Komáři, králíci i hyacint. Na šíření invazních druhů má vliv počasí i člověk, lidstvo stojí stamiliardy ročně

Zprávu zveřejnil Mezivládní vědecký poradní panel pro Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti (IPBES) jako dosud nejkomplexnější hodnocení takzvaných invazních druhů. Zpráva vznikla po čtyřech letech výzkumu, přičemž 86 odborníků ze 49 zemí v ní shromáždilo více než 13.000 vědeckých příspěvků o invazních druzích a souvisejících jevech.

Cílem zprávy je poskytnout politikům nejlepší dostupné vědecké důkazy na toto téma a zdůraznit různé způsoby kontroly invazních druhů. Předchozí zprávy se týkaly udržitelného využívání volně žijících druhů, globálního hodnocení biologické rozmanitosti a ekosystémů, degradace a obnovy půdy a opylování.

Ve zprávě IPBES se píše, že během posledních století lidé úmyslně a neúmyslně "přemístili" více než 37.000 druhů rostlin a živočichů na místa mimo jejich přirozený výskyt. Více než 3500 z nich se považuje za invazní, protože jsou škodlivé pro nové ekosystémy. Poškozují úrodu, pustoší lesy, šíří nemoci, narušují ekosystémy a jejich šíření lidstvo není schopno zastavit.

Vědci uvádějí, že zákony nebo nařízení na zvládnutí náporu invazních druhů má jen 17 procent zemí světa. Některé byly mimo původní území záměrně zavlečeny lidmi, jiné se do nových lokalit dostaly náhodně. Jako příklad uvedli vodní hyacint, který po určitou dobu pokrýval 90 procent Viktoriina jezera v Africe. Původně jej přivezli belgičtí koloniální úředníci ve Rwandě jako okrasnou zahradní květinu. Po rozšíření ochromil dopravu a rybolov, dusil vodní život, blokoval přítok vodní přehrady a způsobil množení komárů.

Podobným případem jsou králíci dovezeni na Nový Zéland, kde se přemnožili a pro optimalizaci jejich počtu byly dovezeny lasice. Ty však vyhledávaly lehčí kořist a místo králíků likvidovaly endemické druhy ptáků.

I Středozemní moře je plné nepůvodních ryb a rostlin, které sem doputovaly z Rudého moře přes Suezský průplav. Sršně schopné vyhubit celé kolonie včel jediným útokem přijeli do USA zřejmě z Asie jako "černí pasažéři" v nákladní dopravě.

K ničivému požáru na havajském ostrově Maui, který změnil na popel město Lahaina, přispěly i trávy dovezené před desítkami let ke krmení dobytka, které se rozšířily na opuštěných plantážích cukrové třtiny.

Na šíření fauny a flory má vliv člověk i počasí

Šíření rostlin a živočichů na místa mimo jejich přirozený výskyt není v posledních letech způsobeno pouze lidskou aktivitou, ale i změnou klimatu pozorovatelnou napříč celým světem. V České republice byl například nedávno zaznamenán nový druh savce, bělozubka tmavá. Drobný hmyzožravec, původně pocházející z Afriky je důležitý pro studium biodiverzity a pro lepší pochopení toho, jak klimatické změny ovlivňují migraci různých druhů.

Stále více na sever migruje také hmyz, který s sebou přináší i pro některé státy dosud vzácné nemoci. V roce 2000 vědci publikovali článek, ve kterém předpověděli nárůst horečky dengue a malárie právě v důsledku globálního oteplování. Práce byla předmětem řady diskuzí, navzdory tomu se ale objevují stále závažnější dopady změny klimatu na šíření některých infekčních chorob, zejména virových, včetně dengue.

Nemoc šíří komár tygrovaný, Aedes albopictus , který může na člověka i domácí zvířata přenést více než 20 nebezpečných virů. Kromě horečky dengue například i virus Zika nebo žlutou zimnici. Komár asijského původu se přizpůsobil tropickému i mírnému klimatu a stále více se šíří i v Evropě.

"Před 5-6 lety jsme si mysleli, že se komár tygří rozšíří, ale nevěděli jsme, do jaké míry. Dnes se rozšířil všude," poznamenává Cyril Caminade, výzkumník na univerzitě v Liverpoolu a Institutu infekcí a globálního zdraví. "Měli jsme předpovědi na rok 2020. Ale nemysleli jsme si, že se dostane do Paříže tak rychle," říká Anna-Bella Faillouxová, ředitelka výzkumu virologie v Pasteurově institutu. Ve Francii se komár objevil v roce 2016.  

Vědci zpozorovali, že některé nemoci, jako například virus Zika či právě horečka dengue, mají tendenci následovat klimatický fenomén zvaný El Niño. Ten vystavuje svět vysokým teplotám, silným dešťům a poté ničivému suchu, čímž vytváří příznivé podmínky pro šíření komárů. Ty navíc mohou přenášet hned několik virů současně.

"Viry Zika a chikungunya nepocházejí z Jižní Ameriky, přesto Brazílie zažívá silnou kocirkulaci virů, spolu s těmi, které dorazily dříve, jako je horečka dengue a žlutá zimnice," uvedla Faillouxová.

Nyní je hrozbě nákazy horečkou dengue vystavena polovina světa. Podle serveru Le Monde to uvedli odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) v rámci online informačního setkání o této virové nemoci, která se přenáší prostřednictvím určitých druhů komárů. 

"Více než 130 zemí je postiženo horečkou dengue, která nyní zasáhla všechny kontinenty včetně Evropy," poznamenal Raman Velayudhan, vedoucí veterinární jednotky pro veřejné zdraví, kontrolu vektorů a životní prostředí.

"Horečka dengue je nemoc, která představuje silnou překážku pro globální zdraví. Její postupné rozšiřování, jak se zdá, nezná hranic," dodal Ibrahima Socé Fall, ředitel celosvětového programu WHO pro kontrolu opomíjených tropických nemocí.

Na americkém kontinentu úřady ročně evidují miliony případů této nemoci. Nejvíce postiženou zemí je Brazílie, nemoc se ale nyní šíří do států dále na jih, jako je Bolívie, Paraguay a Peru, které byly dříve pro komáry přenášející tuto nemoc příliš chladné. 

"Dengue se šíří do nových oblastí, včetně Evropy, a objevují se výbušná ohniska. Přibližně polovina světové populace je nyní ohrožena horečkou dengue s odhadem 100–400 milionů infekcí ročně," uvedla WHO.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí CDC na svém webu uvádí, že každý rok se horečkou dengue nakazí až 400 milionů lidí. Z toho zhruba 40 000 lidí ročně na toto onemocnění zemře. Nelze však vyloučit, že se čísla budou v průběhu let zvyšovat.