evropské unii

Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.
Ohňostroj v novém roce

Mix jedů a karcinogenních látek, škodí zdraví i přírodě. Vědci vyrazili do boje proti ohňostrojům

Ohňostroje vypouštějí do ovzduší řadu vysoce toxických látek, které představují nebezpečí pro člověka i pro životní prostředí. Lidé přitom o této skutečnosti nejsou dostatečně informováni nebo ji podceňují, uvedli v tiskové zprávě vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR). Doporučují proto zábavnou pyrotechniku omezit či zcela zakázat, důležitá je podle nich také osvěta.

Více souvisejících

Příroda Počasí Vědci

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Fiala

Vláda schválila novou obrannou strategii, reaguje na válku na Ukrajině

Česko bude mít novou obrannou strategii, která reaguje na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, která se zásadně zhoršila po ruském útoku na Ukrajinu. Dokument schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 4. října 2023. Podpořila také poslanecký návrh novely školského zákona, který mimo jiné zavádí elektronický systém přihlášek na střední školy a rozhodla o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se Slovenskem na dobu deseti dnů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Wagnerova skupina v Rostově na Donu (24. června 2023).

Co pro Ukrajinu znamená návrat wagnerovců? Za určitých podmínek představuje vážnou hrozbu

Po srpnovém úmrtí velitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina se zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky nevypadá nijak příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech. Nejnovější zprávy ale hovoří o jejich návratu na Ukrajinu, kde mohou v případě sjednocení pod novým velitelem představovat pro Kyjev vážný problém.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

V Benátkách se zřítil autobus z nadjezdu

Proč došlo k tragédii v Benátkách? Itálie má zatím jediné vysvětlení

Za zřícením autobusu z nadjezdu nad železniční tratí u Benátek, při němž zemřelo nejméně 21 lidí, může podle prvních informací stát chyba řidiče. Čtyřicetiletý Alberto Rizzotto z provincie Treviso je jedinou italskou obětí nehody a policie pracuje s verzí, že zkušený řidič mohl trpět zdravotními problémy.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Policisté zastavili dodávku s migranty

Policisté zadrželi už desítky příchozích migrantů. Slovensko zavádí hraniční kontroly s Maďarskem

Slovenská vláda v Bratislavě dnes rozhodla, že od čtvrtka dočasně zavede kontroly na hranicích s Maďarskem kvůli migrační situaci. Tento krok je pokračováním podobných opatření, která v úterý ohlásily také Česká republika, Polsko a Rakousko. Krátce poté, co Česko začalo na hranicích se Slovenskem kontrolovat vytipovaná vozidla, už policie zachytila desítky nelegálních migrantů.

před 11 hodinami

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy