Svět zažil nejteplejší léto v historii. Počasí je už třetí měsíc extrémní a bude to jen horší, uvádí experti

Letošní rok je podle meteorologů druhým nejteplejším zaznamenaným rokem po roce 2016, kdy došlo k silnému oteplení díky vlivu El Niño. Srpen byl nejteplejším srpnem vůbec a druhým nejteplejším měsícem v historii po letošním červenci. Odhaduje se, že teploty byly asi o 1,5 °C teplejší než kolik činil předindustriální průměr v letech 1850-1900.

"Rozsah mořského ledu v Antarktidě zůstal na rekordně nízké úrovni v daném ročním období s měsíční hodnotou 12 % pod průměrem, což je zdaleka největší negativní anomálie za srpen od zahájení satelitního pozorování na konci 70. let," uvedli meteorologové. 

"Naše planeta se dusí, prožila nejteplejší léto v historii. Klimatické poruchy začaly. Vědci již dlouho varují, co způsobí naše závislost na fosilních palivech. Nárůst teplot vyžaduje, abychom něco dělali. Lídři nyní musí zavelet ke klimatickým řešením. Stále se můžeme vyhnout nejhoršímu klimatickému chaosu, a nemáme co ztratit," řekl generální tajemník OSN António Guterres.

"Už osm měsíců zažíváme dosud druhý nejteplejší rok, jen nepatrně chladnější než rok 2016, a srpen byl podle odhadů asi o 1,5 °C teplejší než předindustriální úroveň. To, co pozorujeme, nejen nové extrémy, ale i přetrvávání rekordních podmínek a jejich dopady na lidi i planetu, jsou jasným důsledkem oteplování klimatického systému," varuje ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

"Severní polokoule právě zažila léto plné extrémů – s opakovanými vlnami veder, které vyvolávaly ničivé požáry, poškozovaly zdraví, narušovaly každodenní životy a trvale zatěžovaly životní prostředí. Na jižní polokouli byl rozsah mořského ledu v Antarktidě doslova mimo mapy a globální teplota mořského povrchu byla opět na novém rekordu. Stojí za zmínku, že k tomu dochází dříve, než uvidíme plný dopad jevu El Niño, který se obvykle odehrává ve druhém roce po jeho rozvinutí,“" varuje generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Podle meteorologů existuje 98% pravděpodobnost, že alespoň jeden z příštích pěti let bude nejteplejším rokem v historii. Svět sice v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

"Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.

Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.

Náhlé horké počasí ale také ovlivňuje fyziologii lidského těla a některé studie prokázaly korelaci mezi vlnami veder a psychickými problémy. Odborníci však tvrdí, že nejčastějším negativním dopadem na zdraví vyvolaným horkem je propuknutí nemocí přenášených komáry, jako je malárie a horečka dengue.

Generální tajemník OSN António Guterres podle televize CNBC nedávno vyzval k okamžitým radikálním krokům v boji proti rychle postupující klimatické změně. Rekordní teploty zaznamenané v červenci podle něj totiž ukazují, že Země už přechází z fáze globálního oteplování do "éry globálního varu".

Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech tento měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .

Ve skutečnosti by se mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.

Podobnou myšlenku minulý týden prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.

Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru. 

Svět nutně potřebuje změny, ukazuje aktuální vývoj 

Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.

Tento vývoj teploty a úbytek ledu ukazují na naléhavou potřebu dalších opatření a snahy o omezení globálního oteplování. Evropa a celý svět čelí výzvám spojeným s klimatickou změnou, a proto je nezbytné podporovat udržitelné způsoby výroby energie a snižování emisí skleníkových plynů. Pouze tímto způsobem můžeme přispět k ochraně našeho klimatu pro budoucí generace.

Zpráva vypracovaná WMO ve spolupráci se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus přináší obraz současné situace v Evropě. Kontinent čelí rostoucím teplotám, nedostatku srážek, zvýšenému výskytu požárů a nevídanému tání ledovců. WMO označuje Evropu za nejrychleji se oteplující kontinent na světě. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a rozsáhlými lesními požáry.

Zpráva ukazuje, že od 80. let 20. století se Evropa otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což má vážné dopady na sociálně-ekonomickou strukturu regionu a ekosystémy. Průměrná teplota v Evropě v roce 2022 byla přibližně o 2,3 stupně Celsia vyšší než předindustriální průměr z let 1850-1900, který slouží jako referenční hodnota pro Pařížskou dohodu o změně klimatu.

Rekordní vedra, která Evropané zažili v roce 2022, patřila mezi hlavní příčiny nadměrného počtu úmrtí spojených s extrémním počasím. Tato událost však není izolovaným incidentem, ale součástí trendu, který způsobuje častější a intenzivnější extrémní tepelné stresy v celém regionu. Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus pro klimatické změny, zdůrazňuje, že naše současné znalosti klimatického systému naznačují, že události tohoto druhu budou stále častější.

Podle databáze mimořádných událostí (EM-DAT) způsobila meteorologická, hydrologická a klimatická nebezpečí v Evropě v roce 2022 16 365 hlášených úmrtí a přímo postihla 156 000 lidí. Přibližně 67 procent těchto událostí bylo spojeno s povodněmi a bouřkami, které způsobily většinu ekonomických škod ve výši přibližně 2 miliard dolarů (téměř 44 miliard korun). Největší dopad na úmrtnost měly vlny veder, které byly údajně příčinou více než 16 000 nadměrných úmrtí.

Generální tajemník WMO, Petteri Taalas, zdůrazňuje, že v roce 2022 zažily některé země západní a jihozápadní Evropy, včetně Belgie, Francie, Německa, Irska, Itálie, Lucemburska, Portugalska, Španělska, Švýcarska a Spojeného království, nejteplejší rok v historii. Léto bylo nejteplejší zaznamenané a vysoké teploty zhoršily závažné a rozsáhlé sucho, které vyvolalo rozsáhlé lesní požáry, způsobivší druhou největší plochu spálených lesů v historii. Tisíce lidí zemřely kvůli extrémnímu vedru.

Situace ale může být s jevem El Niño ještě závažnější. Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.

Podle nové studie publikované v magazínu Science stojí El Niňo globální ekonomiku v průměru asi 3,4 bilionu dolarů. Mezi lety 1997-1998 to bylo dokonce 5,7 bilionu dolarů. A vysoké náklady bezesporu země utratí i nyní. Alespoň některé.

"Není to tak, že všechny země trpí na El Niňo. Ve skutečnosti je to v některých případech právě naopak," řekl serveru Time makroekonom Kaimar Mohaddes z University of Cambridge. Jeho studie z roku 2017 v časopise Journal of International Economics se zaměřila na 21 národních ekonomik, většinou rozvinutých, a zjistila, že zatímco ve Spojených státech a Evropě má pozitivnější dopady, výrazně poškozuje Austrálii, Chile, Indonésii, Indii, Japonsko, Nový Zéland a Jižní Afriku.

Rostoucí teplota oceánů je ale ještě více alarmující – k letošnímu 14. červnu na světě průměrně činila 20,87 °C. Loni ve stejnou dobu byla 20,65 °C, přičemž průměr od začátku měření v roce 1982 je asi 20,2 °C.

Ohřívání oceánu ale nejeví známky toho, že by se mělo zastavit. Podle Národního úřadu pro oceány a atmosféru byl květen nejteplejším v historii světových oceánů. Kontinuální oteplování se opakuje už několik let a v roce 2022 překonaly oceány své rekordní teploty čtvrtý rok po sobě. Podle klimatologa Maximiliana Herrery docházelo v tropech a oceánech k velmi rychlému oteplování už před vyhlášením jevu El Niño.

Oteplování oceánů představuje hrozivé důsledky, které ničí korály a zabíjejí živočichy. „A zatímco El Niňo obvykle zahajuje méně aktivní sezónu hurikánů v Atlantiku, vysoké teploty oceánů jim pomáhají, čímž potenciální negují nebo převáží tlumící účinek El Niño,“ píše CNN.

Podíl všech moří, která jsou pokryta ledem minimálně během 15 % celého roku, byl mezi lety 1981–2010 průměrně 14 %. Letos v červnu to je 11 %, přičemž loni zaznamenaných 12 % znamenalo rekordní minimum.